Kecy kecy. Všecky ty kecy, jak jsem tady psal o tom, jak to mám pod kontrolou a zakalim si max tři pivka pár dní v tejdnu a ještě mi to nechutná... Žvást. Musím vám všem dát za pravdu, že buď kališ anebo ne. Stydím se za sebe, jak každej večer hraju sám ze sebou tu hru jít do knajpy či nejít. A dávám si různé důvody proč jít a proč nejít. Pak se rozhodnu, a pak znovu nesmyslnné obhajoby toho, že si na těch pár piv zajdu. Jak nějaké infantilní děcko. Jako je fakt, že nemám to , že bych se ožral do nějaké neschopnosti fungovat, měl bych doma bordel , či nějak jinak zaostával. Ale ta nekonečná hra se opakuje furt a furt dokola. Ty dva měsíce ve Švédsku mě fakt dost vyzpravily, ale po 3 měsících je vše při staru. Paradoxně jsem si našel práci, o které jsem trošku snil a musim tam fest používat hlavu. V pondělí jsem byl do 12 paralizovanej tak, že Outlook byl dost Startrek. Tak jsem se hecl a včera nikde nebyl. Dnes ráno jsem si to neskutečně krásně čisté probuzení pochvaloval a radoval se z něho.. No... a dneska jsem si to zase obhájil! :-) Ok ta neděle byla trošku prestrelena, pilo se i tvrdý a došel jsem někdy o půlnoci. Ale i kdybych si dnes dal jen tři piva, ZASE jsem musel se sebou hrát tu pitomou vnitřní hru. Máte pravdu,dá se buď kalit nebo ne. Ale nějak si to bez toho nedovedu představit.
Tak jsem se zase vyblil sem na Nyxik. Všem abstinentum fandím. Zdar