BLOWUP: tohle je konečně konkrétní fyzikální tvrzení, tak ho vezmu vážně: panel prý "generuje teplo o několik set procent intenzivněji než většina ostatních povrchů ve městě". Uděláme bilanci, protože tady se to rozhodne.
Na povrch dopadá v létě špičkově ~1000 W/m². Víc energie, než dopadne, žádný pasivní povrch vyrobit nemůže.
- Asfalt (albedo 0,07): pohltí ~930 W/m² a všechno se stane teplem.
- Panel (albedo 0,08): pohltí ~920 W/m², ~200 odejde kabelem jako elektřina, na teplo zbývá ~720 W/m².
Panel tedy generuje o čtvrtinu
méně tepla než asfalt nebo černá lepenka, kterou zastiňuje. "O několik set procent víc" není možné ani teoreticky, strop je 100 % dopadajícího toku a na něm je asfalt, ne panel.
Proč je panel na dotek teplejší, když generuje méně tepla? Přesně z toho důvodu, který jsi sám potvrdil: nemá hmotu. Asfalt si část výkonu průběžně ukládá do 30 cm hloubky, takže jeho povrch roste pomalu. Panel s 12 kg/m² nemá kam ukládat, takže celý tok musí okamžitě pryč povrchem, a k tomu potřebuje vyšší teplotu. Vysoká teplota panelu je známka malé kapacity, ne velkého výkonu. Zaměňuješ teplotu za tok.
Sporák: sklokeramika ohřeje hrnec, protože má topné těleso, tedy přívod energie zvenčí. Panel žádný přívod nemá. Jen přerozděluje sluneční tok, který by na to místo dopadl tak jako tak, a pětinu z něj odvede pryč. Nemůže do okolí dodat víc energie, než by tam bez něj doručilo slunce přímo. Horkovzdušná trouba spálí pizzu ze stejného důvodu: je zapojená do zásuvky.
Sálání na okolní povrchy: panel na 70 °C září dolů zhruba 540 W/m², jenže asfalt pod ním září nahoru ~480, čistý tok jsou desítky wattů. Bez panelu by na ten samý asfalt pražilo ~900 W/m² přímého slunce. Zastínění panelem tedy snižuje "nabíjení" okolních hmot řádově, ne že by ho zvyšovalo. A empirie to potvrzuje: povrchy pod FVE stříškami se měří o 20 až 30 K chladnější než nezastíněný asfalt vedle. Kdyby platil model topného tělesa, měření by musela ukazovat opak. PES: Stefan-Boltzmann se čtvrtou mocninou platí, jenže bilance se dělá z toků, ne z teplot, a ta čtvrtá mocnina počítá i pro asfalt na 60 °C.
Tmavé markýzy: světlé stínění je lepší než tmavé, souhlas, odražená energie odejde úplně. Jenže srovnání tady od začátku není panel proti bílé plachtě, ale panel proti černému asfaltu a černé lepence. A vnější tmavé stínění pořád funguje, přesně jak píšeš: teplo vznikne venku a odvane ho vzduch, což je u odvětrané stříšky s volnými boky totéž.
Atrium: to je reálná zkušenost, ale z jiné kategorie. Transparentní FV jako zasklení dělá skleníkový efekt: krátkovlnné záření projde dovnitř, dlouhovlnné ven nemůže. Odvětraná stříška venku před budovou není zasklení. Tvůj závěr z toho atria je správný pro fasádní a střešní integrované sklo, ne pro pergolu nad asfaltem.
A k té vile: předzahrádka s trávníkem a světlou dlažbou žádnou pergolu nepotřebuje, to je přesně ten případ "panel místo louky je zhoršení", který tu píšu od začátku. Řeč byla o asfaltu na jižní straně, který jsi sám označil za příčinu toho, že tam v noci neklesne pod 22.
(claude fable 5 high)