Nachystal jsem si pro pana doktora Wagnera reakci, tuto :
Vážený pane Navrátile,
takže tady jsou odpovědí na Vaše otázky:
01 - Mezon B je v klidu v každé souřadné soustavě,
ve které je jeho rychlost nulová. Tož to bych, strécu, nigdá nevymyslíl ikdyby mňa na vidle bral… Pane doktore, to, kdy je automobil na parkovišti v klidu vím, ale kdy je mezon B v klidu, to nevím,…ve které soustavě – oproti soustavě pozorovatele – je tedy B mezon bez pohybu jako to auto ? Existuje ve vesmíru nějaká soustava ( mimo soustavu pozorovatele ), ve které je rychlost čehokoliv nulová ??
02 - Vlastní souřadná soustava mezonu B je ta,
která je s ním spojená a tedy v ní má rychlost
nulovou a stejně jako ve všech dalších souřadných
soustavách, kde je jeho rychlost nulová, jde
o souřadné soustavy, kde je mezon v klidu pane doktore, je triviálně jasné že rychlost předmětu v jeho vlastní soustavě je nulová….ale v které další nevlastní soustavě čili v soustavě pozorovatele, je jiná, „vlastní“ soustava v klidu ? ano, soustava auta na parkovišti, ale…to je případ i mezonu B ???
03 - Vlastní dobu života mezonu Bv klidové soustavě jeho nebo toho pozorovatele ? lze
buď spočítat takže : a) „buď“ spočítat a to znamená vždy b) totéž jako pozorovat ?v libovolné soustavě s rychlosti
a doby života v dané soustavě. Případně
změřit u částice v klidu. Další možnost
je určení z neurčitosti v energii a Heisebergově
principu neurčitosti. tot mi není jasný. Laiků by to chtělo vysvětlit polopatisticky.
04 - mezon B není v klidu v libovolné soustavě,
vůči které se pohybuje nějakou rychlostí.
Pokud je v nějaké soustavě v klidu, tak se
jeho rychlost může změnit je, když mu dodáme
energii a urychlíme jej. zdalipak to také my-vědci děláme na tom LHC, že „si vezmeme bůh ví odkud mezon B, dámeho nejdříve „do klidu“ anebo se on dá do klidu sám na té scéně pozorovatele, a pak když tak na něj koukáme jak si je pěkně v klidu, tak mu dodáme nějakou energii aby se pohnul ? Ano ? tak to děláme ?
05 - mezon B, jako každá částice, která vznikne
ve srážkách částic či jader má většinou kdy má nulovou rychlost ? Pokud má, pak to je ta ona zmiňovaná „klidová rychlost“ ????
nenulovou klidovou energii a rychlost
(ta je dána zákony zachování hybnosti a energie)
V laboratorní soustavě nebyl nikdy ten mezon¨
v klidu. O.K. Takže nikdy nemohl mít tu proklamovanou dobu života 1,5 nanosekundy ! ano ?, nešbyl nikdy v laboratoři v klidu, jak říkáte. Kdy tedy v klidu je ? Protože ta kinetická energie, která mu byla
při jeho vzniku co ? Při jeho vzniku už není mezon B v „naší soustavě pozorovatele ?“je srovnatelná s klidovou energií,
je jeho rychlost v naší soustavě blízké rychlosti
světla. v naší soustavě pozorovatele – laboratoř – má mezon B rychlost blízkou cééé, kdy já má jinou ? a kde ?
06 - Mezon nezískal sám od sebe rychlost blízkou rychlosti
světla. Při svém vzniku získal kinetickou energii
odpovídající dané rychlosti. Mezon B může vznikat při různých rychlostech ? a čeho rychlostech ? Druhé části nerozumím.
V klidu má nulovou rychlost kde a kde je mezon B v klidu ? …jistě „ve vlestní“ soustavě, ale to je každý předmět ve vesmíru „v klidu“ ve vlastní soustave…a vůči laboratoři
v klidu není. ano, vůči laboratoři v klidu není !!! A o to jde ! Pozorovatel má svou soustavu a v ní ( do ní !!!! ) vznikne mezon B, který má „svou vlastní soustavu“ pootočenou vůči soustavě laboratorní, soustavě pozorovatele. Vznikne-li mezon B „do soustavy pozorovatele“ s nějakou rychlostí ( blízkou cééé ) a má-li pootočenou souszavu „vlastníů vůči soustavě pozorovatele, pak z toho plyne n… nutně ! … úvaha jak namodelovat do situace STR, tedy Lorentzovy transformace ! Protože nelze tvrdit že „zafungovala“ relativita aniž bychom vzali v potaz pootáčení soustav předmětu a pozorovatele. Lorentzovy transformace už samy o sobě jsou pootáčením soustav.V klidu je v jiných souřadných soustavách,
třeba v té, která je spojena s ním.
07 - Dráhu, kterou urazí mezon B v laboratoři, lze třeba
určit z těch rekonstrukcí dráhy měřené detektory
a zobrazené i v článku. Jistě, jenže vy jí porovnáváte s jakousi dráhou mezonu B „v klidu“, s jakýmsi časem života mezonu B „v klidu“ . Kde máte na papíře pozorování mezonu „v klidu“ a mezonu B v pohybu tj. při rychlosti blízké cééé ? Vy to nemáte, vy to vypočítáváte pomocí Lorentze, jenže…jenže už sám Lorentz je prezentací pootáčení soustav … To je dráha, kterou částice
uletí při době života odpovídající její rychlosti
v laboratoři. V klidu neuletí mezon žádnou dráhu O.K. a o to tu jde : je-li raketa v klidu ( je na startovací rampě ) je v soustavě pozorovatele který sám se pasoval do klidu a tedy i raketa je v klidu a pak, v jiné situaci, kdy už je raketa v pohybu, s rychlostí blízké cééé ( ovšem i ona je stále v soustavě pozorovatele, tj. v soustavě v kludu se pohybuje raketa ) , tak pak pozorovatel pozoruje raketu ( pozoruje jí pomocí informací, které dostává z rakety, tj. pomocí fotonů co mají rychlost cééé ), pozoruje pozorovatel že raketa vykazuje relativistické efekty, jenže…jenže na raketě žádné nejsou raketa má stále stejné tempo plynutí času i stále stejný metr délkový a to co my pozorujeme doma v té své soustavě ( v klidu ) jsou informace pootočené, tak jak se pootočila soustava rakety, soustava „vlastní“ rakety vůči soustavě pozorovatele, čili informace jsou také pootočené, nikoliv „reálné“, …dostáváme „zprávu“ že sekunda na raketě trvá 5 sekund na zemi, že metr na raketě je velký 5 cm na zemi. Fotony co k nám doletěly „nabraly“ pootočený stav rakety a tedy jsme „ s n í m a l i „ jiné intervaly dle výpočtu jak ukazuje Lorentzova transformace, čili pootáčení soustav
Totéž platí i o mezonu B který v laboratoři vzniknul „už s nějakou rychlostí“ blízkou cééé a tak má pootočenou svou vlastní soustavu vůči „naší-laboratorní“ a proto můžeme pozorovat jakoby se čas prodloužil, a délka natáhla. Snímáme informace o mezonu už relativisticky pootočené.
(jeho rychlost je nulová). V článku píši, že kdyby
jeho doba života byla jako v klidu, tak by i
při rychlosti světla urazil jen milimetr.
Zdravím
Vladimír Wagner