DARJEEL: ale stejně to nic nemění na tom, že zaměňuješ efekty moderní společnosti (sezení) za civilizační chorobu .. až se vyhřezlá plotýnka nebo křivá páteř stane civilizační chorobou (co do výskytu to prostě není tak časté), pak budiž .. ale třeba takový diabetes, který si dostatkem sportu prostě nezachráníš, když budeš jíst půl kila cukru za den, to už je trochu jiný příběh. Jenže prostě ten předěl je zde velmi podivný, je to spíše o definici termínu než o tom co si s tím spojujeme.
(Zde možná nutno podotknout, že můj otevřený pohled k mnohoznačnosti problémů je na škodu, nedokážu jednoznačně říct ano/ne a nedokážu říct, dobře/špatně)
A více k té subjektivitě, cvičit hodiny denně a jíst jako prase je ideální cesta do pekla dle mě. Že teď nic necítí jako špatné, ale jsou na vrcholu svých sil, neznamená, že za pár let nepadnou na hubu. Ostatně civilizační choroba nepropukne v jeden moment a hned dá vědět o symptomech. Kdyby to bylo tak jednoduché, to by bylo asi .. lepší.
Já si stojím za tím, že jídlo je ten základ, který je prevence, druhým nejvlivnějším je pak pohyb - bez toho se nedá dlouhodobě přežít. A osobně bych je skoro srovnával na jednu úroveň, ale stejně si myslím, že esenciálně to jídlo udělá o trochu víc než pohyb. Zbytek už jsou méně výrazné a řekl bych i skoro podružné vlivy. Takže řekněme 45 (jídlo), 40 (pohyb), 15 zbytek. Možná kdybych nad tím déle pouvažoval a dal si vše na papír (či někam, na jedno místo), třeba by ty procenta vyšly o trochu jinak, ale tohle je takový první odhad (který se obvykle neliší extrémně od výsledku).
Ale podtrženo sečteno - ze zásady s tebou souhlasím, že ten pohyb je nutností a že udělá velmi hodně. Ale určitě to není lék na všechno, stejně jako je tomu u toho vlivu jídla. Celé naše tělo vyžaduje kombinaci mnoha pozitivních vlivů a ta je pro každého trochu jiná. Nedá se tedy jednoznačně říct, zda jeden vliv je podstatnější než zbytek, přesto si stojím za svým, že jídlo je prostě na prvním místě. (a to neříkám kvůli Hartwigovým)