Zdroj
http://www.national-geographic.cz/detail/podle-spanelskych-fyziku-se-z-vesmiru-ztraci-cas-mozna-zmizi-uplne-22825/

Ve 20. století jsme zjistili, že vesmír je časoprostorové kontinuum. Podle nového (a značně kontroverzního) výzkumu španělských fyziků z něj však čas mizí. A jsme stále v tom začarovaném kruhu právě díky nepochopení toho POOTACENI SOUSTAV. Čas nemizí, ale prodližuje se jeho interval a to práááávě díky pootáčení soustav !! tedy díky tomu, že soustava pozorovatele s n í m á ze stále se pootáčející soustavy velmi vzdálené galaxie informace a i ty jsou pootočené, tedy snímáme i pootočený čas, pootočenou úsečku intervalu časového a proto „se prodlužuje“ čas pozorovaný. Rudý posuv není nic jiného než „snímek“ stavu pootočené soustavy pozorovaného předmětu. Takže pozorujeme ono úúúúdajné zrychlování rozpínání vesmíru, jenže tomu tak není kvůli tomu, že snímáme pootočené údaje, pootočené informace !!!!! A jednou se z něj možná vytratí úplně… Radikální teorie HDV je radikální teorie by mohla vysvětlit řadu problémů, s nimiž se teoretická fyzika už desítky let marně potýká.
Vědci se doposud domnívali, že se rozpínání vesmíru stále zrychluje. Podle mě ne. Pouze dostáváme takové informace, ale z pootočených soustav pozorovaných předmětů Rozpínání vesmíru lze pozorovat nepřímo ( !!!!!! ) na velmi vzdálených objektech a jejich světelných spektrech, známý je takzvaný rudý posuv. ano, rudý posuv je „snímek“ pootočené soustavy pozorovaného předmětu, pozorované sisituace v té vzdálenosti Čím jsou například galaxie vzdálenější, tím větší je jejich rudý posuv a tím rychleji se od nás také vzdalují. a když dosáhnou rychlosti světla, tak právě dosáhly pootočení o 90 stupňů. Další pootočení by znamenalo „vyšší rychlost než c“ a to už je nerealizovatelné, nepozorovatelné Fyzici také spekulují o vlivu tzv. temné energie na expanzi vesmíru – podle některých teorií právě ona vysvětluje vesmírné rozpínání. Nikoliv. Žádná temná energie není, zrychlené rozpínání vysvětlí lépe ono pootáčení soustav pozorovatele a soustavy pozorovaného předmětu. Foton který vyletí z pozorovaného předmětu, už vyletí s tou pootočenou soustavou a po cestě k nám už to pootočení se nemění a zůstává konstantní, takové v jakém bylo světlo emitováno Podstata temné energie je zatím neznámá. Bylo sice navrženo několik fyzikálních interpretací moji nikdo nečte temné energie, některá vysvětlení pro pozorování zrychleného rozpínání se dokonce pokoušejí nutnost zavedení temné energie úplně vyloučit. O.K.
Fyzikové z univerzity v Salamance a z Baskické univerzity teď přišli s jiným vysvětlením: všechno je to iluze, temná energie vůbec neexistuje a chyba byla v našem úhlu pohledu. Ano, vysvětlení tkví v pootáčení soustavy tedy v interpretaci informace kterou dostáváme už pootočenou tedy dostáváme i zpomalený časAutory práce jsou José Senovilla a Raul Vera. Podle nich se rozpínání vesmíru nezrychluje, ve skutečnosti se zpomaluje čas. Ano, to je můj názor. Jenže oni neví „proč“ se zpomaluje. Čas se na pozorované galaxii nezpomaluje, ani na té raketě, viz relativita, ale důvodem je pootočení soustav a tím pádem jiný interval času „zde“ a „tam“, které jsou ovšem shodné, ovšem „pootočeně snímané Samotná možnost, že by se něco podobného mohlo dít, je pro lidské uvažování téměř nepředstavitelná. Naopak. Představitelé a jednoduché je a bude až pochopíte, že Lorentrovy transformace nejsou žádné „transformace“ ale jejich důvod je pootáčení soustav.

Zastavuje se pomalu
Pokud mají španělští fyzikové pravdu a čas se opravdu zpomaluje, pak je tato změna tak pomalá, že ji nemůžeme vnímat. Pozorovat by se dala jen v kosmických rozměrech. Podle článku uveřejněného ve vědeckém žurnálu Physical Review D, by zpomalování času mělo vypadat podobně „jako když se starým hodinám vybíjí baterie“. Autoři konstatují: “Netvrdíme, že rozpínání vesmíru je iluzí. Říkáme jen, že zrychlování tohoto rozpínání je klam.“ Jestli se čas opravdu zpomaluje, ale my „naivně používáme naše rovnice s jeho standardní rychlostí plynutí, pak naše modely nemohou fungovat“. Pokud by se čas zpomaloval, mohlo by se tedy pozorovatelům zdát, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Astronomové ani fyzikové zatím nemají způsob, jak by tuto hypotézu potvrdili.
Co by to znamenalo pro vesmír a jeho obyvatele? Podle nové teorie se náš čas mění v novou časovou dimenzi. Teorie vychází z jedné varianty teorie superstrun; podle ní je náš vesmír povrchem membrány plující ve víceúrovňovém prostoru. Španělští fyzikové si troufli předpovědět, že pokud by se čas zpomalovat způsobem v jejich teorii, asi za miliardu let by se čas mohl zastavit úplně. „Všechno by se pak zastavilo; jako fotografie,“ řekl profesor Senovilla magazínu New Scientist. Ač je tato teorie radikálně nová, už teď se najdou fyzici, kteří ji podporují. Například podle Gary Gibbonse z univerzity v Cambridge je teorie logická. „Předpokládámě, že čas vznikl během Velkého třesku – a když vznikl, může samozřejmě i zaniknout…“

JOSEFDRUHY: Ještě pozn0ámka : Já-Země-pozorovatel se sice pasuji do klidu, ale nejsem v klidu. Z pozice "v klidu" vidím těleso-galaxii jak se pohybuje rychlostí světla ode mě, jenže nejsem v kludu, sám letím rychlostí světla od něj....takže jakoby tu byly mezi tělesy 2c. (?)
Pak stojí za další úvahu to moje pootáčení soustav : Ta galaxie "na konci pozorovatelného vesmíru" co vysílá světlo k nám abych z něj poznal, že se ona pohybuje rychlostí světla, je ve skutečnosti pootočená o 90 stupňů ! My vidíme světlo ( fotony ) z té galaxie jakoby v přímce, ale buď :
a) foton se po cestě stočil po geodetice o 90 stupňů...anebo
b) foton se po cestě nestočil, letěl po přímce,ale nese sebou informaci pootočenou o 90 stupňů tj. naše osa "x" je totožná s "jeho" osou "y" čili i foton a jeho "vlastní" soustava vyletěla z galaxie už pootočená o 90 stupňů, čili jakoby se galaxie pohybovala dle naší soustavy nikoliv v ose "x" ale v ose "y" tou rychlostí světla.

Kdo má protinázor ?, a jaký ?

Možná vás bude zajímat zajímavá debata z fóra na Aldebaranu : http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=3145&postdays=0&postorder=asc&start=0 . Pokud ano, mužeme zde separátně rozvinout na stejné téma debatu.

Např. : Já-soustava ( tedy těleso Země ) pasovaná do klidu pozoruji, že kdesi "na konci pozorovatelného vesmíru", tj. 13,7 miliard světelných let daleko se galaxie pohybuje téměř rychlostí světla a to ode mě. Totéž pozoruje on ( pozorovatel na té galaxii ) když se on pasuje do klidu, uvidí, že já se od něj pohybuju rychlostí světla od něho pryč. - Není to divné ? Co je na tom divného ? Tentýž příklad-případ lze uvažovat s velitelem rakety : jsem-li já v klidu, pak pozoruji že raketa se vzdaluje skororychlostí světla a...a totéž on : on se považuje za "v klidu" a pozoruje mě že se já od něho vzdaluji skoro céééčkem. Vzdalujeme se tedy oba od sebe ale "musíme" se pasovat do klidu. (Ně)co je na tom divného ?

DOGA: Děj "pootááááčení" soustavy ( pohyb zrychlený ) vůči soustavě pasované do klidu, je něco jiného než stav pootočený ( pohyb rovnoměrný ) už ve stavu "stop-stavu" !!! stop-stav pohybu zrychleného je pohybem rovnoměrným.

DOGA: Abych upřesmil pojmy : Každá soustava vlastní, vlastní pozorovanému předmětu, v soustavě pozorovatele !!!, se pohybuje pohybem nerovnoměrným, tedy pohybem zdychleným či zpomaleným, a vykazuje pootáčení soustvy "její" vůči soustavě pozorovatele. A každá soustava vlastní tělesu, které ve pohybuje nezrychleně, tedy rovnoměrným pohybem, vykazuje "stop-stav", tedy nepootáčení vlastní soustavy vůči základní soustavě.

Proto se nesmí zapomínat, že Lorentzova "transformace" je p o u z e přenesením dat "základních" do soustavy "čárkované", která nevykazuje zrychlený pohyb "a", ale pohyb rovnoměrný "v".
Pak platí.

DOGA: JOSEFDRUHY: pochopil, ale nesouhlasím. Ve dvouštěrbinovém experimetu se zdroj, filtr se dvěma štěrbinami a stínítko zachycující dopad fotonu vůči sobě nijak nepohybují.
Napište mi p ř e s n ě místo, v mém minulém příspěvku, který kritizujete, kde já tvrdím, že...že se soustavy vůči sobě pohybují, !, pootáčejí. Nic takového jsem v daném příspěvku nepsal.
Zadruhé píšete : Dovozovat, že každá ze součástí mechanismu má nějaou svou vlastní soustavu a ty se vůči sobě pootáčejí, to se domnívám, že je nesmysl. Jestliže popíši, napíši, zdůvodním, poukáži, vysvětlím, stanovím, navrhnu, odvodím, atd., že dvě soustavy ( jedna hlavní druhá v ní podružná-vlastní ) se vůči sobě pootáčejí, a že je to podle Vás nesmysl, tak to by jste měl nejprve dokázat, alespoň nějakými indiciemi, když už nemáte řádné důkazy, a pak to tvrdit.|Ony se pootáčet, v tu chvíli inkriminovaného sledování, nemusí, ony už pootočeny v inkriminované sledování jsou, my jen, tedy já, konstatuji, že vyslané informace z už pootočených soustav těmi fotony z pootočené ( nikoliv pootáááááááčené ) soustavy nesou informace jiné než soustava nepootočená.

Napříště bych rád, když vyslovíte protiargumentaci, aby jsteš jí řádně odůvodnil ! ( jako to dělám já ). Díky.

JOSEFDRUHY: pochopil, ale nesouhlasím. Ve dvouštěrbinovém experimetu se zdroj, filtr se dvěma štěrbinami a stínítko zachycující dopad fotonu vůči sobě nijak nepohybují. Dovozovat, že každá ze součástí mechanismu má nějaou svou vlastní soustavu a ty se vůči sobě pootáčejí, to se domnívám, že je nesmysl.

DOGA: Špatně chápete fyziku. Každou informaci o vesmíru, kterou máme, získáme, tedy i informaci ze svého okolí běžné přírody, i informace z mikrosvěta i makrovesmíru, máme jako pozorovatel který si volí soustavu pozorovatele, tím pádem si volí i počátek tří prostorových os a pasuje si tuto soustavu "svou" (soustavu pozorovatele) do klidu a...a nyní v této soustavě pozoruje ( a také vyhodnocuje cjevy pozorované) jevy a tělesa která pak mají "vlastní soustavu", ovšem tato vlastní soustava každého tělesa je "uvnitř" zvolené soustavy pozorovatele jenž je v klidu, a pohyb vykazují všechny tělesa ( všechny soustavy "podřadné, tj. přiřazené tomu tělesu a jsou v této soustavě základní jenž je pasována do klidu. ) Takže "vše" je sledováno v r á m c i jedné soustavy, ale v ní "plavou" jiné soustavy přiřazené tělesům či polím či jevům atd. a které se mění, proměňují, mají pohyb a konají změny vlastností atd. Takže když se do dvouštěrbinového experimentu přidá další měřící přístroj, tak tento "má svou" vlastní soustavu, která je vyhodnocována pozorovatelem v základní hlavní soustavě pozorovatele, soustavě pasované do klidu.

Takže když řeknu, že se pootáčí soustavy, např. dvě, vzájemně, tak samozřejmě, že se předpokládá, že jedna z nich je ta základní, v níž je umístěn pozorovatel, ( nebo ho supluje přístroj jakožto pozorovatel ), který vyhodnocuje jevy a ta druhá soustava je soustavou vlastní tomu předmětu pozorovanému, je "uvnitř" soustavy základní co je v klidu ( relativním klidu, klid je volen, soustava je pasována do klidu ) a ta druhá nezákladní soustava je pozorována a v ní je pozorován předmět a jeho chování i chování té soustavy jeho.
Ano, pochopil ?

JOSEFDRUHY: s tím nesouhlasím, ve dvouštěrbinovém experimentu je vše v rámci jedné soustavy

DOGA: pootáčí se soustavy ( tedy pootáčí se systémy dimenzí veličin Délka a Čas ).

( Na příliš strohou otázku je příliš strohá odpověď.)

V klubu [ VESMÍR A JEHO HMOTA ] je nový příspěvek. Reaguji na něj sem do svého klubu protože u nich nemám přístup.

SVANC: z článku vyjímám : Až doposud jsme takové záření nemohli vůbec zpozorovat, protože na to nestačily naše přístroje. Ale Planck to přesvědčivě zvládne. Podle Pavla Naselského nemůžeme pozorované záření vysvětlit strukturou galaxie, ani to prý nemůže být ozvěna explozí supernov v galaktickém disku Mléčné dráhy. Buď to je projev temné hmoty anebo jsme vystopovali absolutně neznámý mechanismus urychlování částic ve středu galaxií, což by taky nakonec nebylo úplně marné. Naselsky a spol. v následujících měsících očekávají další fantastické výsledky, takže zůstaňte na příjmu! ... takže je to stále ve fázi "buď a "nebo" a nevíme "proč z té díry ve skále vychází ten podivný kouř co voní po sirečkách...možná je tam dole ono nenalezené Peklo...jinak si to nelze vysvětrlit.
DOGA:

JOSEFDRUHY: no, právě nerozumím, co se pootáčí

DOGA: otázka není konkrétní, musíš upřesnit "co" máš na mysli.

JOSEFDRUHY: proč by se to mělo pootáčet?

Prázdniny končí, končí i dovolené, a tak brzy přijdou do NYXu do debaty lidé, co mají rádi fyziku a potřebují se o ní pobavit a zdravě, slušně se pohádat.

Námět na diskusi: Vybírám popis „dvouštěrbinové fyziky“ od Davida Zoula (můj zelený komentář) :

Interferenční obrazec se přitom vytvoří i v tom případě, kdy zeslabíme intenzitu vysílaného světla natolik, že se v daném okamžiku bude v zařízení nacházet vždy jen jediný foton. To jasně dokazuje, že světlo, reprezentované po dopadu na stínítko jediným fotonem, nutně muselo interferovat pouze samo se sebou a projít tedy "oběma štěrbinami'' současně.

To však platí jen do okamžiku, než jeho polohu začneme experimentálně zjišťovat například umístěním dodatečných detektorů v blízkosti štěrbin. Jenže … : detektor snímá informaci po směru kolmo na trajektorii letu světla ( fotonu ) do štěrbiny, i štěrbinou i za štěrbinou do stínítka…Myslím si že ta informace je pootočená podobně jako to je v STR. Když v STR pozorovatel „snímá relativitu“ z objektu – rakety která se pohybuje skoro rychlostí světla v dráze od něj, tak raketa „tam“ na svém místě je už pootočena skoro o 90 stupňů a foton-světlo co vyletělo z té rakety aby doneslo informaci o stavu „dilatace či kontrakce či zvýšené hmotnosti“ té rakety, tak tento foton-informátor vyletí z rakety pootočené téměř o 90 stupňů a tak doletí do pozorovatelny také se svou vlastní soustavou souřadnic pootočenou o 90stupňů, což tím pádem vede k „předvedení“ stavu rakety v „relativistickém“ ( dilatace, kontrakce, zvýšená hmotnost ) stavu.
Něco podobného by se mělo dít i u toho dvouštěrbinového experimentu : tam snímáme informaci, která je také o 90 stupňů pootočená. Možná to je vysvětlením toho, že světlo letící „po směru“ se chová jako vlnění a když mu chceme změřit polohu, tak tuto polohu měříme pootočenou o 90 stupňu !! a tím pádem „vidíme“ to vlnění jako korpuskuli, tj. jako foton, jako vlnobalíček z jiné polohy...; pokud jsem to neřekl precisně, je na každém, aby si to buď domyslel, anebo do precisnosti sám dodal. Světlo se ihned přestane chovat jako vlnění a začne se projevovat jako "částice'' – foton : interferenční obrazec se již nebude vytvářet. Tady je nutno, aby autor pokusu přesně řekl „jak“ se to měření provádí. Jsou tam dva detektory? Nebo jeden ? Jeden, že by koukal na stínítko a pozoroval interferenci a druhý za štěrbinami že by pozoroval polohu ?

Souhrnem lze říci (a veškeré doposud provedené experimenty to plně potvrzují), že v "čistém'' pokusu se dvěma štěrbinami vždy pozorujeme interferenční rozložení míst dopadu. Mikroobjekty se v tomto případě chovají jako vlnění, ať už jde o fotony, elektrony, neutrony, atomy atd. Jestliže však experiment navíc doplníme libovolným detektorem umožňujícím určit, kterou z obou štěrbin zkoumaný objekt prošel (t.j. získat informaci o realizované cestě), interferenční efekty zmizí otázka padla : toto zjištění změří a podá tentýž detektor ? tentýž informuje o tom co je na stínítku a co prošlo štěrbinami ? ? ? a naměříme prosté částicové rozložení pravděpodobnosti co, co, co ?, naměříme pravděpodobnost ? anebo naměříme fyzikální fakta ? dopadu (viz. obr. 12.1a).

DOGA: Mladý příteli, ano, moje řeč v tom pseudodialogu s Aldebaranem je určitě kostrbatá, není vypilovaná, na to není v dnešní době čas. Takže to představuje pouze náznak úvah, směru úvah. Ale co se týče "průmětny" to už by jste chápat měl. Zjednodušený příklad : nakreslíte na papír kružnici. Papír je rovina rovnoběžná s rovinou očí, které ten papír pozorují, tj. snímají do té toviny, v níž jsou oči. Rovina očí budiž nazvána průmětna. Potom když začnete otáčet libovolně s papírem, na kterým je ta kružnice ( a na kružnici jsou zvolené intervaly délkové na té kružnici ), pak do průmětny se kružnice promítne jako elipsa a v krajnosti až jako úsečka podle pootočení. Co je na tom k nepochopení ?, že při promítání útvarů, a na nich intervalů, se tyto intervaly v průmětně mění, mění se jejich velikost podle pootočení.
Takže i křivá plocha jako je ta jejich na Aldebaranu nakreslená jako trampolína kolem hmotného tělesa, se promítá do "roviny očí", tj. do nějaké zvolené průmětny tak, že se intervaly mění.

Co bylo ale na tom mém příspěvku http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/n/n_273.doc podstatné, bylo to, že obrázek presentoval jen jednu zborcenou rovinu kolem toho tělesa a nutno si uvědomit, že takových rovin zborcených je nespočet v systému os "xy", pak os "xz" a nakonec i os "zy". Vede to samozřejmě přesně k tomu co jsem říkal : prostor ( lépe časoprostor křivý ) kolem tělesa nezasahuje "do tělesa". ( pokud platí jejich výkres té trampolíny ) A "v tělese" musí nutně být "jiný" časoprostor než ten vnější.
Tam jsem směřoval námět ke zdejším polemikám !!!!!!! Nikdo ovšem nereagoval, pouze Vy a to ještě jiným směrem. Bohužel....

JOSEFDRUHY: zdá se mi Vaše reakce dost složitě napsaná, např. "křivost kolem dokola té koule lze vysledovat pouze „průmětem intervalů“ na průmětnu ( kde jsou také volené intervaly ) plochého časoprostoru", tomu absolutně vůbec nerozumím. ale asi je to tím, že v matematice a fyzice jsem fakt hodně slabý....

Na fóru na Aledbaranu měl zajímavou otázku jakýsi anonym "STANDAMY" http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=3133 a...a protože já tam nesmím se svými názory ( Tam se smí mluvit jen vědecky prokázaná pravda. A jaká to je, to ví pouze mudrc Hála, ten schvaluje co se smí mluvit a co ne ), tak tam někdo zajděte a vyřiďte tomu mladíkovi "standamy" můj názor na jeho otázku, zde : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/n/n_273.doc

Přeneseno z klubu "VESMIR A JEHO HMOTA" - [ VESMÍR A JEHO HMOTA ]

MOTHS: Zdá se mi to ? To je ale zde klub, fórum, to je úúúžasná hniloba ! Ne nezdá. Zde skalní štamgasti se bavit nechtějí, je vesmír a hmota v něm nezajímá, ale když jim sem někdo vstoupí s neotřelými názory, zuří že se tu roší to ticho ) mdlé ticho ) ; nemají zájem porážet ty názory, ale pouze toho drzouna-autora názoru. Jak ? Jen a jen pliváním !!!!


MOTHS: ...proč byl tedy vytvořen horizont událostí? to je oblast kde se na tenhle graf můžeme ještě spolehnout... on nebyl vytvořen lidmi, ale on se vytvořil sám podle vesmírných pravidel a zákonů : Horizont událostí je to proto, že pro pozorovatele z klidové soustavy ( někde daleko ) u hranice toho horizontu se už tak zpomalilo tempo plynutí času, že už na horizontu čas neběží , zastavil se, viz relativita-dilatace času ( pro toho dalekého pozorovatele !, pro pozorovatele u horizontu či za horizontem stále čas běží ).

pokud se hovoří o singularitě v černé díře, pak proto, že fyzika a matematika tam negungují... nikde jsem se nedočetl proč je tomu tak a mohu se pouze dohadovat, že je to právě a jedině z tohoto důvodu:
m = e/c2 , tedy jestliže je světlo zastaveno, páč ani ono neunikne, pak c2 = 0
zaprvé : světlo se na horizontu nezastavilo. Pouze je gravitačně natolik přitahováno, že letí tangenciálním směrem, tedy stále pod horizontem. Pro pozorovatele vzdáleného to světlo nemúže letěšt k němu, letí "kolmo" na pozorovatele, z vlivu křivosti časoprostoru, trajektorie letu fotonu je vůči pozorovateli pootočena o 90 stupňů.
O singulatitě se opravdu mluví proto, že při použití LT vychází pro hmotnou částici nárůst její hmotnosti nade všechny meze. A zase : není to pravda, pouze pravda je to pro pozorovatele vzdáleného, který dastal takové informace o té hmotnosti, tj. jsou "pootočené" o 90 stupňů v těch transformacích.

Svůj názor netvrdím, možná se mýlím a kdokoliv mě může opravit.

LUKEH: „To, jestli děj splňuje rovnici, která jej má popisovat, samo o sobě není fyzikální veličina s rozměrem; musí tedy jít zapsat tak, .. a proč ? proč musí "jít" ? k čemu je to dobré...pokud to "musí" jít tak zapsat, pak já mohu prohlašovat, že "musí" jít zapsat celá fyzika do dvouznakových interakčních rovnic, proč néééé, že ? že není funkcí rozměrových veličin*. Jelikož původní jevy ovšem na rozměrových veličinách závisejí a tuto závislost nelze opominout, je možno z původních rozměrových veličin vytvořit tzv. bezrozměrná kriteria; Jelikož původní sexy-choutky zavisejí na živé předloze ženského masa, nelze tuto závisdlost opomenout, přesto je možno z původného pravého masa (ženského) vytvořit bezrozměrnou fluidní nafukovací panu... jevy je možno kvalitativně popsat pomocí těchto bezrozměrných veličin.“
Prosím k čemu je to dobré, to nevím, ale dvouznaková řeč pro fyzikální interakce a vyjádření elementárních části, polí a zákonů je tento přístup mnohem smyslupnější....víte proč ??? Protože taková příroda-vesmír opravdu je !!

Jednoduse receno - platnost nejakeho fyzikalniho zakona neni nikdy zavisla na rozmerech. A to je docela velký omyl. Zákony vesmíru se také tvoří-vznikají po Velkém Třesku v řadě-posloupnosti tak jak vznikají nové elementy hmoty, prvky a pak hmotové sloučeniny až bílkoviny a DNA. A pokud tato hmota je závislá na artefaktech jimiž jsou veličiny "Délka" a Čas" z nichž vziká, z nichž je sestrojována vlnobalíčkováním dimenzí veličin, pak ovšem na tomto faktu jsou závislé i zákony. Zákony veškeré známé dnes, nevznikly naráz všechny v big-bangu, ale i zákony vznikaly postupně v souvěhu s posloupností zesložiťovávání hmotvých struktur . Takže zákony jsou závislé na veličinách ve stejné důležitosti jako je hmota a její zesložiťovávání závislé na zákonech, které k tomu příslušně vznikají Dokazovat ji tedy muzu tak, ze zakon prevedu na bezrozmerny tvar to je to co mi není jasný jak ohu i není jasný "jak" mohu DOKAZOVAT ženskou z masa a kostí pomoví nafukovací pany a resim uz jen matematiku - coz je nekdy vyhodne v tom ze treba prave vidim tu Lorentzovku jako transformaci rotace, nebo vidim proc ten dej popisuje nejaka parcialni diferencialni rovnice jako v tom textu (druhy priklad)

JOSEFDRUHY: oprava :
bylo..... : c^2 . x = G . ( c^2 . x . t )

má býti : c^2 . x = G . ( c^2 . v . t )

LUKEH: Ne, nemusíte to opisovat. Četl jsem to. Pořád mi ale nesedí filozofie-logika-důvod-vysvětlení "proč" by bylo výhodné normální fyzikální rovnici s veličinami " p r o m ě ň o v a t" za nějaké cosi bez rozměrů (?). Dám příklad : F(a) = F(g); čili: m.a = G M.m/x^2 ....čili : 1 = GM/c^2.x ..... čili c^2.x = G.m. Proč bych měl pro takovou rovnici ( fyzikální zákon ) vyrábět nějakou rovnici bezrozměrnou ? proč ? respektive : c^2.x/m = G = c^2.x/m (?)

Poznámka : nezdá se Vám "také" výhodné substituovat písmenko "m" za výraz c^2 . v^1 . t
Ono to pak docela dobře sedí ( veličinově ) : c^2 . x = G . ( c^2 . x . t ) ...protože "proč" by měla být gravitační konstanta "rozměrová" , G - stejně "zdědila" rozměry z rovnice 1 = G.M / c^2.x. Kdybychom netrvali na tom aby veličiny na levé straně a veličiny na pravé straně byly v rovnováze, tak bychom "do" gravitační konstanty nemuseli "transportovatů žádné veličiny a mohlo by platit : c^2 . x = m.(číslo) a...a to už naznačuje, že jakýsi "zbytkový" časoprostor x^3/t^2 je jekvivalentní něčemu, co se nazývá hmota a tedy něčemu jako je x^3 . t^1 / t^3

LUKEH: ... bezrozmerne veliciny odvozene z puvodniho rozmeroveho fyzikalniho zakona
Napiště mi pár příkladů bezrozměrných veličin "odvozených" od původného f y z i k á l n í h o zákona. (Velice mě zajímá jak se "odvozuje" veličina bezrozměrná z veliny rozměrové).

Děkuji.

LUKEH: Pane LUHE, opravdu mě to zajímá : Jak se může ve fyzice psát nějaký zákon, jakýkoliv zákon, bez rozměrů ??? v bezrozměrném tvaru ( tedy jen s čísly, bez fyzikálních veličin ), to je pro mě nepochopitelné, nerozumím a už vůbec zdůvodnění takového počínání. Prosím o vysvětlení a uvedení konkrétních jednoduchých příkladů ( a prosím v češtině )
Děkuji.

DOGA: Rotace bodu je vždy kolem nějakého středu-bodu a to jednoho. Pootáčení roviny listu papíru který zvyšuje svou rychlost není kolem jednoho bodu-středu otáčení. Lyžař na svahu když dělá "zatáčku" tak se otáčí kolem jednoho středu ??? anebo se p o o t á č í při současném posunu dopředu ? a Když navíc bude lyžař zvyšovat při pootáčení rychlost, tak to nebude "otáčení" ale pootáčení roviny S1 v rovině pozorovatele S0. Kapííšto ?
Raketa když zrychluje, tak je její pohyb nerovnoměrný, "a "- zrychlení, je zrychlený, a při takovém pohybu nelze použít LT ( zrychlený pohyb dává gravitaci, tedy parabolu, né kružnici ) ; teprve rovnoměrný pohyb "v" - rychlost, lze prověřit Lorentzovými transformacemi. Takže Bude-li raketa stále zrychlovat tj. bude-li mít pouze "a" - pohyb trychlený, pak lze dělat LT pouze jako "stop-stav" kdy na raketu přestane působit síla a pak má pohyb rovnoměrný s nějakým "vééé" a v tom vééé se udělá "transformace" a zjistí se stav toku času na raketě a stav délek na raketě.
..potřebuji se odmlčet...

JOSEFDRUHY: no, a tady já končím, prostě tomu vůbec nerozumím...asi budu potřebovat víc času a číst to několikrát...nedalo by se to vysvětlit nějak jednoduše ?

DOGA: Slíbil jsem odpovědět na dotaz k multiplikacím elementárních částice ve dvouznakové řeči v interakcích. Nezapomenu, chce to více času. Nyní k těm LT.
http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/d/d_011.doc

JOSEFDRUHY: upřímně, je pro mě dost těžké si představit pootáčení, které není rotací, jaký je v tom rozdíl ?