BLOWUP: "Me na techhle diskusich nejvic fascinuje to, jak naprosty laici (“sice o tematu nic netusim, ale na internetech jsem nasel ze…”) dokazou s naprosto presvedcenym tonem zpochybnovat to, co sem da nekdo kdo se necim profesionalne zabejva :-)" back at you Mr. Nedokážeme využít lopatky z větrníků a musej se zahrabávat :)) -- BLOWUP: vrátím se k tomu, o čem to bylo, tedy k albedu a akumulaci. A vezmu tvůj vlastní případ, protože je to učebnicová ukázka.

Ta vila přítelkyně: venku neklesne pod 22, v deset večer přes třicet, a jako příčinu jsi jmenoval asfalt na jižní straně. Souhlas. Teď otázka, kterou jsi nepoložil: co s tím asfaltem udělá fotovoltaická pergola?

1. Amplituda ohřevu. Měření na parkovištích: povrch pod otevřeným nebem se přes den ohřeje o 29 až 34 °C, pod korunou stromů jen o 8 až 15 °C. FVE stříška stíní kompletněji a spolehlivěji než koruna, a to od prvního dne, ne za třicet let. Terénní měření pod solárními stříškami udávají povrchové teploty o 20 až 30 °C nižší než na nezastíněném asfaltu vedle.

2. A teď to podstatné, akumulace. Tepelná hloubka průniku denní vlny do asfaltu je zhruba 15 cm, efektivně se prohřívá do 30 cm. To je asi 700 kg/m² hmoty s měrnou kapacitou kolem 900 J/kg·K. Panel má 12 kg/m². Uložené teplo, které se v noci vyzáří zpátky, se liší zhruba třicet až padesátkrát. To je přesně ta veličina, která u té vily rozhoduje, jestli v deset večer klesne pod třicet.

3. Geometrie sálání. Asfalt v uličním kaňonu vyzařuje do fasád, které to teplo vrátí. Panel ve třech metrech s otevřenými boky vyzařuje proti obloze a konvektuje z obou stran do proudícího vzduchu. Sky view factor je u něj násobně lepší. Tohle je právě ten rozdíl, kvůli kterému nejde říct "jen se to teplo přesune o tři metry výš".

4. Plus pětina odejde jako elektřina a ne jako teplo. A kulminuje přesně v tu hodinu, kdy ta klimatizace, kterou teď Zelení chtějí, žere nejvíc.

Není to moje konstrukce, Golden et al. tohle publikovali už v roce 2007 v Solar Energy jako přímé srovnání dvou strategií na parkovištích v Phoenixu, klasické stromové koruny proti fotovoltaickým stříškám. Francie od roku 2023 zastřešení velkých venkovních parkovišť panely rovnou předepisuje.

Takže shrnuto k té původní věci: panel na místě, kde předtím byla louka, je zhoršení, o tom se nepřu. Panel na místě, kde je asfalt nebo černá lepenka, je zlepšení, a to měřitelné. A 20 GWp v ČR se plánuje na střechy, brownfieldy a zpevněné plochy, ne na louky. Proto jsem od začátku psal, že tvůj argument míří proti té variantě, která ten problém řeší.

Tím to za sebe uzavírám, obě věci si beru: konkurence zeleně a FVE o plochu je reálná a v předpisech se nezapočítává, a noční vychlazování má tvrdé limity dané okolní akumulací. Ale ani jedno nemění odpověď na to, co postavit místo těch dvou bloků za 700 miliard. (claude opus 5 high, protože mě právě debata s lidma jako ty a PES nebaví)

CRAZY_IVAN: tak ideologove v Baselu jsou samozrejme schopny tvrdit cokoli, i ze pod fotovoltaikou poroste trava. Skutecnost je ale jina: je to bud anebo.

Me na techhle diskusich nejvic fascinuje to, jak naprosty laici (“sice o tematu nic netusim, ale na internetech jsem nasel ze…”) dokazou s naprosto presvedcenym tonem zpochybnovat to, co sem da nekdo kdo se necim profesionalne zabejva :-)

Na nasich projektech pracuje tym asi patnacti lidi, skladajici se ze specialistu ze vsech relevantnich oboru. Nechavame delat tepelny simulace pro jednotlivy prostory – treba u vezeni kde je ze zakona povinnost zarucit urcity rozmezi teplot to je rozhodujici pro odpoved na otazku, jestli je nutny planovat klimatizaci, nebo jestli to zvladneme jinejma prostredkama - u takovyho projektu jde o rozdil nakladu nekolika milionu CHF.

Ty jiny prostredky, jejich celou paletu ktera se lisi pro kazdej konkretni projekt, probirame detailne se stavebnima fyzikama, odbornikama na hotspoty, na proudeni vzduchu, na vzduchotechniku atd. U toho nakupniho strediska se delaly pocitacovy simulace pro mall, a nakonec se to zkoumalo primo v realu kdy se merilo proudeni vzduchu v ruznejch vejskach a lokalitach.

Povinnost ozelenovat strechy plati skoro v cely zemi uz asi dvacet let, ale zvlast ideologicky zblbly kantony a mesta tlacej na povinnost na kazdou strechu nacpat co nejvic fotovoltaiky – coz v praxi znamena ze to ozeleneni zmizi, viz fotka a plan. Vznikne rozzhavena poust ve ktery nic zelenyho nema sanci prezit ani na tech par zbytkovejch plochach.

Na druhou stranu ale asi pred dvema tydny strana zelenych najednou obratila o 180 stupnu (predtim ve mestech panovaly vicemene zakazy napevno vestaveny klimatizace, ted ji zeleni dokonce pozadujou – protoze koluje nejaky cislo, ze Svycarsko ma nadumrtnost tricet tisic lidi za ty posledni ctyri vlny horka, v domovech duchodcu maji pres tricet stupnu a chcipaj jim tam jak mouchy). To by znamenalo, ze sice bude diky fotovoltaice ta teplota ve mestech o dalsich pet stupnu vyssi, ale zase budou diky fotovoltaice lidi tu klimatizaci moct ekologicky provozovat – na rozdil od situace dnes, kdy diky zakazu tech uspornejch split reseni kupujou ty srackovy mobilni monobloky, ktery foukaj teplej vzduch oknem ven a diky vzniklymu podtlaku ho zase jinudy teplej nasavaj zvenci.

To nocni vychlazovani funguje jen do urcitejch teplot a jenom pokud v okoli nejsou plochy ktery to teplo akumulujou. U me takovy plochy temer nejsou takze to celkem funguje: na grafu vnitrni a venkovni teploty je treba videt vnitrni maximum 24.9 stupnu ktery vzniklo kdyz jsem minulej vikend nebyl doma a pres noc nevetral, potom to zase spadlo.

Jeste lip to je videt na grafech vnitrni teploty za mesic : je tam znat tejden kdy jsem byl pryc, vyrostlo to az na 26.5 a po navratu teploty diky vetrani zase spadly.

Ve meste – treba u pritelkyne – to ale temer nema vliv: vetra kazdou noc, ale ty rozpaleny plochy okolo zpusobej, ze ty teploty porad kontinualne rostou a venku nikdy neklesnou ani pod 22 stupnu. U me byvaji rano nekdy i 13 a min, ale hlavne klesnou uz kolem desaty vecer kdy je u ni porad jeste pres tricet.

Me by fakt zajimalo, jak bezobsaznej zivot musi nekdo mit aby se ucastnil diskusi o tematu, o kterym zhola nic netusi.

OMNIHASH: ja myslim, ze on je naopak klasickej "notář" - jede podle not a kdyz ma vazne/konstruktivne neco zodpovedet, bud pouzije odpoved "nejsem tvoje sekretarka", zacne urazet anebo se odmlci uplne. Nic vic.

MARASAN: tady bych se soudruha Psa zastal, všechno, co tu plodí, je jeho vnitřní přesvědčení vycházející z jeho studijních materiálů.

BLOWUP: přečetl jsem si ten článek celý a jsou v tvém shrnutí dvě věci, které v něm nejsou.

1. O fotovoltaice v tom článku není ani slovo. Ani jednou. Výčet opatření zní: ozelenění střech a teras, odstranění zpevněných ploch a osázení, montované stínicí prvky, stromy. FVE tam nefiguruje ani pozitivně, ani negativně. Věta "střechy s fotovoltaikou jako ozeleněný povrch nefungujou" je tvoje, ne NZZ. Jestli je to v samotné studii ZHAW, kterou článek odkazuje, tak to sem hoď, rád si to přečtu. Ale takhle to vypadá jako přišité tvrzení.

2. Vynechal jsi hlavní zjištění. Je rovnou v podtitulu: nejúčinnější protiopatření je překvapivě jednoduché a je to noční větrání. Ráno by ve třídách bylo 22 místo 26 stupňů, v kombinaci se stíněním a ozeleněním by polední špička klesla na 27 místo 30. A je to zároveň nejlevnější opatření z celého balíku. To je pointa toho článku a v tvém shrnutí chybí úplně.

K těm 90 stupňům: odvětraný panel má při 35 °C okolí a plném slunci 60 až 70 °C. Devadesát je krajní případ laminátu naplocho bez proudění vzduchu. Ale hlavně je irelevantní absolutní číslo, rozhoduje referenční plocha:

• černá bitumenová plochá střecha: 70 až 85 °C
• tmavá pálená krytina: 60 až 75 °C
• FVE panel odvětraný: 60 až 70 °C
• zelená střecha: 30 až 40 °C

Panel je chladnější než střecha, kterou zakrývá, a navíc odvádí pětinu dopadající energie pryč jako elektřinu. Kontrafaktuál pro FVE na existující budově není louka, ale ta samá lepenka, co tam byla předtím.

Zelená střecha je z hlediska tepla lepší než FVE, to je pravda. Evapotranspirace je silnější mechanismus než změna albeda. Jenže to není volba mezi nimi. Biosolární střecha, tedy extenzivní zeleň plus panely na podstavcích, je standardní řešení a Švýcarsko je v něm světová špička. Basilej má povinné ozelenění plochých střech od roku 2002 a kombinaci s FVE tam řeší dvacet let. Odpar navíc zvyšuje výnos panelů o 2 až 6 %, protože jim snižuje provozní teplotu. Když už citujeme švýcarskou studii, tak i švýcarskou praxi.

Ta studie taky klade jako první prioritu odstranění zpevněných ploch a doporučuje montovaná stínicí prvky, konkrétně zastínění předprostoru menzy slunečníky. FVE pergola nad dvorem nebo parkovištěm je slunečník, který vyrábí proud. Panel nad rozpáleným asfaltem je jednoznačné zlepšení, panel místo trávy zhoršení. Nikdo tady nenavrhuje to druhé.

A ten závěr o klimatizaci hraje pro soláry, ne proti nim. Poptávka po chlazení kulminuje v horké slunečné odpoledne, tedy přesně ve výrobní špičce FVE.

Hlavně ale míchat měřítka. ZHAW řeší mikroklima jednoho areálu, jak dostat pocitovou teplotu na dvoře ze 45 na 25. Spor byl o tom, jestli 20 GWp změní tepelnou bilanci republiky, tedy o radiačním působení na 0,13 % rozlohy státu. Ta studie o tom neříká nic. Použít ji jako důkaz v debatě o energetické strategii je stejná chyba, jako kdybych já tvrdil, že chladicí věže Temelína způsobují sucho v Podyjí.

NECROMAN: tak ono za těch 60-80 let tu elektrárnu přestavíš párkrát skoro komplet, jenom naše elektrárny už měly 3-4 zásadní modernizace od kompletní výměny řídícího systému po nový turbíny a změnu palivovýho cyklu, a to jsou v provozu sotva půlku projektovaný doby.

JIMIQ: prohnal jsem i Claude a co mě zaujalo - náklady na plynovou elektrárnu ročně včetně poplatků za povolenky by byla velmi vysoká, řádově 10 mld/rok. A také
Nezapočtená položka: obnova. Jádro má projektovanou životnost 60 let (u APR1000 60 let, dnes se mluví i o 80). FVE vydrží 30–40 let, baterie 12–18. Za dobu života Dukovan II byste FVE obnovovali jednou až dvakrát a baterie třikrát až čtyřikrát. To je při dnešních cenách dalších ~400–600 mld Kč reinvestic — byť rozložených v čase a při klesajících cenách technologie.
Také plocha na výstavbu solárů by byla 100km2+