JVCNC: Chute na sladke jsou pro me po dvou letech abstinence asi nejvetsi problem!

ja po dvou mesicich abstinenci ukoncil, ne ze bych nevydrzel dal, ale mel jsem problem s chutema na sladke a pak se udrzet nesnist vsechny koupene susenky. Takze jsem byl casto preslazenej, bylo mi blbe atd. no je to tyden a neco od ukonceni abstinence a nejake sklony k opijeni se nepozoruju, dam si obcas 1-2 pivka (vic ne, to uz pozoruju ucinky alkoholu) a chut na sladke klesla temer na nulu. Tedy zda se ze jsem ve stavu ktereho jsem chtel dosahnout ale jeste uvidim jak to bude fungovat dlouhodobe a az otevrou hospody. Zatim teda s pivem chut na dalsi neroste ale klesa, i jedno pocituju jak na me funguje demotivacne cokoli delat, coz se mi nelibi, protoze za ty dva mesice jsem si nasel jine cinnosti jak travit cas nez v hospode nebo doma chlastanim. Kdyz se opiju do bezvedomi, nebo neco pod vlivem zrtatim atd. (kdyz bude piti mimo nove vymezene meze) tak si dam prinejhorsim zase dalsi abstinencni kolecko.

RIVA: moznost ze by z toho nekdo naopak prestal nepripoustis?

na alkohol ani nejak nemyslim, tak k tomu pridavam 5.tyden bez nikotinu:)

TEKKIT: to je přesně to. Problém lockdownu je, že člověk má omezený možnosti vyžití(psychohygieny). Pozoruju to i na sobě. S alkoholem jsem problém neměl, spíše jsem byl v minulosti závislej na trávě, nicméně aktuálně u sebe pozoruju větší potřebu pít. Je to ale i tím, že sem byl zvyklej pravidelně trénovat florbal, chodit do sauny, kulturně žít (kino, koncerty), ale i jednou za čas zajít s kamošama do hospody pokecat, dat kulečník,.... Teď můžu tak maximálně lítat po venku, což je fajn, ale už by to chtělo změnu.

Náročnější je to i v práci, dělám v adiktologické poradně a hůř se lidi kotví v abstinenci, když mají omezený možnosti.

WOTAR: navíc ty věci kolem lockdownu jsou náročný na psychiku, takže je to pak taková ta snadná omluva..."kdo by si nedal panáka, když vidíš co se kolem děje, žejo..."

WOTAR: No já to mám tak, že suchej únor jsem třeba nedržel nikdy. Jednou v životě se mi podařilo držet suchej říjen, listopad a prosinec. Na Silvestra jedno pivo a předsevzetí, že přestanu kouřit. Po třech dnech jsem začal kouřit a hned další tejden už jsem kouřil s půl litrem piva s kámošema v hospodě. :) Ale proč to říkám. U mě suchej lockdown není žádnej záměr. Ani nic z čeho bych měl nějakej vnitřní dobrej pocit. Prostě to je okolnost se kterou nic neudělám. Jen mám štěstí, že zrovna mě to nijak zvlášť netrápí. Moje bažení k pití spíš startuje kombinace toho, že se neumím ve společnosti bavit jinak než s upravenou náladou a absence smysluplnejch koníčků a zájmů. Naštěstí jsem v jistým slova smyslu celkem asociál a zredukovat sociální interakce na minimum mi nedělá žádný větší psychický potíže.

TEKKIT: Z alkoholiků kolem mně se přesně tohle děje. Ti, co chodili každý den na pár do hospody teď vesměs pijí od rána a rovnou tvrdej. Pro většinu to stav zhorší, automedikují tak i samotu a další věci. Ti, co díky lockdownu nepijí vůbec většinou ně nějaká alkoholismus vůbec aspirace neměli (lidí, co se rozhodli nějak hecnout a udělat si místo suchýho únoru suchej lockdown bude minimum).

HONZA09: já hospodu potřebuju hlavně jako sociální prvek, miluju ty lidi tam a je to lepší než si doma pustit zprávy...ale musím se taky hlídat.../ mám kolem sebe hodně hospod, ale nikam sem nechodil častěji a pravidelně, až sem narazil na tu správnou, pro mě se správnejma lidma a to je super../
chodil sem tam kdyz sem mel mesice bez alkace....bylo to tezsi...ale dalo se....ikdyz sem vo to vic palil konicky samo..:)

znakem alkoholismu je u mě pořád to, že mám flašky tvrdýho nedotčený třeba rok dva..doma....když si koupím tři lahváče mám je na celej víkend...kdyz se tohle zhorsi...budu v prdeli...uplne to vim..

IF_: Aha, toto jsem nevěděl. Ok , díky

SDN33: Ale tak vy asi máte zaměstnance, kteří to organizují, v AA není systém terapeut - klient/klienti, tam jsou všichni jen návštěvníci meetingů s tím, že někdo z členů třeba jednou týdně meeting vede, někdo drží pokladnu apod.. Jinak to není tak, že by tam byl třeba nějaký vedoucí terapeut, který by to i ve smyslu hygienických opatření organizoval a komu by se "nechtělo".

SDN33: Tak v soc. službách je to předem organizováno, kdežto meetingy jsou postaveny tak, že tam může přijít kdokoliv kdykoliv. A když si vezmu, že odhadem je na jednom meetingu běžně třicet lidí (i víc) nalepených na sobě, kdy prostory jsou dost skromné, tak asi chápu, že to nelze konat. Kamarád říkal, že teď probíhají meetingy přes Skype, lepší, než nic.

Že by se jim nechtělo, je opravdu, kravina, velká část lidí, kteří tam chodí, jsou na tom opravdu závislí, aby se udrželi střízliví a někdo takto chodí i několikrát týdně až desítky let.

IF_: Jako my jsme taky sociálně/zdravotní zařízení (tomuhle téma se úplně nevěnujem) a normálně fungujeme celej kovid i před tím i teď. Akorát skupinovky se dělaj s menším počtem lidí, tak proč nefungují AA a další? Není to tím, že se jim nechce ? Anebo nevidím rozdíl. Ptám se. Nevím.

Je tu někdo, kdo je člen AA nebo kdo s tím má zkušenost?