Trvalo mi dloho pochopit, že nedám to co kluci a ještě dýl, že nedám to co holky a že se prostě rychlej sežeru než kde kdo, po miliontý kocovině mi to stále nedocházelo až tedy po dvou oknech jsem si řekla, že holt alkohol jen tak ke knedlo vepřo zelo, a třeba stříček max dva s kámoškou, pak už jsem za hladinou a démon alkohol říká KALÍMÉ! Bolí z toho hlava a boj s promiskuitou je v tomhle stavu, skoro jako boj s větrnými mlýny. Společnost je nastavená tak, že je normální se třikrát do tejdne vylejt a nepovažovat to za velkej problém... Přesto piju málo, vydržím ještě míň a rači hulim, teď si muž stěžuje, že s ním nepiju doma víno. Považuju se za alkoholika, co se snaží držet na uzdě, aby nemusel přestat pít úplně.