THEMAKARESH: Takove reci jsem vedl v patnacti :D

CLOWNZEPPA: ha tak jsem si ten test udělal a zjistil jsem, že můžu být závislý na alkoholu. Což je pro mě docela novinka, protože já to docela s jistotou vím. :-D

SDN33: Tak takhle jsem nefungoval nikdy. Po ránu po záchlastu do sebe něco nalít, tak jsem tam, kde jsem skončil. Já jsem čistej už měsíc, ale dneska po šichtě jsem měl opravdu krizi. Nakonec jsem si to rozmyslel a nikam nešel. Původní odhodlání bylo dát si tam nealko pivo, ale nejsem si jistý jestli bych ukočíroval sám sebe...

CUCHULAIN: Pominu fakt, ze mi to cele zavani reklamou na toho "Jamese Bonda affiliate marketingu" (brrrr)...

K veci: Neni to tak jednoduchy. Sam jsem prestal chlastat pred 5 lety a vidim, ze je to neco za neco. Ano, muzu jit do hospody a "bavit se jinak" a budu se skutecne bavit, JENOMZE... Nikdo se nedokaze vedome uvolnit a bavit tak jako to za nas dela chlast. Pokud nekdo tvrdi opak, budto je opravdu genius nebo si to jen nalhava. Je to jina zabava a pokud se chci naladit na stejnou vlnu s lidmi, kteri normalne kali, nejde to na 100%. Respektive jde to, ale dre to. Neni to ono. A to druha strana samozrejme taky vyciti a uz to cele dohromady nejak nefunguje.

Problem vidim v tom, ze cloveku zustava velka vazba na prostredi, kde "normalni je kalit". Kamaradi chlastaji furt stejne a ja se jich preci nechci zbavit. Naopak, chci je dal vidat. Chodim do hospody kam oni, jezdim na oslavy kam oni, nemam problem s vuli (vydrzet nepit), dokazu se bavit bez chlastu, jenomze uz to s nima proste neni takova prdel :-). Clovek je chte-nechte v tomhle prostredi trochu za exota. Citi, ze tam uplne nezapada. Kdyz se tam nahodou vyskytne jiny abstinent, automaticky skoncim vedle nej, anizbych si to uvedomoval, proste si rozumime vic.

Tim vubec nechci zrazovat od abstinence, naopak. Sam jsem se svym rozhodnutim velmi spokojen. Ale je tu jeste jiny pohled o kterem se tolik nemluvi. Rozhodnuti a vule vydrzet jsou prvni dva velky kroky, ale tim to nekonci - spis teprve zacina. Cloveka ceka jeste spousta dalsi prace a prekvapeni, doslova se vam muze zacit menit cely zivot. Coz je vetsinou dobre.

TOREIP: To se divím, že na chlast nemáš chuť ráno. Není nic lepšího, když začínáš střízlivět (v dechu už nic mít nemusíš, ale ještě se cítíš trochu vedle) si dát škopek nebo pálenku na spravení. Já teda nepiju do takovejch sraček (mně to ani nejde (musel bych do sebe řezat tvrdý), dřív než jsem psychicky úplně vedle, tak mi je fyzicky zle nebo prostě spokojeně usnu - navíc mám dost rychlý spalování - kolikrát jsem po těžké kalbě třeba řídil nebo jsem namátko foukal v hokně a nula a to jsem se cítil, že musím ještě bejt), spíš se u mě objevuje takovej ten pocit, že mi ten chlast dělá dobře nebo že mi pomáhá.. resp. radší piju pravidelněji ale málo a udržuju se pořád uvolněnej..ne opilej..občas veseleji občas míň.. ne abych byl pár dní ready a pak se zlil jak žákon káže.. to mě nijak neláká. ale to neříkám, že bych furt pil, jen takový období mívám..nebo jsem třeba s lidma, kde není o chlast nouze, takže panáčak semtam za den..do toho škopíček..proč ne? ale říkám, jak kdy.. spíš mě příjde, že chlastám míň (inteligetněj, než když jsem byl hodně mladej - začal jsem s tím tak v 13/14) ale za to jakoby častěji. Naučil chodit i sám do hospody. Nikdo nejde, tak půjdu sám, to jsem nikdy nedělal. Není problém si u toho solokaleni dat treba i deset piv, aj si říkám, že mě to kolikrát baví víc, než s někým. Ale doma jak ty sám to nedělám, není tam ta atmosféra hospody a ta možnost se s někým potkat - to rušno.. to mě neláká. Asi tj dost o metabolismu, já měl vokno jen jednou v životě (čistě jen z chlastu), mně se nikdy nedaří dosáhnout takovej ten stav totální nezřízenosti, to prostě dřív usnu.

Taky prihodim svoji trochou do mlyna..Zacatky klasicky kolem 15ti, prvni kalby a hrozna sranda. Pak stredni, kdy se uz zaclo chodit kazdej patek ba co vic, zacli jsme tahat slitej chlast na hodiny. V te dobe prvni vaznej uraz, kdy po flasce vodky prokopavam sklo s dratenou vystuzi a delam si nepeknou reznou ranu do stehna ( 4cm hloubka, 23cm delka, 3cm od stehenni tepny ). Nasleduje vylouceni ze skoly kvuli zatahum, pak dalsi skola stejnej scenar.. Rok nicnedelani a nepretrzityho liti, kdy se vracim domu a pred dverma sbaleny veci ( nejednou )..o vypadcich nemluve. Tak to jde dal, az k prvnimu vaznymu pruseru s policii, prvni drepy na zachytce a opravdu nepekna noc s naslednou kocovinou na cele predbezneho zadrzeni. Zaroven s tim konci prvni vaznej vztah a ja si rikam ze neco je zle.
Omezuju piti, nastupuju na skolu a jsem v pohode.. Bohuzel pro mne v ty dobe poznavam cloveka co jako jedinej z lidi kolem me dokaze se mnou udrzet krok v piti a aby to nebylo vsechno, on to ma stejne. Takze cim dal vic extremnejsi pitky, cim dal min penez, cim dal castejsi vypadky, prusery atd.. Svoji nynejsi pritelkyni poznavam na mejdanu a postupem casu se vse vraci do starejch koleji. Hadky, docasny rozchody pri kterejch se netaji tim, ze je to kvuli mymu piti.. Deska se uz nehadame a ja sekam latinu. Do ted splacim penize za ten vetsi pruser, do ted jsem nijak neomezil piti, do ted mam opravnenej strach z toho co se stane priste.
Nebudu rikat, ze mi piti nepomaha utect od vsedniho zivota a uvolnit se. Nikdy jsem se zatim neprobral s touhou po chlastu a v kalbe nepokracuju. Pokazdy prochazim moralnim ocistcem, kdy si rikam kam zmizely vsechny prachy, co se to zas delo, proc je na me tenhle a tenhle nasranej a kde mam kurva mikinu.. Popravde se posledni dobou mnohem radsi napiju doma sam u filmu, nez se courat po meste s partou. Nastesti pro me bydlim na konci prahy, daleko od vseho deni, tudiz nehrozi ze bych nekam cestoval. Vypiju toho sice nemalo, ale alespon mam jistotu, ze se proberu tady, se vsema vecma a nehrozi zadny konfrontace s cizima lidma, s holkou nebo vytrznictvi..
Posledni kalba skoncila tenhle patek moji cestou na ambulanci z duvodu padu ze schodu u karlova mostu s lahvi piva v ruce..vysledek - roztrhany ruce na dvacet stehu vsude mozne, otres mozku, modriny vsude a pritelkyne v soku. Ani pres to vsechno si nedovedu predstavit, ze bych mel nadobro prestat...
Sorry za ten roman, tot muj pribeh.