• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAKJA_PANDITAJaká báseň je dnes vaší náladou aneb jaká nálada je dnes vaší básní?
    MARI
    MARI --- ---
    +2
    Chce více, volá hlasitěji

    Chtěl jsem dnes být tichý
    a plachý. Jen obejít den,
    letmo – neviděn.

    Šaty, šaty, šaty
    dýmky a četná posezení za skly
    anebo s hlavou vyvrácenou
    v olistění korun

    Zastávky, konečné
    a rozbřesky, soumračné
    kocoviny a nová

    jistější opilost

    (Kateřina Rudčenková)
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    +2
    Křídlo Anděla
    Pavel zajíček

    Našel jsem
    na ulici křídlo
    mrtvýho ptáka
    nebo to bylo křídlo
    mrtvýho anděla
    už nevim

    Budeme mluvit ve zkratkách
    budeme mlčet
    objímat se a
    nenávidět
    dopít ten kalich až do dna

    Našel jsem
    na ulici křídlo
    mrtvýho ptáka
    nebo to bylo křídlo
    mrtvýho anděla
    už nevim

    Hledal jsem to na cestách
    nenašel
    Hledal jsem to v zběsilostí
    nenašel
    Hledal jsem to v tichu
    nenašel
    Hledal jsem to v zápomnění
    nenašel

    Našel jsem
    na ulici křídlo
    mrtvýho ptáka
    nebo to bylo křídlo
    mrtvýho anděla
    už nevim

    (http://www.youtube.com/watch?v=BB7fgizVYKI )
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    +1
    Z knihy Zlomený meč (Poul Anderson)

    Spěch a spěch!
    Věčný spěch!
    Podzimní listí spěchá odletět s větrem,
    sníh spěchá roztát,
    život spěchá ke smrti,
    bohové k zapomnění!
    Všechno je popel!
    Jenom prach hnaný bezduchým větrem
    a jenom šílenec zaslechne hudbu sfér!
    Ha, rudý kohout sedí na smetišti!
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    +1
    Jaroslav Seifert - Moře

    Když se nám stýská po lásce, říkáme si:
    vlny moře, vlny moře,
    svou lásku vyznáváme v růžové obálce
    a líbajíce potom měkké dívčí vlasy, říkáme si:
    vlny vlasů, vlny vlasů.

    Dívky se koupaly v moři v neděli dopoledne.
    Moře a jejich vlasy v jedinou vlnu splynou,
    námořník rozhlížející se v lodním koši
    začne si zpívati jinou:
    vlny a vlny se vlní a vlní
    a na pobřeží zhynou.
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    +1
    Snad ještě nejlépe je vypořádat
    se vzdáním neskončené hry,
    vše vydati a o nic nepožádat.

    V tiš utéci se pravé pokory,
    když vítězství má pálí k nesnesení,
    a spřádat s kýmsi tiché hovory,

    jenž s tímto světem žije v odcizení,
    jenž nežádá nic a nic nedává
    a jsa v tom světě - z toho světa není.

    Kdo jest to? Někdy věru nastává,
    že mním jej vidět v lomu svého nitra:
    tu přiblíží se ždaná dálava,

    v níž není dne ni noci ani jitra
    ni milosti ni bojů bezcenných
    a kde je včera dnes a dnes je zítra,

    kde není zásluhy, kde minul hřích.
    Tam je to touha, která neznesvětí
    se nikdy bídou přání splněných.

    Snad nejlíp je v tu dál se zahleděti
    a s tím, jejž zakřikuji zas a zas,
    vposled a jednou v míru rozprávěti.

    Tu nejmožněj lze přežít svět a čas.

    //R. Weiner, Pták, Zlom
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    +2
    Tyhle byly na naučené stezce vedoucí ze Štrbského plesa na Popradské.
    Tak jen výběr těch, co mě nějak oslovily.
    MARI
    MARI --- ---
    +4
    posledni dobou nejsi svedkem
    zbesilych promen,
    ale jen nepatrnych posunu.

    ...

    (katerina rudcenkova)
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    +1
    Jiří Wolker
    Pokora

    Stanu se menším a ještě menším,
    až budu nejmenším na celém světě.

    Po ránu, na louce, v létě
    po kvítku vztáhnu se nejmenším.
    Zašeptám, až se obejmu s ním:
    „Chlapečku bosý,
    nebe dlaň o tebe opřelo si
    kapičkou rosy,
    aby nespadlo."
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Tichá dohoda - Cizí pohled
    Cizí pohled v davu za mnou
    lidi před ním uhýbaj
    snad se jejich oči bojí
    snad se stydí za svou tvář
    já nechci stejná být

    tak lidé kolem kráčí
    někteří nesou svůj kříž
    tak lidé kolem šlapou na můj stín
    nikdo se mi neomluví
    já nechci stejná být ...

    Cizí pohled v davu mizí
    přichází studená tvář
    jak tu ještě dlouho
    dlouho budu stát
    a co mě ještě čeká ?

    Já nechci stejná být !!!
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    -1
    MOŽNOST VOLBY
    Homér

    Z nadoblačných výšin,
    tichounce jak myši
    sklouznem dolů brzy
    a to mě děsně mrzí.

    Člověk nejni Bohem,
    dávno jest démonem.
    Šťastný jsou jen blázni,
    co nežijou v bázni

    před úklady světa.
    Svět je přeci sketa.
    Svět je přeci svině,
    nafouklej jak dýně.

    Blázen, ten se směje,
    vůbec neví, kde je.
    Na blázinci v cele
    má vše u prdele.

    A to mě děsně mrzí,
    radš to skončim brzy.
    Závidě těm bláznům
    poctivě se máznu!
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    +1
    A ještě něco od Plíhala pro nemocné workoholiky :-D

    Pracant
    Nesl malý mraveneček
    lesem kousek dřívka.
    Nedbal na svou čerstvou kýlu,
    vyhřezla mu střívka.
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Když už dostal toho Anděla :-)
    Karel Plíhal - Tchýně
    Někdo zvoní, nadávám,
    nemám ruce volné,
    právě tchyni vyndávám
    z kyseliny solné.
    Pár gumových rukavic
    marně šmátrá po dně,
    nezbylo z ní vůbec nic
    i když jí bylo hodně.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    +1

    Sníh
    Vladimír Holan

    Sníh začal padat o půlnoci. A je věru pravda,
    že nejlíp se sedí v kuchyni,
    i kdyby to byla kuchyně nespavosti.
    Je tam teplo, vaříš si něco, piješ víno
    a hledíš oknem do důvěrné věčnosti.
    Co by ses trápil, zda narození a smrt jsou jenom body,
    když přece život není přímka.
    Co by ses mučil pohledem do kalendáře
    a staral se, kolik je ve hře.
    A co bys doznával, že nemáš
    na střevíčky pro Saskii?
    A pročpak by ses holedbal,
    že trpíš víc než jiní.

    I kdyby na zemi nebylo ticha,
    to sněžení je už vysnilo.
    Jsi sám. Co nejmíň gest. Nic na odiv.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Píseň o olivě
    Jan Skácel

    Píseň je modrá a zlatá
    a každý máme svou
    zahradu o jedné olivě
    zahrádku getsemanskou

    Bolavé srdce na dlani
    a hosty nepozvané
    prsty jak paličky cimbálu
    hadříky obvázané

    A známe průzračná rána
    kdy smutek nevábí
    dálka je čistá a jasná
    a vítr z hedvábí

    Za koho je ten vítr
    do jakých dálek jdou
    lidé okolo zahrad
    s jedinou olivou
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Tomáš Kočko - Čarodějka (z alba HODOVNICE)

    Uprostřed rozbředlých dní
    do snů a přání,
    upírá planoucí zraky,
    ke kamenům ...

    Úcta a povinnost,
    zodpovědnost jí brání
    být svá,být svá, být svá,
    svoboda...

    Končí se den,
    ona za oknem napjatě čeká...
    kostelní hodiny než odbijí půl,
    dostává křídla, podobu svléká
    tam na kopci stojí kamenný stůl.
    Utíkej...

    Bělostné paže a kotníky zbrocené krví,
    hojivě políbí řeka...
    utíká dál....
    Noc, její spojenec, tiše ji poví,
    tam nahoře, nahoře, čeká bál,
    utíkej...

    Cestou si do dlaní nasbírej divoké býlí,
    rozemni, přivoň si...
    tělo pohltí tma.
    Poděkuj stromům a křovinám, že tě skryly
    tam nahoře, na kopci jiný svět začíná....

    Uprostřed horoucí noci pak tančí a zpívá,
    v tom je ta síla, ta síla, ten klid hledaný,
    vznáší se na stéblech trav, rusalka divá,
    do vlasů kouzlí jí měsíc s hvězdami....
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    Kobajaši Issa

    Slimáček malý
    pomaloulinku šplhá
    na horu Fudži.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    +1
    Stopadesátý sonet o jaru
    J. Skácel

    Jaro je tak křehké
    až se světlo láme
    pomalu
    slimáčími růžky

    se odhodlává tráva
    listí má prsty
    k zemi svěšené
    a ráno nepřestává

    po celý den
    a trvá přes půlnoc
    a do poslední chvíle

    na větvi hlohu
    zpívá v dešti kos
    a šílený je
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    +1
    Staré domy
    Jiří Karásek ze Lvovic

    Mám přítmí domů starobylých rád
    i plíseň páchnoucí vždy z jejich klína,
    jich schody prošlapané, sklepů chlad,
    z nichž vane vůně zavlhlá a líná.

    Vybledlé tapety, jichž květů řad
    se na zdích komnat v sešlé věnce spíná
    zřím v přítmí domů starobylých rád
    a v plísních páchnoucí vždy z jejich klína.

    V nich hledám stopy dávno mrtvých vnad,
    kdy lidé jiní, doba byla jiná,
    a mrtvých bytostí dech častokrát
    já tuším z přítmí starých domů vlát
    i z plísně páchnoucí vždy z jejich klína.


    IRISWILLOW
    IRISWILLOW --- ---
    +3
    Liter: Joe Vai - Hranice chaosu

    tolik jsem si přál jít za Tebou

    jenže tu karavanu z krabiček od camelek
    mi cestou rozfoukal vítr..

    a velbloudi teď tančí
    ve vzdušných vírech
    nádherní ve své svobodě
    putujíce oblohou nad pouští tohoto světa

    zahodil jsem boty
    abych mohl skrze chodidla vnímat zemi
    abych mohl vnímat jemné nuance řeči, jíž ke mě hovoří
    abych se nechal přivést na místo,
    kam neodvratně směřuji
    kam za mnou nemůžeš

    nikdo z Vás..

    neboť hranici Chaosu překročí jen nemnozí
    ač ji vidí každý..
    na okraji stínů
    koutkem oka
    neb i jen pohled na ni naplňuje srdce hrůzou
    protože - skutečná svoboda prostě děsí
    a ještě víc její cena

    ale já tam musím
    tam, kde mně přestane ohýbat svět
    tam, kde začnu ohýbat já jeho

    protože..

    křídla si trháme sami..
    IRISWILLOW
    IRISWILLOW --- ---
    Antonín Sova - Sloky ironické

    Ty spokojen jsi jenom na chvíli,
    tu chvíli, co svůj život necítíš,
    co na dny nemyslíš, jež ranily,
    ni na ony, jimž kráčíš stále blíž.

    Ba líp je necítit, co zavěsil
    ti život na hruď, bedra, na šíji,
    jak ubohý neb jak jsi směšný byl,
    a jak tě přitom zvolna zabíjí.

    Co z tebe udělal, to neznat líp,
    své otroctví si každým odbýt dnem,
    a nechat život drsný příští vtip
    o velkém člověku svobodném.

    Tak možno ještě klidu dosáhnout,
    i možným štěstím zkájet duši svou,
    a skorem netoužit se zbavit pout,
    a přilnouti k nim s láskou dědičnou!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam