REVAN: Cítím to stejně. Taky na mě jeden partner moc mluvil, že nikdy žádné "podruhé" už nebylo...

REVAN: Mě to vzrušuje hrozně, oboje - něžnosti i sprosťárny, podle toho, na jaký sex mám chuť. Ale proč, to nevím.

MORGAIN: Mluvení/nemluvení mi přijde jako výborná otázka na kterou bych také rád znal názory ostatních. Často jsem slyšel, že ženy obecně vzrušuje, když na ně partner při milování/sexu mluví. Někoho něžnosti, někoho sprosťárny, to asi záleží na povaze těch dvou a na situaci. Ale to mluvení obecně! Proč?
Vždycky mi to vrtá hlavou. Opravdu to ženy vzrušuje? Obecně jsou ženy verbálnější, ale...? Já když něco prožívám, je pro mne obtížné to verbalizovat, nebo i při tom jakkoli mluvit. Nejsem verbální typ a mluvení u mne umenšuje prožitek, ruší mne. Občas něco vhodně prohodit, to jo, ale soustavněji u toho mluvit, to si neumím představit. Resp, umím, jednou jsem to zažil, slečna mluvila pořád, a rušilo mne to tak hrozně moc, že už žádné podruhé nikdy nebylo.
Zatím jsem od žádné partnerky neslyšel stížnost nebo přání, že bych měl u toho víc mluvit. Já jsem prostě naladěný na prožívání. I komunikaci při tom používám spíše dotekovou, podobně jako v tom tanci.

MORGAIN: není to divné:) vždyť to je nejvíc sdílet s někým přítomnost..ale znáš to když je někdy ticho s neznámým člověkem nebo kterého ještě moc neznáš? a říkáš si: mám něco říct..? není blbé že nic neříkám..? však kdyby ten druhý chtěl tak něco řekne ne?:))

ROUMEN: Tak to přesně úplně chápu...
Vždycky jsem měla pocit, že povídat si jde tak nějak s každým, ale opravdu dobře se cítím ve společnosti lidí, se kterýma můžeme i společně mlčet, aniž by to ticho bylo nepříjemné. (A jsem si vědoma, že to zní divně :-).)

MILUCH: U nás to funguje :-) V rámci svádění a milostných her a předeher říkáme věci, které bychom "normálně" neříkali. Je to zábavné, zkoušet a dělat věci jinak. Taky mi zpočátku přišlo divný, když jsem měl z přítelkyně ztrhnout blůzku a říct třeba "Nezakrývej si kozy nebo ti ty ruce zlámu!" (a i ještě horší a drsnější hlášky), protože jsem stydlivej a něžnej romantik, ale když jsme si hráli na znásilnění, tak jí nemůžu opatrně rozepínat knoflíčky a říkat "Promiňte slečno, že vás tak obtěžuji, ale líbí se mi vaše ňadra a rád bych je spatřil v celé jejich kráse, tak si je prosím nezakrývejte rukama. A nemusíte bát, já vám nijak neublížím ..." I když tedy něco podobného jsem jindy při parodické variantě taky říkal jako úchyl slušňák :-) A sedělo mi to asi trochu líp :-)

MORGAIN: Ty "prasárničky" si říkáme spíš jen v rámci svádění nebo předehry. Podle nálady a situace když nás něco inspiruje nebo v rámci "hraní" si buď říkáme "drsné prasárny" nebo naopak ty "romantické něžnosti", ale oba víme, že je to jen hra, jak ty sprosťárny, tak ty slaďoučké červenoknižní nesmysly a že to není myšleno "smrtelně vážne", ale jen jako hra (podobně jako jsem psal ty termíny v uvozovkách, které ti tak trhaly oči). Když už pak jde do tuhýho, tak toho moc nenakecáme a komunikace je už jen formou signálů, které máme zažité, nebo krátké "instrukce" typu "přitlač, zrychli, jemněji, schovat (to když je žalud nebo klitoris moc citlivý a dotyčný nebo dotyčná chce dráždit už jen přes předkožku, aby se oddálil orgasmus), ... už se známe, tak není nutné mluvit a vysvětlovat, protože to pak odvádí pozornost. Ale v rámci té předehry, když si hrajem, tam si občas hodně povídáme, nebo většinou jen jeden, který je v tu chvíli aktivní, který "režíruje" aktuální hru, tak ten povídá, komentuje, instruuje, naviguje, ...

ROUMEN: Takhle v kontextu to dává smysl, ten kontext k tomu chyběl :-)

Přivedlo mě to ale na jinou myšlenu: Je pro vás při milování charakteristické mluvení? Říkáte partnerovi, co chcete, vzrušujete ho pomocí "dirty talk" nebo mu naopak šeptáte něžnosti?

MORGAIN: "... a rozesmál mě... :-)" Tak to je vpořádku. Ani jsem nečekal, že by to někdo mohl brát vážně. Já i přítelkyně jsme veselé kopy a tyhle termíny používáme v tom ironizujícím významu, parodujícím červenou knihovnu.
I když použití různých termínů pro cokoliv je dané především náladou, když má přítelkyně něžnou tulící náladu, tak mě zve "mazlit se do pelíšku lásky", jindy mě zase láká "prznit pelech neřesti".

MORGAIN: :-) Takže obráceně než bych čekal :-)
Ty "červenoknihovní termíny" jsem uvedl v uvozovkách jako citaci termínů které používáme "ve víru vášně" pro pobavení, protože je používáme v jistém ironickém smyslu právě jako určitou parodii "červené knihovny". Je celkem zajímavé i to jak jsme k nim došli.
Ta "štáva vzrušení" jako synonymum pro poševní sekret vznikla jako první v době, kdy jsme se teprve poznávali a jen se hladili a mazlili přes oblečení. když jsem jednou narazil na vlhkou skvrnu v jejích kalhotkách, tak jsem se trochu zarazil (asi jestli jsem nezašel moc daleko) a ona si mé zaváhání vysvětlila trochu jinak a měla potřebu mi vysvětlit o co jde (přestože jsem to věděl). Tak špitla: "To není moč, to je šťáva z mýho vzrušení". No a příště, když jsem zase narazil na její vlhký rozkrok, jsem to s úsměvem okomentoval: "Já vím, šťáva vzrušení" a ono se nám to ujalo :-)
"Sirup rozkoše" vzniknul později. Už nevím od kdy, ale snad od samého začátku je v našich hovorech slovo "rozkoš" synonymem pro orgasmus (užít si rozkoše, pomůžeš mi k rozkoši, chceš rozkoš ručně nebo jazykem, ...). Jednou přítelkyně koupila na palačinky nějaký sirup (nějaký ovocný) v tubě jako od kečupu. Jednou s ním nějak neobratně manipulovala a po odklapnutí víčka jí z té špičky vychlístlo trochu toho sirupu na ruku, na prsa i na sukni. Začala to ze sebe slízávat a utírat a sakrovala, že zase budou všude fleky, já se šklebil, že to vypadá trochu jako sperma a aby si na to vzpomněla až bude příště brblat že jsou někde nějaké skvrny, že ne všechny musí být od spermatu. Některý příští den (nebo možná ten samý) pak mé sperma skončilo na podobných místech jako ten sirup, no a od té doby jako synonymum pro ejakulát občas používáme slovo "sirup" nebo různá spojení s ním, jako třeba "sirup rozkoše" coby ironizace té červené knihovny, zpřesňující "můj sirup", nebo když přátelé nechápali, proč nám přišel tak k smíchu jejich "banánový sirup".