• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAKJA_PANDITAJaká báseň je dnes vaší náladou aneb jaká nálada je dnes vaší básní?
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    je mi
    je mi na nic
    potřebuju
    se svlažit

    /začátek básně o janě z arku od patti smith, plusmínus, zpaměti, netuším čí překlad, nepamatuju knihu/
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    SITUACE

    I

    Křehká
    Jako tón
    Když tříští
    Křišťál
    O pohár zapomnění
    Víš o mně
    Nebo nevíš
    Když já tě cítím
    Až do dna buněk
    Až na dno

    (E. Válková)
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    mám pár dní volna
    povyrážím si na papíře
    vidím tě všude kde nejsi
    a na těch málo bodech kde jsi byla

    /kousek šebka, plusmínus, zpaměti/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    za čely ďáblů
    gabriel pleska


    má milá za čely ďáblů
    na vraném ještěru má milá
    má milá vraný ještěr

    je víc než jisté že v tomhle pekle
    je ještě jedno peklo
    mnohem větši a mnohem horší

    zatím spí svinuté
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Jaroslav Seifert

    Píseň o lásce

    Slyším to, co jiní neslyší,
    bosé nohy chodit po plyši.

    Vzdechy pod pečetí v dopise,
    chvění strun, když struna nechví se.

    Prchávaje někdy od lidí,
    vidím to, co jiní nevidí.

    Lásku, která oblékla se v smích,
    skrývajíc se v řasách na očích.

    Když má ještě vločky v kadeři,
    vidím kvésti růži na keři.

    Zaslechl jsem lásku odcházet,
    když se prvně rtů mých dotkl ret.

    Kdo mé naději však zabrání
    - ani strach, že přijde zklamání -,

    abych nekles pod tvá kolena.
    Nejkrásnější bývá šílená.
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Tělo
    Visí na duši
    Jako na věšáku
    A mění se
    V něco beztvarého
    V koutě
    Život je to
    Co není ve filmu
    Každý den
    Několikrát
    Bitva
    Když ne s démonem
    Alespoň s býkem
    A ten býk
    Jsi také ty

    /Eva Válková, sbírka Hodina vlka/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Povídali jsme si dnes poprvé s panem Lopatkou o tom
    že volnost svoji cítíme jen když píšeme
    přičemž pan Lopatka dodává
    že nepíše už šestý rok

    /kousek bondyho/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    poslyš, ale za nocí sovích a zlých
    náruč
    k luně nerozvírej

    /kousek básně "okno se houpe jako moudré lodě" jejíhož autora se mi nepodařilo vypátrat.. ne že bych se teda zvlášť snažil, dál si to pamatuju jen útržkovitě a nechce se mi hledat kde to mám zapsaný, pardonnez/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    ráno
    vstávám s černým obličejem
    a tlumený žal
    jako by nebyl reálný

    //kousek "jefa", celý třebas kupříkladu zde https://www.youtube.com/watch?v=kwnodoO8PNk
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    ...
    A mělo by už začít sněžit
    aby zas bylo v parcích bílo
    aby se dalo snáze nežít
    i když by ticha neubylo

    (Skácel, neasi)
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    má milá má
    má milá má železné hrábě
    občas jimi
    občas jimi srdce prohrábne

    /kousek jirouse, plusmínus, zpaměti/
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    Ani málo ani nic
    co s tím svedeme
    příliš se to podobá
    tomu jak to je.

    (Guy Viarre)
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    S lodí jež dováží čaj a kávu
    K. Biebl


    S lodí jež dováží čaj a kávu
    pojedu jednou na dalekou Jávu

    Za měsíc loď když vypluje z Janova
    stane u zeleného ostrova

    Pojedem spolu já a ty
    vezmeš s sebou jen kufřík a svoje rty

    Pojedem okolo pyramid
    loď počká až přejde Mojžíš a jeho lid

    S vysokou holí a zaprášenými opánky
    jde první přes mořskou trávu a rozkvetlé sasanky

    Hejno ryb na suchu zvedá svá křídla jako ptáci
    letí za vodou a ve vlnách se ztrácí
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Jak se nám tu teď s podzimem hromadí Holan, dobrý:)
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    SEBĚHNEM POLEM SE STRÁNĚ
    z něhož mráz udělal schody
    a do první která je na ráně
    zapadnem do hospody

    Do hospody v níž se zdvíhá pára
    z hrnců z polévek a z maštale
    od Mikulášské zábavy tam visí ještě ze stropu
    květiny po bále

    Dáme si punč a nebo grog
    či aspoň slivovici
    pak zabijeme hospodskou
    a dáme pod lavici

    /bondy, kousek zbytků eposu/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Konečně je to možná věc,
    že ještě něčím budu.
    Do Afriky se vypravím
    dobývat zlatou rudu.

    A nebude-li ze mne nic,
    co tulák bez profese
    budu se s šelmami o závod
    prohánět po pralese.

    Za ženu vezmu si gorilu.
    Myslím, že shodneme se.
    Má srdce divoké jako já
    a též je bez konfese.

    /gellner/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Existence tedy
    jako trýzněná kost
    jež jde zpříma v člověku
    a žebrá o bouři.

    /Guy Viarre/
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    zab
    mne

    /kousek p. w. :-)) no přihodim i nudnej zbytek zmatek:

    zab
    mne
    tajemný stíne spánku
    jenž se přikrádáš s temnou, neuchopitelnou nenávistí
    ty, který nemáš žádnou vlastní vůli
    a veškerá zbylá vůle
    ovládající tvé blbé činy
    jest už jen zmateným, rozprášeným nesmyslem

    za nic nemůže noční vrah
    pověs mu kramlík na sosák
    za oknem sprostá držka včely
    a uvnitř
    před ním
    ale to je fuk

    ó, přijď a namoč se mi do zdi
    budu tě hledat v každé scéně
    pokapu citronem
    zakryju hostií/
    BAILAMARCIA
    BAILAMARCIA --- ---
    PRÁVĚ TO

    Ó mohlo by to být, ať už
    jako nikomu se nepodobající trvání
    zde nebo jinde nebo tam,
    kde už nechápeme,
    aniž bychom si to přiznali,
    aniž by si to přiznala
    bezprostřednost v nepředvídaném.
    Jak sveřepě a ne bez nevinnosti
    doufali jsme,
    že nemůžeme už nic ztratit!

    Ó mohlo by to být, ale je to
    promlčeno...
    Jenomže právě toto promlčené
    bych chtěl slyšet od vás, má lásko!

    (Vladimír Holan)
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    /na/ podzim
    rilke
    /zpaměti, tak kdyžtak sorry & už nevim čí je to překlad :-P/

    zas babí léto vešlo v sad
    kde vítr češe jeho vlasy
    v té době Petřín obléká si
    znovu svůj zlatohnědý šat

    a že je mírný napohled
    slunce paprsků berle zvedá
    a zvolna za zády mu bledá
    Valladolid svých mladých let

    no, radši přihodím i originál

    Im Herbst

    Ein Riesenspinngewebe, zieht
    Altweibersommer durch die Welt sich; –
    und der Laurenziberg gefällt sich
    im goldig-bräunlichen Habit.

    Weil er so mild herübersieht,
    sucht müd, gestützt auf Strahlenkrücken,
    die Sonne hinter seinem Rücken
    schon frühe ihr Valladolid.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam