Čína naplánovala další gigantický projekt, který posouvá hranice technologií i geopolitiky. Na východním okraji tibetské náhorní plošiny, nedaleko hranic s Indií, má vzniknout největší vodní elektrárna na světě. Projekt na řece Jarlung Cangpo má produkovat třikrát více energie než slavná přehrada Tří soutěsek. Cena? V přepočtu ohromujících 137 miliard dolarů. Projekt tohoto rozsahu vyvolává obavy, co to udělá s přírodou i říčním tokem směrem do Indie a Bangladéše.

Vodní elektrárna má vyrábět až 300 terawatthodin ročně. Pro lepší představu: tento výkon by dokázal pokrýt energetickou spotřebu až 300 milionů lidí. Pro srovnání – přehrada Tři soutěsky vyrobí ročně asi 95 až 112 terawatthodin a náš Temelín ročně vyrobí v obou blocích celkem 15,86 terawatthodin

Indie a Bangladéš vyjadřují obavy

A teď to zajímavé – řeka Jarlung Cangpo mění při průtoku Indií název na Brahmaputra a poskytuje vodu stamilionům lidí. Indie a Bangladéš mají obavy, že by čínská přehrada mohla ovlivnit tok vody, což by mělo dramatické dopady na zemědělství i životy obyvatel. Indický poslanec Ninong Ering dokonce řekl: „Nemůžeme důvěřovat našim sousedům. Nikdy nevíte, co můžou udělat.“

Energetická bilance:

FV panely přeměňují přibližně 15-20% dopadajícího záření na elektřinu
Zbytek se skutečně mění na teplo nebo se odráží
ALE: stejné množství sluneční energie by dopadlo na danou plochu i bez panelů

Srovnání s původním povrchem:

Tmavá střecha má albedo 0.08-0.15
Asfalt má albedo 0.04
FV panely mají albedo 0.10-0.30
Tedy panely často mají lepší albedo než povrchy, které nahrazují

Nepřímé efekty:

Elektřina z FV nahrazuje spalování fosilních paliv
Tím se snižuje produkce skleníkových plynů
To má mnohem větší vliv na klima než změna albeda
Panely často poskytují stín, který snižuje lokální teplotu

Celková bilance:

I když panely pohlcují více záření než některé přírodní povrchy
Jejich přínos v redukci emisí CO2 významně převažuje nad lokálním snížením albeda
Navíc vyrobená elektřina nahrazuje jiné zdroje tepla v ekonomice