IF_: Hele on se bije i za "svobodu" chlastat o pracovní pauze, bez výjimky. Už jsem mu do jiné diskuse dávala odkaz na článek o farmakodynamických vlastnostech alkoholu, kde se píše o tom, že i 0,2-0,3 promile ovlivňují úsudek.* Všechno marný. Prostě denně chlastat je cajk, protože kdo nezapíjí těstoviny vínem, je buran, a alkohol je "náš tradiční eucharistický nápoj".

*mimochodem, zaujalo mě, že aktuální koncentrace alkoholu v krvi se může odlišovat od koncentraci v mozku (tam může být i vyšší). Z tohohle hlediska dává za volantem (a všude, kde člověk má nějakou zodpovědnost) smysl jedině nulová tolerance.

FRDK:
Se mi tam ztratil konec věty, koukám. No věděl jsem o té knížce od sestry už dřív, nabízela mi ji k přečtení, ale takhle přímo od autora to je lepší, osud tomu chtěl ;)

Honzu Klímu znáte? Já jsem o té jeho knížce, no knížce, on je to přepis jeho povinně vedeného deníku v léčbě s nejakými dovětky, podobně jako v případě Macháčkových Zápisků z blázince či Formánkových Úsměvů smutných mužů: zápisků z léčebny.
Je to pro něj těžký boj, poté, co kvůli pití ztratil rodinu, ale dává to! Nicméně fakt to z něj vyzařovalo, ta řehol, lehké to pro něj není.
Kdybyste chtěli, prodá Vám kolobajdu Kostka :)

MISSDNB: Měl jsem domluvené skupinovky v neziskovce, kam jsem docházel už před blbincem. Jenže jasná podmínka už tentokrát, narozdíl od předtím, byla vzájemně dohodnutá. Totální abstinence. A já už jsem se z Portugalska vrátil po třech týdnech našrot. Trvalo skoro týden, než jsem byl schopen se jet přivítat s rodiči.
Třeba se zas ozvu, jak se mi daří, teď už radši ne.

MISSDNB: Ještě osm dní a nástup.
Věřím tomu, že mě to po čase hození se do pucu může na chvíli uvést v kontext, ale sám sobě už nevěřím. Narozdíl od napoprvé už necítím žádnou motivaci v té mizerii pokračovat. Můj původní plán po první hospitalizaci byl uskutečnit svou vysněnou Cestu, která byla před rozhodnutím zdrhnout z nenáviděného prostředí nereálná, a pak se pustit do něčeho nového třeba i někde jinde, asi hlavně, a selhal jsem a teď už ta naděje utéct od své minulosti je výrazně mizivější.
Kratomu už jsem se netkl, nepotřeboval jsem fungovat, už rok a půl nepracuju, tudíž skoro žádné povinnosti, ale o to víc jsem zaplul do lihu. Žádný soc. kontakt, kamarádi, pár přátel, rodina - ozývají se, zkouší, nereaguju většinou, někdy, když jsem našrot, podle toho to vypadá, izolace se prohlubuje, velký problém vyřídit nezbytné obchůzky po úřadech, nákupy pozdě večer, abych nepotkal ani sousedy, stejně si mě založili někam do složky, jako hlavně i já sam sebe.
Jen tak si píšu. Před lety jsem měl dojem, že mi to pomáhá.
Teď už je vrchol mého zařazení ve společnosti občasný opilý žblebt někam do 'nemůžu si ani vzpomenout na to pravé vyjádření cizího prostředí' infernetu.

SDN33: já se s ním potkával sporadicky, ale chlapi říkali, že pulcik vodky nebyl žádný problém. A ještě kouřil jak fabrika

KEB: a kolik toho pil?

CYBORCA: klíčový ne, ale rozhodně je to lepší. Congrat Bro! (Jo dělám si s tím Bro srandu) 👍

CYBORCA: chceš říct víc o okolnostech onoho rozhodnutí?