NEMANIAK: dnes naposled, desnej hit

The Tchendos - Dnes naposled
https://www.youtube.com/watch?v=YyjbE9VizzM

JVCNC: Akorát abys k tomuhle došel, tak většinou musíš přestat pít, jakmile se dostaneš za určitou setrvačnost. Těžko se hledám koníčky, když si nonstop v depresi z chlastu a kvůli němu sis většinu posral. Takže nejdřív člověk většinou musí začít přerušením toho začarovanýho kruhu hned jak si přízná problém.

NEMANIAK: alkac je ten kdo ma problem a i v dobach toho "lepsiho'' alkoholismu jsem (aspon ja osobne) rikal ze alkoholismus neni zadna soutez. Uz jenom tim ze jsi sem napsal jsi i sam sobe priznal ze mas problem, i kdyz tyhle zalezitosti dokazou byt dost problematicke v kazde strance lidskeho chovani a smirovani se s urcitou skutecnosti je slozity proces nejen v alkoholismu.

Telu a zivotu neprispiva ani zivot sam, muzes na to koukat tak, ze nechces chlastat protoze ti to skodi, to by ale clovek nemel chtit delat vetsinu veci, ani zit a to (mluvim jen z mych skusenosti) k nicemu nevede, chvilku vydrzis ale navzdy s tim budes bojovat. me osobne prijde ucinejsi nechlastat, protoze nechces a mas lepsi veci na praci, ktere te tesi vic.

jestli chces zacit abstinovat aby to melo smysl, nemela by to byt ta prvni vec kterou delas ale ta posledni, nemel by to byt pricina ale dusledek, pak s tim nebude valcit a bude to fungovat tak nejak prirozene samo od sebe a nebudes na to myslet. tedz doporucuju zmenit napred vsechno ostatni. abstinence nebo alkoholismus byva vetsinou dusledek nez pricina.

Proti místním nejsem asi žádnej alkáč, ale... Posledních cca 5 let jsem se (po svym zhuleneckym období) docela rozpil. Poslední dobou jedu tak 3x tejdně kombinaci tvrdýho, vína, piva. Jakože lahev, do toho pár piv, doma sám. A poslední 3 roky mě to sere a chci toho nechat, ale vždycky se najde "dobrá výmluva", proč si to zrovna dneska můžu dopřát.

Nejvíc mě sere, že mě to sere. Kdybych se s tim smířil, tak sem šťastnej a vesele si chlastal dál. Ale tím, že mě to sere a chci přestat a nedokážu si přiznávám, že mam problém. Už mi tady visej na lednici cedulky, že to stojí za hovno a nesmim podlehnout. Nefunguje.

Proč mi to vadí? Protože vim, že chlast tělu a mozku fakt neprospívá: depky druhej den, tloustnutí, nejsem pak výkonej v práci, jsem nervnější, míň vyrovnanej, víc při chlastání žeru a druhej den taky (smažený hnusy apod), míň se ovládám. Prostě... rozum říká DOST, ale chtíč řiká "dneska naposled, nedělej zagorku a skoč si do večerky!" A já du, protože dneska přece naposled, že jo. Stejně jako před třemi lety.

Kurva!

JVCNC: Chute na sladke jsou pro me po dvou letech abstinence asi nejvetsi problem!

ja po dvou mesicich abstinenci ukoncil, ne ze bych nevydrzel dal, ale mel jsem problem s chutema na sladke a pak se udrzet nesnist vsechny koupene susenky. Takze jsem byl casto preslazenej, bylo mi blbe atd. no je to tyden a neco od ukonceni abstinence a nejake sklony k opijeni se nepozoruju, dam si obcas 1-2 pivka (vic ne, to uz pozoruju ucinky alkoholu) a chut na sladke klesla temer na nulu. Tedy zda se ze jsem ve stavu ktereho jsem chtel dosahnout ale jeste uvidim jak to bude fungovat dlouhodobe a az otevrou hospody. Zatim teda s pivem chut na dalsi neroste ale klesa, i jedno pocituju jak na me funguje demotivacne cokoli delat, coz se mi nelibi, protoze za ty dva mesice jsem si nasel jine cinnosti jak travit cas nez v hospode nebo doma chlastanim. Kdyz se opiju do bezvedomi, nebo neco pod vlivem zrtatim atd. (kdyz bude piti mimo nove vymezene meze) tak si dam prinejhorsim zase dalsi abstinencni kolecko.

RIVA: moznost ze by z toho nekdo naopak prestal nepripoustis?

na alkohol ani nejak nemyslim, tak k tomu pridavam 5.tyden bez nikotinu:)

TEKKIT: to je přesně to. Problém lockdownu je, že člověk má omezený možnosti vyžití(psychohygieny). Pozoruju to i na sobě. S alkoholem jsem problém neměl, spíše jsem byl v minulosti závislej na trávě, nicméně aktuálně u sebe pozoruju větší potřebu pít. Je to ale i tím, že sem byl zvyklej pravidelně trénovat florbal, chodit do sauny, kulturně žít (kino, koncerty), ale i jednou za čas zajít s kamošama do hospody pokecat, dat kulečník,.... Teď můžu tak maximálně lítat po venku, což je fajn, ale už by to chtělo změnu.

Náročnější je to i v práci, dělám v adiktologické poradně a hůř se lidi kotví v abstinenci, když mají omezený možnosti.

WOTAR: navíc ty věci kolem lockdownu jsou náročný na psychiku, takže je to pak taková ta snadná omluva..."kdo by si nedal panáka, když vidíš co se kolem děje, žejo..."

WOTAR: No já to mám tak, že suchej únor jsem třeba nedržel nikdy. Jednou v životě se mi podařilo držet suchej říjen, listopad a prosinec. Na Silvestra jedno pivo a předsevzetí, že přestanu kouřit. Po třech dnech jsem začal kouřit a hned další tejden už jsem kouřil s půl litrem piva s kámošema v hospodě. :) Ale proč to říkám. U mě suchej lockdown není žádnej záměr. Ani nic z čeho bych měl nějakej vnitřní dobrej pocit. Prostě to je okolnost se kterou nic neudělám. Jen mám štěstí, že zrovna mě to nijak zvlášť netrápí. Moje bažení k pití spíš startuje kombinace toho, že se neumím ve společnosti bavit jinak než s upravenou náladou a absence smysluplnejch koníčků a zájmů. Naštěstí jsem v jistým slova smyslu celkem asociál a zredukovat sociální interakce na minimum mi nedělá žádný větší psychický potíže.

TEKKIT: Z alkoholiků kolem mně se přesně tohle děje. Ti, co chodili každý den na pár do hospody teď vesměs pijí od rána a rovnou tvrdej. Pro většinu to stav zhorší, automedikují tak i samotu a další věci. Ti, co díky lockdownu nepijí vůbec většinou ně nějaká alkoholismus vůbec aspirace neměli (lidí, co se rozhodli nějak hecnout a udělat si místo suchýho únoru suchej lockdown bude minimum).