• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAALKOHOLISMUS ANEB PŘESTÁVÁME CHLASTAT,UŽ NÁS BYLO DOST,RADY,TYPY,ZKUŠENOSTI...
    BIRMA
    BIRMA --- ---
    KRAVINKIN: jj, vlastně i proto jsou ty firemní akce zrádný - že je to často na účet firmy nebo formou nějakého rautu, kde jsou vždy karafy s vínem neustále plné :) To je něco jinýho, než když člověk vidí, jak mu na účtu narůstá plůtek.
    BIRMA
    BIRMA --- ---
    KRAVINKIN: V čem sobeckej? V tom, že to člověku ujede bez ohledu na reálné důsledky, nebo že si namlouvá, že jde jen na chvíli a přitom je to jinak? Nebo v tom uvolňování na firemních party?
    KRAVINKIN
    KRAVINKIN --- ---
    OPERAHYPNO: Jo, blbý je, když všichni vědí, že si rád dáš a najednou nechceš, tak přijdou idiotský dotazy. Jo a vlastně ještě jedna věc, v jistý fázi těchhle večírků přichází chvíle tance, což za střízliva moc nezvládám a bývá to další krizový moment.
    KRAVINKIN
    KRAVINKIN --- ---
    WTK: Já to mám takhle: Samotné pivo zvládám v počtu 8-9. Pak už to nejde. Takže běžná návštěva hospody nehrozí velkým extempore. Horší je, když už mám upito těch piv a mám pocit, že jsem ještě málo, a sedím někde poblíž flašky, nalitých sklenic nebo jiného neomezeného zdroje. Což se ti zase v běžné hospodě nestane, spíš na nějakém rautu nebo někde, kde se nakoupí chlast, aby se každý obsluhoval. Pak se začnu "bavit" a mám pocit, že musím nutně přitápět pod kotlem. A tak se začnu obsluhovat... Házím do sebe panáky, které jinak piju výjimečně a víno piju jako vodu.
    Když to po sobě čtu, tak to úplně vypadá, že přesně vím, která akce je ta riziková, ale stejně tomu podlehnu. :-(
    OPERAHYPNO
    OPERAHYPNO --- ---
    KRAVINKIN: no zase prostě si vem co je hlavní náplní takovejch setkání. budeš střízlivět a najednou tě zostrakizují jako nudnýho abstinenta, kterej už nedělá ty bezva excesy, který podporují koletkivní humor
    KRAVINKIN
    KRAVINKIN --- ---
    OPERAHYPNO: Souhlas. Lidi z práce nejsou kámoši, jen to tak vypadá, protože s nimi trávíš celé dny. A fakt je, že přistupovat na to nemusím a když už, tak bez chlastu to bude určitě bezpečnější.
    BIRMA: Tohle už je naprosto přesný, jsem rád, že nejsem sám, kdo to tak má, i když je to teda dost sobecký přístup, sorry.
    BIRMA: ;-) Zlomené srdce to - naštěstí - nebylo. I když nějaká ta frustrace by se tam našla. Ale nebudu se vymlouvat - kolikrát jsem to zvládl i bez ní. Předpokládám, že ženu v takovém stavu asi každý raději poslouchá než muže, takže tohle není můj případ, i když bůhví, co jsem plácal...
    BIRMA
    BIRMA --- ---
    BIRMA: A nešťastná láska :) To je živná půda těchto extempore. Napřed bujaré veselí a pak pošťouraní se v té bolesti a debaty ve 3 ráno na baru o zlomeném srdci, ideálně s neznámejma lidma 🤦🏻‍♀️ Tyhle radovánky ráda zanechám někde v minulosti :)
    JVCNC
    JVCNC --- ---
    OPERAHYPNO: Já přestal chodit pravidelně kamkoliv, více než 1x za měsíc ani omylem, teď přes zimu spíše 1x za dva měsíce a plán je takový že letos už nikam, ale to se nepovede. Náhodné akce že mě kdokoliv vytáhnul kamkoliv byli hezké ale už mi není 20. no ani 30
    OPERAHYPNO
    OPERAHYPNO --- ---
    KRAVINKIN: mě k tomuhle napadá, možná takový pokročilejší alkáčovo zamyšlení. Jak sem už od toho odtržen dlouho (a vlastně ve vlastní safezóně) tak si samozřejmě můžu takové nazírání dovolit:

    Člověk by se měl zamýšlet v takových situacích, proč by vůbec na věc jako "večírek z práce" měl přistoupit? Proč by měl udržovat "zábavně - sociální" vazbu s lidmi z práce, nezvládne to i bez toho aby oni/on/další lidé museli sedět v zařízení nutně k tomu určeném? já zažil v životě alkáče mnoho popracovních piv se šéfem, mnoho pravidelných pondělních a středečních porad atd. a dneska na to koukám jak divej: Vždyť tam se jen chlastalo, s nikdy se žádná vzájemná vazba neutvořila, nepomohlo to nikdy tý společný věci těch lidí (pracovní) atd.
    Za mě je nelepší tam vůbec nechodit, vyřadit to ze svýho života jako věc, kterou nepotřebuju, protože mi nic nedává ale jen bere. vedle toho pak pravidelný pivo s kámošema jednou za týden je nejvíc ok.
    BIRMA
    BIRMA --- ---
    KRAVINKIN: Jsem se tak zamyslela - a vlastně jsem taky nešla skoro nikdy na akci s tím, že se tam jdu cíleně zrušit. Většinou to naopak doprovázely takový ty typický řeči jako “jdu jen na chvilku, 2 dvojky a dost, zítra musim… to a to.” Ta destruktivní “ruská” nálada se objeví během akce, tak nějak vyvře - a když ten moment nepodchytím brzo, rychle se na té vlně svezu. Mě dřív přišlo, že se to holt “tak stane” a nevěnovala jsem tomu pozornost, pak až po nějaké době jsem zjistila, že to je fakt vyvrcholení nějakého neladu nebo frustrace nebo - to mi připoměla tvoje historka - hodně se mi to stávalo i na firemních akcích, když jsem tam byla nová a nikoho neznala a tak se vehementně uvolňovala pomocí chlastu :)

    Ale samo nechci nikomu podsouvat své motivy, spíš jsem nad tím tak podumala.
    WTK
    WTK --- ---
    KRAVINKIN: me vzdycky zaujme nejaky cteni o ztrate zaklopky, ja mam treba pocit ze sem ani zadnou nemel a spis bylo vyjimkou kdyz sem si pamatoval vsechno.
    imho pokud se ti takovy situace stavaj a chces aby se uz nikdy nedely, fakt jedina 100% cesta je vyhnout se alkoholu uplne. Minimalne tam, kde to muze mit nejvic nezadouci dopady.
    alkoholicky doporuceni jako najist se mastnyho, pit jen jednu vec, nebo si dat antiethanol, to muzou zredukovat, ale az se i pres ne dostanes do stejnyho stavu, dojdes k tomu sam.
    KRAVINKIN
    KRAVINKIN --- ---
    KRAVINKIN: V pondělí jsem šel do práce se staženou prdelí, jestli mi někdo nebude vyčítat, co jsem tropil ve čtvrtek, ale byli tam povětšinou lidi, kteří to netáhli do konce. Kolegyně měla narozeniny, tak vytáhli flašku, že si připijeme, a já že nechci. No a začaly klasický kecy, proč ne, a do kolika jsme tam vlastně ve čtvrtek byli. Vůbec jsem se v tom nechtěl rýpat, tak jsem plácnul, že do tří, což by asi tak odpovídalo. Pak jsem se jen od někoho jiného dozvěděl, že jsem zmizel. Proto mi asi kolega v pátek ráno psal a ptal se, jestli žiju. (tyhle otázky mě fakt děsej, ale nemám odvahu ptát se, co jsem dělal a proč se na to ptá) Chtěl dělat jako že nic a tak jsem jen poděkoval a odpověděl, že v pohodě. Buď jsem ale měl nějakou lucidní chvilku nebo jsem se cítil zneuznaný a odmítnutý, za což jsem teď vděčný, a objednal si taxíka. Takže nakonec celkem v cajku směrem k okolí. Zbytek sebeúcty ještě zůstal.
    PRAASHEK: Díky za rady, najíst se a nemíchat je jasný, v tom druhým jsem teda dost propadl a pil pivo, zelenou, bílé i červené.
    Dám si teď s chlastem oraz celkově. Zároveň chci na firemních akcích do budoucna nepít vůbec. Jednu dobu mi fungovaly taky limity o kterých píše
    HUGH_BOYLAN:. Máte s tím někdo pozitivní zkušenosti nebo doporučení?
    Ale určitě nejlepší řešení je od JERRY69:. To tady víme všichni.
    BIRMA: V něčem se v tvé odpovědi vidím zcela, ale něco mám hodně jinak. Třeba nikdy nejdu na akci s tím, že budu totál na sračky. Tuhle destruktivní ruskou náladu nemívám. Spíš se mi upouštění páry a pochlastávání na uvolnění zvrtne ve ztrátu záklopky. Naopak s výčitkami, frustrací a tím být hodný a správný to mám stejně.
    ZABAKOVA: Tohle si dokážu představit a před ztrátou rozumu bych to asi řešil odchodem, ale...
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    OTAVA: však ten pojem taky nemá s depresemi (míněn psychický stav/nemoc) nic společného - mimojiné působí jako anxiolytikum a deprese ti opravdu nepůsobí nějakou "přímou" cestou :)

    Depressant - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Depressant
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    BIRMA: což je dost paradoxní protože alkohol je depresant.
    BIRMA
    BIRMA --- ---
    HUGH_BOYLAN: Držím moc palce! Přijde mi, že od problémového pití k závislosti je často fakt krůček a hodně lidí právě tady setrvá v takovým tom popření, jakože: já to mám pod kontrolou, dyť se nic neděje, hromada lidí chlastá ještě víc… zkrátka přiznat si, ze je na čase udělat takovou radikální změnu chce odvahu a vůli si ty růžový brýle sundat.

    Jinak, přijde mi, že takových těch veselých pijáků je jak šafránu - spíš ten alkohol lidi užívají jako antidepresivum nebo jako únik od něčeho nepříjemného (Zdravím Gábora Matého :))
    Též se snažím ty symptomy zavnímat dřív, než mi to přeroste přes hlavu a nasadit nějakou konstruktivnější “léčbu” (péče o sebe, terapie, někdy i “prosté” řečení NE), než si pak jít vypláchnout hlavu alkáčem.
    HUGH_BOYLAN
    HUGH_BOYLAN --- ---
    BIRMA: Souhlas. Já taky prožívám dost kritické období života a ten chlast používám jako růžové brýle. Jenže to je špatně. Proto jsem se nějak vnitřně nastavil se s tou legální a přitom velmi společensky nebezpečnou drogou seknout.

    JERRY69: Tvrdé mi po loňských svátcích vánočních začalo dělat psychicky zle. Bohužel se jednou za měsíc stavil ke kamarádovi, kterému jsem dodělával střechu, jiný kamarád s litrem Fernetu, kterým je posedlý. Vyřešil jsem to letos v létě už nouzově tak, že jsem si s nimi připil, ale nenapil se. Ráno pak ten jiný kamarád našel s velkou potěchou plného panáka v kuchyni, i v předsíni na stole a ještě u ohniště. S rozkoší jsem ho sledoval, jak to do sebe během minuty nasypal a spokojeně se usmál. Tvrdé já ne, jedu pivo. Dneska teprve 3 a to bylo to první po ránu kvůli klepání! Ovšem jde na mě absťák. To mne štve úplně nejvíc. Závidím lidem, kteří dokáží bezpečně přežít kocovinu.

    Tak či onak, už jenom tři týdny!!! :)
    JERRY69
    JERRY69 --- ---
    KRAVINKIN: Měl jsem to prakticky úplně stejně. Vyřešil jsem to (téměř úplným) vysazením alkoholu. V mém případě je to teda 3. krok po tom, co jsem přestal s trávou a následně s nikotinem. Do hospody chodím normálně, piju nealko pivo. Teď už jsem ve fázi, kdy jsem schopný si dát i panáka, když nastane nějaká společenská situace typu přípitek na svatbě atp. Přiťuknu si a pocucávám ten jeden celej večer. Dá se tak mimochodem probruslit i 10ti přípitkama na chlastací chatě a člověk není za asociála. Za poslední rok jsem měl 2 piva a to druhé minulý týden mi už ani nechutnalo - přijde mi to všechno moc sladký. Jinak to má samé výhody (finanční, mentální a fyzická kondice, více času na důležité věci v životě) a hlavně se podařilo utnout tu trajektorii čím dál tím větší ostudy a fyzických úrazů.
    HONZA09
    HONZA09 --- ---
    BIRMA
    BIRMA --- ---
    KRAVINKIN: Mě k tomu ještě - kromě praktických rad s nemícháním chlastu apod. napadá:
    Tohle v nějaké formě znám. Prostě jednou za čas ta potřeba to přepálit. Nevím, jestli je to ten stejnej případ, ale přijde mi, že když se zpětně na některé takové excesy kouknu, tak tam hrálo roli hlavně to, jak jsem se cítila - že to většinou bylo “završení” nějakého období, kdy mi přišlo, že neprožívám delší dobu moc radosti, hlavně ne takové té spontánní, že se snažím něco potlačit, hlavně vztek a frustraci. A že jsem furt taková ta “hodná a správná” a za všech okolností milá a že už mě to sere. Tak od tohohle settingu byl většinou fakt krůček od toho, co jsem si kdysi nazvala “ruská nalada” - podle klasickejch románů. Prostě takovej ten pocit “zítřek mě nezajímá”, většinou doprovázenej až zvrácenou radostí, že sama sobě vlastně ubližuju, zároveň spojenej s tím “upouštěním páry.”
    Vlastně jsem docela úzkostnej člověk a alkohol mi jako větsině lidí slouží jako taková sebemedikace - ale pak ty výčitky jsou o to horší.

    Tak si říkám, jestli by nestálo za to prozkoumat i tohle, jestli se ten tvůj exces nepojí i s nějakým momentálním duševním (ne)naladěním.
    ZABAKOVA
    ZABAKOVA --- ---
    KRAVINKIN: a jit na akci v pohode nalade,ne jak ja na svatbni party sestrenice,kde jsem se vylila,jak vaza,ptz nemame dobrej vztah
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam