ESELVIRA: ano, se vsim - tebou ve strucnosti - vypsanym souhlasim. mozna bych pridal serotonin, endorfin - a fungovani. zavislsoti a popirani bych - prave - pripsal tem bilokabatnikum, kteri z toho tezi a zivi z vytezeneho sve rodiny. nektere kultury se s alkoholismem vyrovnavaly pristupem a prirodnimi latkami, a nektere z toho maji kseft. c'est la vie. prvni, co se na skole uci, tak je, ze zavislost pozname popiranim ji. jsem lopata s par tridama, ale obcas pijici alokoholik se zajmem o tema. kdysi jsem kalil litr bourbou denne. a to treba patnact let na jeden zatah. pak to slo spatne. nejake to uvedomeni. nejaka ta formace. jsem alkoholik a piju. treba si dam i 30 panaku za rok. ale mimo tech par dni jsem bez a netrpim. vim, ze si mohu doprat a mit to v cajku, ale neudelam to, protoze TO prave vim (jasne netouzim po tech stavech, ale to je dusledkem meho pristupu). nicmene, obcas se musim socialne druzit a treba ve styku s klientem mu nemohu rict, ze jsem alkac a ze uz nesmim pit. nevydelal bych si ani na slanou vodu. musim si verit a musim umet koexistovat ve spolecnosti pijaku. no, vlastne nemusim. mohu delat v neziskovce a pomahat spolupijakum a nevedet, jak zaplatim najem. asi nejsem altruistou a ani asketou. ale tady neresime me sobectvi a uziveni rodiny. ano, mohl jsem se rozhodnout rodinu nemit a pomahat. zacarovane kruhy byti. zaver cele te jakozedisputace: alkac muze pit, ale musi vedet jak. muzes zit, kdyz vis jak. muzes prezivat a nic vedet nepotrebujes.