VOY: ti nevim, po některých chutích by se mi asi i zastesklo, ale jelikož "ke konci" (posledních 10 z cca 15 let lití) mi šlo především o vyndání se, tak jsem preferoval spíše odpolední až podvečerní velejemné stříčky zkrabicových Chateaux Migraines podepřené občasnou kofilou (přeslazenej turek s malým rumem), večer pak lak na rakve, aby pajšl nezlobil, mezi půlnocí a první fackou od nějakýho debila jakoukoli kořalku s kolou. Nad ránem (rozuměj před polednem) jsem se prokašlal a skoro problil prvním cigárem a šup do nonstopáče na dvojku, aby se svět neklepal.
Takže dnes si v hospodě s kamarády občas čmuchnu k nějakému ušlechtilému pívu, co přistane někomu na stole, řeknu si mantru "kdybys nebyl hovado, tak by ses skoro uchlastal o něco později", cumlám si birela, v onačejších podnicích hrubě zaexperimentuji s nealko kombinacemi.
A ráno nejsem napuchlej a mrzutej... (tedy ne víc než fyziologicky)