Tak jsem včera dokončil rok bez alka. Za podpory ambulatní léčby u Apolináře (Bc. Liďák), štěstí na skvělého terapeuta. Musím říct, že mám radost. Můj život se v mnoha ohledech změnil a posunul k lepšímu. Nebyl jsem na tom ještě tak zle, abych měl velké problémy. Nicméně bylo to prakticky denní popíjení dlouhá léta a za mým rozhodnutím to ukončit byl pocit ztráty svobodného rozhodování, pozorování rozvoje závislosti a pár průserů.
Ten rok mi hodně pomohl ve znovu nalezení sebejistoty, spokojenosti se sebou samým, uklidnění v osobním životě.
Výrazné zdravotní/mentální benefity (normalizace činnosti jater, úbytek váhy, lepší spánek, menší únava, zlepšení paměti a schopnosti učit se nové věci).
První půlrok to bylo o zbavení se závislosti a vůli. Druhý půlrok už o náhledu na můj dosavadní život s alkem ze sřízlivé a svobodné perspektivy, velmi poučné a užitečné.
Současný stav, pokračuji v nepití.
Moje motto, které teď používám: Můžu se napít, ale nechci.
V tom je návrat té svobodné vůle. Nechci, tak nepiju.
I když sem přispívám zřídka, tak i tato skupina mi byla podporou.