"sklolaminat, kterej se neda pouzit skoro na nic, a ani se nerysujou nejaky moznosti vyuziti v budoucnosti"
Co-processing v cementárnách je v současnosti absolutně dominantní metoda recyklace lopatek v Evropě (tam, kde je zakázáno skládkování). Je to jediné řešení, které zvládá průmyslové objemy.
Evropa: Odhaduje se, že 85–90 % všech kompozitních odpadů z větrných elektráren, které se neskládkují, končí v cementárnách. V zemích jako Německo, Rakousko, Holandsko nebo Dánsko je to de facto standard, protože skládkování tohoto materiálu je legislativně zakázáno (tzv. landfill ban).
Pro cementárny to není jen "likvidace", ale náhrada vstupů.
1 tuna rozdrcených lopatek nahradí v peci:
cca 0,5 až 0,6 tuny uhlí (organická pryskyřice hoří a dodává teplo).
cca 0,2 tuny primárních surovin (skelná vlákna se taví na oxid křemičitý – SiO2 – a stávají se součástí slínku namísto písku).
Emise: Použití 1 tuny kompozitu snižuje emise CO2 cementárny o cca 110 kg (protože pryskyřice má nižší emisní faktor než uhlí a ušetří se těžba písku).
--
(odpověď je z gemini 3 pro, takže to berte jako přehled a factcheck si proveďte sami, ale pořád je to trochu jiná realita než se tu někteří snaží dávat)