KLATIC: od sebe i okoli a obzvlast vrazedny to je kdyz jeste k tomu nejakej povzbuzovak zabrani telu se vypnout a vytuhnout

GRANTORINO / KLATIC: Já měl za to, že blackout je zablokování dlouhodobé paměti alkoholem, takže si člověk po intoxikaci nepamatuje, co dělal. Plus se třeba přímo při intoxikaci dost opakuje v konverzacích, neboť krátkodobá paměť opravdu netrvá dlouho.

Ale že by člověk "naprosto neovladal svoje telo ani vedome neovlivnoval nic z toho co dela" a "je to konec. Ten clovek nevi, co dela... Absolutne. Vpodstate se v tu chvili defakto vubec neovlada...", je pro mě novinka. Odkud máte takovéhle fatální informace, pls?

HONZAL: Problem je, pokud se clovek vyleje do "blackoutu", tak naprosto neovlada svoje telo ani vedome neovlivnuje nic z toho co dela, stejne tak nevnima jakoukoli logickou argumentaci atd. z venku, muze se stat naprosto ale opravdu naprosto cokoli, a je trochu rozdil, jestli se to stane s bandou studentu nekde u klubu, nebo doma s partnerkou s ditetem...

Co tu píšete jsou takový závěry "podle sebe soudím tebe". Že se někdo jednou za čas zboura může mít různý duvody

Já nevím, vylejt se jednou za měsíc mi nepřijde jako velký drama, který člověku zásadně ovlivňuje život. Skoro bych řekl, že na poměry v této zemi je výrazně pod průměrem...

Mozna se to srovna casem s tim deckem... Ale moje zkusenost je, ze to s tim vubec nesouvisi. Bud k tomu inklinuje a to bude i v "lepsich casech" nebo ne a je to fakt exces. To uz musi vedet ti kolem nej.

Blackout je konec. Ten clovek nevi, co dela...
Absolutne. Vpodstate se v tu chvili defakto vubec neovlada.... Tak si neumim predstavit, jak si jako rekne "uz jsem to prehnal"... Do toho stadia je hlavne dulezity se vubec nedostat. Ale pokud je to pravidelny, hm, tak to mi prijde hodne varujici signal. Na lehkou vahu bych to nebrala. Jednou za mesic, to je dvanackrat za rok.... Tak treba za deset let to bude stodvacetkrat totalne v lihu verbalne agresivni salat. Jen tak premyslim. Fakt to chces zazit?

EWOKK: No to prave alkoholici neumi...:) Hele good luck...

KEB: Tak pokud už zas bude moct chlastat, nemusel by to být takový problém.

VALKYRA: a pokud nemá partnerku, tak s rukama za zády :D

WOTAR: Jasný, jen se na to snažim taky poukázat z druhý strany, protože v tomhle stádiu se s tim dá ještě pracovat. Neřikám, že přijde nejhorší scénář, ale stát se to může. Příklad:

Normální člověk: Zlato, ve čtvrtek pújdem po práci s klukama zachlastat, je to v pohodě?
Jasný, nezapomeň, že pak v 10 vezeš kluka k babičce.
Ok, přijdu do dvou a ráno budu v pohodě...A +- to dodrží...

"Potencionální" alkoholik: Běžnej den, po práci... "Co kdybych si zašel na jedno pivko?" Ženě neřekne nic, protože uvnitř ví, že je to chyba. Ožere se jako doga, protože nedokáže přestat, když už se napil. Doma pak plná huba keců, jak si to snad může jednou za čas dovolit a tak podobně. Později pak omluvy, že už se to nikdy nestane. To se opakuje s železnou pravidelností, jednou za měsíc, nebo za týden.

Ten scénář je přece jak přes kopírák. Nás, co jsme si tim prošli to praští do očí. To prostě neni pohoda, normální lidi pijou jinak. Ale samozřejmě konkrétní situace je vždycky trošku jiná. Jen bych neradil se na to vybodnout.

ASCORB: Já bych to zase bez znalosti konkrétního případů takhle tvrdě nesoudil. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby si partner Ewokk našel jinej ventil než chlast, ale stále nemusí být ten hlavní problém v alkoholu. Znám i lidi, který prostě měli rodiče alkoholiky a maj tak bych řek alergii, takže jim vadí i "normální" pití (je samozřejmě otázka, jestli to vylejvání do sraček, co se v ČR považuje za normální neni už forma lehkýho alkoholismu, podle mě jo).
EWOKK: Já bych zkusil jít spíš směrem nějaké psychoterapie, třeba párové, kde si můžete víc porozumět a vyřikat některý věci a pak případně navrhnout nějakej jinej ventil, nedělal manžel třeba nějakej sport předtim? Případně domluvit se na spaní na gauči taky neni blbost, nebo na tom, že Ti to vždycky aspoň dá vědět, když už vyráží nebo se rozjel.
Neřikám, že tenhle případ je v pohodě, ale někdy mi přijde, že se hasí moc prudce potencionální alkoholismus, ale než se to rozjede a stane se to hlavním problémem. Samozřejmě je otázka, jestli je schopnej si dotyčnej přiznat problém a ne jen ve chvíli, kdy má máslo na hlavě a je mu blbě z kocoviny. Na to je právě dobrá nějaká ta terapie nebo taková promluva, aby to neznělo jako intervence s tim, že jedinej problém je on, v takový chvíli maj lidi tendeci se chovat defenzivně a nevezmou si z toho nic.

Pokud se nekdo ozere do nemoty neplanovane tak jak tady popisuje ewokk, tak to neni zadny upousteni pary, ale problem s chlastem. Pokud partner cejti, ze partner pije problemove, tak to tak je. Rozdil mezi lidma co jenom upoustej paru a zacinajicima alkacema je ten, ze jdou pit planovane. Jestli se ti to stava 1 a vicekrat do mesice, popripade se to jeste protahuje na vic dni, tak to neni v pohode. Taky ten stav je rozdilnej, kdyz se ozere alkac, tak je to pruda. Takhle se vracel otec cely moje detstvi, 2x 3x do mesice pod parou a byl odpornej, poznal jsem uz kdyz promluvil, ze je nalitej. Vzdycky to byla pruda. Dalsi problem je, ze deti alkacu maj 50% sanci bejt taky alkacema. Nechtel jsem, aby se historie opakovala, tak jsem s tim sek. Ale trvalo to stejne jeste do 2 let meho syna, ted jsou mu tri a ma konecne normalniho tatu. Rozhodne nedoporucuju se nechat ukolebat na nyxu takovejma vejsplechtama jako tady slysim. Pokavad partner pije tak, ze me to vadi, tak je to proto, ze pije problemove, ne proto, ze jsem hysterka. Na vine je vzdycky ten, co pije, ne jeho okoli, ktere to negativne ovlivnuje...

Tak jsem o tom přemýšlela, zařekla se, že sem nic psát nebudu, pak sem přišla, že to sem přece jenom napíšu, a hele, už to sem za mě zdatně sází Makaresh.

Jakoby ber to, Ewokk, jako klasický pindy z nyxu - nějaká kráva o tobě nic neví a radí, víšco. Ale stejně. Hele, když jsme měli takhle staré dítě (navíc to druhé), jezdila jsem z práce domů dvě hodiny. Jízda čistého času trvá 35 minut, ale tu zajížďka, tu se v pusté hodině táhneme půl hodiny čtyřicet a posloucháme hudbu, a tak dále. Někdy jsem zůstávala po práci v hospodě s kolegy, klidně do noci, hlavně abych na chvíli vypadla z toho šíleného stresu. Neříkám, že je ideální, že to tvůj frajer řeší zrovna flaškou. Neříkám, že jsi divná, že se ti to nelíbí. Ale malé dítě, co se zrovna učí chodit, je šílený stresor. Tvůj muž je celý den v práci, navíc workoholik, takže končí přetažený. Teď by měl jet domů a místo odpočinku lítat kolem prcka. Ty celý den pigluješ, šílíš s mrnětem, nemůžeš ho spustit ani na chvíli z očí, nervy máš na pochodu. Potřebuješ, aby tě někdo vystřídal, a ejhle, tvůj muž se do toho nežene. Oba jste přetažení, on je agresivní na tebe, ty na něho nejspíš taky (jak píšu, mám dvě děti, vím, jaké to je, peace). Frajer se jednou za měsíc vylije z podoby, protože už to prostě nemůže snášet. Já ho chápu. Ale nenechte ten stres kolem mimina, aby vás rozvedl.

Zvaž, jestli nechceš zapojit babičky. Pokud kojíš a nedáš proto škvrně z ruky, zvaž, jestli nechceš odstavit. Věř mi, že rozvod rodičů je pro dítě průser jak vrata a jedenáct měsíců kojení stačí. Zvaž, jestli si škvrně nechce vzít babička třeba i na dva dny - vyražte na romantický víkend (ano, budeš každou hodinu volat, jestli je mimino ok, všichni to chápem, ale aspoň to zkus). Udělej něco, cokoliv, ale nepřenášej tu odpovědnost plně na něj. Ty první tři roky s prckem jsou zkouška charakteru vás obou a je i na tobě, jestli tvůj muž bude v dostatečné pohodě na to, aby se nemusel vylívat jako prase.

EWOKK: Chtěl jsem ti odpovědět, ale bylo by to strašně dlouhý a na to nemám sílu. Jdu koukat na film. Třeba se k tomu někdy dostanu.