PES:
Víš co, Sašo...
1. E-fuely a účinnost: Celková účinnost řetězce OZE → e-fuel → spalovací motor → kolo je pouhých 10–15 %, oproti 65–80 % u přímého nabíjení BEV. Na stejný počet kilometrů tedy e-fuel spotřebuje 5–6× více obnovitelné elektřiny. E-fuely mají smysl v letectví či námořní dopravě, ne v osobních autech.
2. Energetická hustota – špatná metrika: Wh/kg je klíčové pro letadla, ne pro auta. Průměrný řidič ujede denně ~40 km – současné BEV s dojezdem 300–500 km to zvládají i v zimě celý týden bez dobíjení. 22× rozdíl v hustotě energie je v praxi irelevantní, pokud auto zvládne pokrýt 95 % reálných cest.
3. „22× rozdíl" vytržený z kontextu: Srovnání ignoruje hmotnost celého pohonného ústrojí (ICE motor + převodovka + výfuk = 250–400 kg vs. elektromotor 30–80 kg), well-to-wheel účinnost (ICE 20–25 % vs. BEV 70–80 %) i fakt, že rozdíl v celkové hmotnosti vozu je pouze 15–25 %, nikoliv 22násobek.
4. „Odpadní teplo" v zimě: Prezentovat 60–70% ztrátu energie jako výhodu je paradoxní. Moderní BEV tepelná čerpadla (COP 2–4) zvládají středoevropskou zimu s navýšením spotřeby o 15–25 %. V létě je odpadní teplo ICE čistá ztráta.
5. Promrzlé baterie: Současné BEV mají aktivní tepelný management a předkondicionování. V Norsku tvoří BEV přes 90 % nových aut a fungují celoročně spolehlivě. ICE vozy v mrazu rovněž trpí – studené starty, hustý olej, parafínování dieselu.
6. Regulace a mandáty: Trh nezohledňuje externality (znečištění, hluk, zdravotní náklady). Katalyzátory, bezolovnatý benzín i bezpečnostní pásy byly prosazeny regulatorně – a dnes je nikdo nezpochybňuje. Bez regulačního tlaku navíc hrozí ztráta konkurenceschopnosti vůči čínským výrobcům BEV.
7. Co argument zcela pomíjí: O 30–50 % nižší náklady na palivo, dramaticky nižší údržbu (žádné oleje, filtry, rozvodové řemeny, výfuky), nulové lokální emise (NOx, PM2.5), nižší hluk a potenciál V2G (vozidlo jako úložiště pro stabilizaci sítě).
Závěr: Celý původní argument je ukázkový cherry-picking – vybírá jednu metriku (Wh/kg), kde benzín jasně vede, a prezentuje ji jako rozhodující, zatímco ignoruje celkovou systémovou efektivitu, provozní náklady, externality a reálné potřeby většiny řidičů.