Plus minus teď někdy jsem se přehoup do chvíle, kdy jsem vědomým nepitím strávil desetinu života.
Z 59/60 (to je teda střízlivej odhad) jsem ten čas prožil bez myšlénky na chlast. Bývalo to naopak - kdy bude, kolik ho bylo, co zas bylo... Krizičky byly, jsou a budou, dost mi pomáhá předsevzetí dát si fakt jedině na radost - a to si člověk najednou uvědomí, že tuhle radost zažívá jedině s přispěním nechlastání a chce si to užít s čistou hlavou. A na to ostatní? Klopýtám po té své cestě dosti škobrtavě, a ano, jsou to pořád i následky střemhlavému pádu z výšin vlastní sebedůležitosti, takže radši střízlivý ... ještě tak do toho všeho řešit průsery, které mě stály práci, důvěru mnoha lidí, vlastně i poslední víceletý vztah a spousty vztahů počínajících. Pořád se mi zdá, že všecko jde líp s čistou palicí, i když je to na palici.
Tak nám přeju jistý krok a v případě pádu to náhlé odhodlání prohlédnout si napuchlou držku v zrcadle, politovat se i sobě se vysmát.
Žijte vesele!
Jo, a tu zaručenou metodu kontrolovaného pití mám nádherně rozpracovanou. Algoritmicky tam zatim mám smyčku "Ech co, pro jednou se to neposere, dám si až příště", tak furt testuju