IF_: Teď jsem si to pořádně přečetl. A k tomu bych ti jenom řekl, že někomu ten sebeklam, ale opravdu může pomoct nepít. Třeba mně, já si totiž nalhávám, že když budu chtít, tak se klidně můžu napít a můžu si dělat vlastně pořád, co budu chtít, i když vím jaký by to mělo destruktivní následky ve všech aspektech života. A ten sebeklam, i když tuším, že je to lež a že to prostě dělat nemůžu, protože bych šel hodně rychle do hoven, ale tu lež si v těžších chvílích abstinence držím a spíš mi pomáhá k tomu, abych si řekl můžu, ale nechci a pak si třeba připadáš trošku víc svobodný, než jen vlastně otrok tý závislosti, ale přesto je to lež a sebeklam. Vlastně mi ta lež dává odvahu nechlastat, protože jsem si vlastně neuměl život bez chlastu představit, ale to bych o všechno přišel (teda kromě chlastu) a takhle mi zůstal život i chlast, i když jenom, jako možnost.

IF_: jj to jsou takový ty "Slavia měla titul, tak mi nic jinýho než dvojdenka nezbejvalo":))

Já teda ten moment kdy člověk přestane tohle hrát sám se sebou považuju taky za klíčový...

THEMAKARESH: Tak treba program AA je take zalozen na jednoduchych deseti bodech. Je pak jasne, ze terapie je rozsahlejsi. Ja nejsem lekar a tohle je auditko na nyxu boze:)

THEMAKARESH: Tak ja jsem to myslela tak, ze prave lide co s tim chlastem neco chteji delat, tak si takhle casto lzou, kdyz se nedokazou ovladnout, relapsuji apod.

Chapu, ze pro kazdeho to neni tak klicove, pro me jo. Kdyz jsem zjistila, ze jsem schopna sama sebe obelhavat. A vim, ze to tak ma hodne alkacu, treba si reknou, ze konci a uz nebudou pit a v hloubi duse uz vi, ze to nemaji v umyslu dodrzet.

TEKKIT: Když z toho uděláš seznam, tak už to přestává být obecný a aby to fungovalo, musíš k těm krátkým větičkám přidat ještě spoustu dalšího textu, jinak to fungovat nebude. Ten problém alkoholismu je komplexní a nakonec se týká celé osobnosti a života, kterým si prochází. Tímhle stylem by pak každýmu mohlo stačit jen „Nechlastat!“ a s tím si vystačit. Nevím jestli je to teda nakonec spíš mnou, že se snažím věci promýšlet do detailů, hledat jejich příčiny a souvislosti. A to co píšeš se dá taky modelově rozporovat u abstinenta (alkoholika), který přestal chlastat, přestože si problém nepřiznal jen si nalhal, že už ho to třeba nebaví a má s tím třeba problém jenom jeho okolí, ale protože on je o tolik lepší než oni, tak jim ukáže, že pít vůbec nemusí. Pravděpodobnost toho, že začne znovu chlastat je vysoká, ale to je i u alkoholiků, který ví, že mají problém a snaží se to řešit. Záleží na osobnosti. Univerzální na lidi neplatí, protože ti do hry vstupuje až příliš hodně faktorů, který ti formují osobnost.

TEKKIT: ale jo, ale to klišé od IF je snad filmu sněženky a machři, ne? :-D to se mi fakt u toho kroutí huba.

THEMAKARESH: ok to máme na věc každej jinej pohled no. Každý si samozřejmě táhne tu svou káru prázdných lahví svou cestou, svým tempem. Každý má nějaký svůj příběh a nějakou svou motivaci...Ale ve finále stejně platí takový ty nejzákladnější obecný moudra:

- přiznat si že máš problém
- přestat si lhát
- chtít sám
atd...

Oni to jsou takový obecný frázičky, ale ať to bereš z kterýkoli strany, vždycky nakonec skončíš u nich

TEKKIT: Nesouhlasím s tebou, protože každej je nějakým způsobem jedinečnej a chlastá z jinýho důvodu, takže i ty lidi, co si ohledně chlastu nic nenalhávaj a chtějí s tím něco dělat můžou z rozličnejch důvodů nezvládnout abstinenci, protože tím třeba něco kompenzují (jak už tady ta diskuze taky proběhla). Nebo taky můžeš mít alkáče, kterej si lže, že nemá s chlastem žádný problém, tak přestane chlastat třeba jenom pro prdel, aby ukázal, že nemá žádný problém (i když tenhle případ bude nejspíš hodně vzácný). Obecný moudra a pravdy stojí za prd a na každýho platí něco jinýho. Jako jsou tady lidi, co to brali přes odmašťovnu a jsou tady lidi, kterým se podařilo přestat chlastat třeba jen s pomocí blízkých. Stejně jako na někoho platí spíš ten autoritativní režim a někdo si to jede spíš tak, že musí mít alespoň pocit, že přestal pít po nějaký svobodný úvaze, no a aby to nesmrdělo tím, že své tvrzení také činím obecným, tak na někoho opravdu fungují ty jednoduchý fráze a moudra. :-D

KEB: nacal jsme nedavno patej rok nepiti, ale mam jinej pocit. Nevabi mne to, nemam zadny chute, pok(o)useni...
Vim jak by bylo jednoduchy do toho spadnout, ale to protoze pro cloveka s problematickym vztahem k alkoholu je cilem to do sebe lejt, chlastat, zadny "dat si jedno pivko" a podobny racionalizujici lzikecy.

IF_: Dobře. Jen když vidím tyhle jednoduchý moudra a obecné pravdy, tak mi to nakonec evokuje ty motivační citáty apod., který běhají ve vegetě. :-)

THEMAKARESH: Ja to myslela primo na ten prispevek o chlastu, jak si nalhavas, ze to zvladas a vymyslis duvody ci omluvy, proc jit do knajpy. To znas snad kazdy, kdo hloubeji zabredl do hry s alkoholem.

IF_: Nemáš vůbec pravdu, lidi si sobě lžou neustále a mají o sobě dost často zkreslené představy, aby se sebou dokázali vůbec vydržet. Kolikrát to pokřivování reality vůbec nevnímáš, ale je to prostě tak, že si sobě nějakým způsobem lžeš. Dělá to každý z nás (já nejsem žádná výjimka), a kdo tvrdí, že to nedělá, tak to má pod kontrolou ještě míň. (konec OT)

IF_: To bylo hluboký... :-D

SDN33: Nejhorsi neni, kdyz clovek lze ostatnim, ale kdyz se snazi lhat sam sobe:)

SDN33: ale mas jeste furt snahu tu hru sam se sebou hrat... jeste neprisla total rezignace...
Taky jsem si nedoved zivot bez vodky predstavit, abstaky byly neskutecny... fyzicky jsem to bez 2 promile nedaval... sam nebo ambulantne bych to urcite nikdy nezvlad... I kdyz lecba nebyla prochazka ruzovou zahradou a prvni mesice po lecbe nebyly vubec lehky, tak ted dekuju Bohu, ze jsem se k tomu kroku odhodlal...
SDN33: nenapsal bych to lip nez KEB...

SDN33: na to myslet nikdy nepřestaneš. Jak jednou koukneš na dábla peklo je už na věky s tebou. :)

Kecy kecy. Všecky ty kecy, jak jsem tady psal o tom, jak to mám pod kontrolou a zakalim si max tři pivka pár dní v tejdnu a ještě mi to nechutná... Žvást. Musím vám všem dát za pravdu, že buď kališ anebo ne. Stydím se za sebe, jak každej večer hraju sám ze sebou tu hru jít do knajpy či nejít. A dávám si různé důvody proč jít a proč nejít. Pak se rozhodnu, a pak znovu nesmyslnné obhajoby toho, že si na těch pár piv zajdu. Jak nějaké infantilní děcko. Jako je fakt, že nemám to , že bych se ožral do nějaké neschopnosti fungovat, měl bych doma bordel , či nějak jinak zaostával. Ale ta nekonečná hra se opakuje furt a furt dokola. Ty dva měsíce ve Švédsku mě fakt dost vyzpravily, ale po 3 měsících je vše při staru. Paradoxně jsem si našel práci, o které jsem trošku snil a musim tam fest používat hlavu. V pondělí jsem byl do 12 paralizovanej tak, že Outlook byl dost Startrek. Tak jsem se hecl a včera nikde nebyl. Dnes ráno jsem si to neskutečně krásně čisté probuzení pochvaloval a radoval se z něho.. No... a dneska jsem si to zase obhájil! :-) Ok ta neděle byla trošku prestrelena, pilo se i tvrdý a došel jsem někdy o půlnoci. Ale i kdybych si dnes dal jen tři piva, ZASE jsem musel se sebou hrát tu pitomou vnitřní hru. Máte pravdu,dá se buď kalit nebo ne. Ale nějak si to bez toho nedovedu představit.
Tak jsem se zase vyblil sem na Nyxik. Všem abstinentum fandím. Zdar