CRAZY_IVAN: Ach ano, cas. Ja povazuju za takovou moralni povinnost obcas nekde udelat trochu osvety: mimo jiny i proto, ze ja sam jsem za fundovany informace od nekoho, kdo vi o cem mluvi vdecnej: dokonce by se dalo rict ze ziskavani informaci o tom, jak a proc neco funguje nebo jak se neco dela je to, cim travim nejvic volnyho casu. Jsem proste zvedavej. Po letech ale clovek vi, ze nema cenu ztracet cas poslouchanim rozumbradu, ale ze je dulezity si ty informace brat tam, kde nekdo opravdu s tim tematem sam pracuje. To bych radil i tobe a ostatnim z vaseho klubu "mladi badaji".
Tak se muze prihodit, ze ted odpovim i Hurvinkovi kterej polozil par otazek AI a ma pocit, ze ted vsechno vi. Hm.
Ty odpovedi te AI nejsou primarne spatne, akorat ze krasne demonstrujou, jak kvuli stromum nekdo nevidi les.
Problem prehratyho mestskyho prostoru neni v nedostatku stinu, toho je ve meste casto celkem dostatek. Mestskej prostor sestava z tvrdejch ploch ktery muzou akumulovat teplo a vyzarovat ho zpatky v dobe, kdy by se vlastne vzduch uz mel ochladit. Teplo vznika po dopadu slunecniho zareni na nejakej povrch: cim tmavsi, tim ho vznikne vic. Takhle vznikly teplo potom sekundarne ohreje i povrchy, na ktery slunecni zareni primo nedopada. Zakladni strategii jak zamezit tepelnym ostrovum je tedy zamezit generovani tepla a snazit se zabranit sekundarnimu ohrevu povrchu.
To mohu udelat i tak, ze ty povrchy zastinim, nicmene, asi by nikoho nenapadlo zabranovat generovani tepla tim, ze je zastinim topicim radiatorem. Cerny fotovoltaicky panely fungujou jako povrch, kterej to teplo generuje o nekolik set procent intenzivneji, nez vetsina ostatnich povrchu ktery ve meste najdes. On jej neakumuluje, jak Hurvinkovi AI spravne potvrdila, to delaji potom sekundarne vsechny ty povrchy okolo. Stejne tak jako sklokeramika na tvym sporaku dokaze privest k varu hrnec s vodou na spagety i kdyz je par minut po vypnuti sama uz studena. Ta voda v tom hrnci ale zustane horka jeste dlouho potom.
Zkus se AI zeptat, proc nikoho nenapadne delat zastineni pomoci latkovych markyz cerne barvy, nebo proc se u budov dela vnejsi zastineni oken spis nez vnitrni, a proc nikdy neni tmave. Jde o to, aby teplo ktere po dopadu na to zastineni vznikne bylo co nejmensi a aby bylo pokud mozno mimo budovu. Tmave zastineni funguje jako topne teleso ktere pred oknem mit nechces.
Coz jsme mimochodem zhruba pred petatriceti lety nedobrovolne vyzkouseli i v praxi: u jedne spravni budovy jsme udelali prosklene atrium, nevytapeny prostor, ktere bylo prosklene prave panely s transparentni fotovoltaikou. Vypadalo to skvele, ale ukazalo se, ze to funguje jako vytapeni v lete, takze by se musela udelat jeste jedna vnitrni vrstva z extra dobre izolujiciho skla, aby to fungovalo. Nakonec se cele to atrium dnes klimatizuje.
Dobra strategie proti horkym povrchum je ozeleneni: zijici rostliny dokazi udrzet povrchovou teplotu nizkou i pod intenzivnim slunecnim svitem. Pokud ovsem zahynou tak ten efekt okamzite zmizi - to je videt na tech sluncem spalenych zlutych byvalych travnicich.
Moje nadseni z uvadeni hurvinkovskych omylu na pravou miru ma svoje hranice: obcas trochu toho casu investuju, ale nespolehej se na to. Spis se zkus zamyslet kdyz uz tu AI zpovidas a pokladat ji otazky ktere se ptaji jak funguje les, misto jak fungujou jednotlivy stromy.
(Ach ano, ja jsem presvedcenej o tom, ze existujou lidi schopny dat "fotovoltaickou pergolu" pred pamatkove chranenou vilu z tricatejch let s piskovcovou fasadou - nakonec, pri mych navstevach divokeho vychodu mi tahle vlna estetiky nezustane ukryta - ale z vyse zminenych duvodu by zastinovani topnym telesem situaci prilis nezlepsilo, tim spise ze pred vilou je predzahradka s travnikem a svetlou dlazbou)