FRDK: Tady dělám 9 měsíců, celou dobu takhle piju, někdy samozřejmě i víc. Předtím jsem dělal 6 měsíců za barem jinde, kde jsem lil taky. Je mi 28 a chlastám cca od 17, 18 let. Nejdelší období abstinence jsem měl několik let nazpátek, pravidelně asi 1 měsíc - vždycky, když jsem byl zavřený v blázinci s depresemi. Alkoholismus máme v rodině - chlastal děda, než umřel; chlastá otec, než umře; chlastal brácha, než přesedlal na marihuanu... Moc dobře vím, jaký je alkohol zlý pán. Poslední dobou jsem měl právě pocit, že už je to hodně přes čáru. Než jsem vůbec uklidil a otevřel hospodu, musel jsem si dát alespoň dvě piva, aby zmizela úzkost a klepání rukou. Panáky jsem pil, protože pivo se už večer do mě prostě nevešlo. Za ty peníze, které jsem prochlastal, jsem se mohl každý rok válet dva měsíce v Karibiku. Navíc se leccos změnilo - mám úžasnou přítelkyni, se kterou bych časem rád založil rodinu a alkohol je hlavní překážkou. Musel jsem to sem všechno napsat, abych z toho nemohl jenom tak vycouvat :) Včera mě jeden host ukecal do jednoho panáka pálenky, i když jsem mu říkal, že nechci. Samozřejmě jsem si to vyčítal a říkal si, že už je to stejně jedno, ale nakonec jsem dál pokračoval birellama. Příště budu nekompromisní a odmítnu, dělám to přece pro sebe. Začínám mít ze sebe lepší pocit, ale teda je to fakt boj, nedat si ani jedno pivo. Ale vím, že by nezůstalo jen u jednoho. Do budoucna bych se chtěl hlavně umět kontrolovat - jednou, maximálně dvakrát týdně si dát pár piv a nepít panáky. A taky nehodlám celý život dělat za barem, protože mě to bude vždycky svádět. Zatím jsem si dal takový malý cíl, že se nenapiju alespoň do neděle, kdy mi končí šichta. Pak sem zase můžu hodit report :)