Čína naplánovala další gigantický projekt, který posouvá hranice technologií i geopolitiky. Na východním okraji tibetské náhorní plošiny, nedaleko hranic s Indií, má vzniknout největší vodní elektrárna na světě. Projekt na řece Jarlung Cangpo má produkovat třikrát více energie než slavná přehrada Tří soutěsek. Cena? V přepočtu ohromujících 137 miliard dolarů. Projekt tohoto rozsahu vyvolává obavy, co to udělá s přírodou i říčním tokem směrem do Indie a Bangladéše.Vodní elektrárna má vyrábět až 300 terawatthodin ročně. Pro lepší představu: tento výkon by dokázal pokrýt energetickou spotřebu až 300 milionů lidí. Pro srovnání – přehrada Tři soutěsky vyrobí ročně asi 95 až 112 terawatthodin a náš Temelín ročně vyrobí v obou blocích celkem 15,86 terawatthodin
Indie a Bangladéš vyjadřují obavyA teď to zajímavé – řeka Jarlung Cangpo mění při průtoku Indií název na Brahmaputra a poskytuje vodu stamilionům lidí. Indie a Bangladéš mají obavy, že by čínská přehrada mohla ovlivnit tok vody, což by mělo dramatické dopady na zemědělství i životy obyvatel. Indický poslanec Ninong Ering dokonce řekl: „Nemůžeme důvěřovat našim sousedům. Nikdy nevíte, co můžou udělat.“
Energetická bilance: FV panely přeměňují přibližně 15-20% dopadajícího záření na elektřinu Zbytek se skutečně mění na teplo nebo se odráží ALE: stejné množství sluneční energie by dopadlo na danou plochu i bez panelů Srovnání s původním povrchem: Tmavá střecha má albedo 0.08-0.15 Asfalt má albedo 0.04 FV panely mají albedo 0.10-0.30 Tedy panely často mají lepší albedo než povrchy, které nahrazují Nepřímé efekty: Elektřina z FV nahrazuje spalování fosilních paliv Tím se snižuje produkce skleníkových plynů To má mnohem větší vliv na klima než změna albeda Panely často poskytují stín, který snižuje lokální teplotu Celková bilance: I když panely pohlcují více záření než některé přírodní povrchy Jejich přínos v redukci emisí CO2 významně převažuje nad lokálním snížením albeda Navíc vyrobená elektřina nahrazuje jiné zdroje tepla v ekonomice