BLONDYNKA: to je jasný, že doba se změnila a děti taky. jsem ochotná věřit i tomu, že používání počítačů včetně hraní her rozvíjí některé schopnosti, v nichž my dospělí tak dobří nejsem a přitom budou ku prospěchu.
Ale stejně bych takhle malému dítěti tablet nedala, čímž neříkám, že Bartolomějovi existenci počítačů a tabletů tajíme, už proto, že na něm velmi pracuju. A občas mu pouštíme vlaky nebo bagry na youtube a to je nadšení veliké. Ale hodiny by mi u předškoláků vadily, i proto, že malé děti potřebují i pohyb nebo být venku. Ale já jsem ze staré školy, vím to o sobě.

MALKE: tý jo, jsem fakt takovej staromilec, že mi přijde tablet pro tříletý dítě jako velkej úlet? Docela mě prakticky zajímá, jak u toho bud emoci být dlouho, co na tom bude dělat a podobně. U mě to bude nepochybně tím, že jedním z velkých témat naší domácnosti je "jak dostat velké děti od počítačů".

SANTAL: u nás fičí vláčky,takže zase doplnky + jsme se asi pomátli,ale koupili jsme klávesy s bubny v mini provedení :) a něco takového http://www.agatinsvet.cz/korkova-deska-s-natloukacimi-tvary/d-76622/ tohle se mi taky libí http://www.hrackarna.cz/labyrinty-124864.html

BLONDYNKA: mladší syn má též plínku muchlinku. Nejlepší na tom je, že vyžaduje, aby byla tak jako správně volezlá a vošmataná, protože s takovou se nejlíp spí. Když mu propašuju do postele čistou, usedavě se rozpláče a volá: "tuhle nechci, ta nic nedělá!"

ILLUZE: jasně, řádně zamřelá deka a polštář = nutnost pro kvalitní spánek ! :-)

NICOLE: To víš, že mě to občas znervózňuje, ale přece jen zdravé tříleté dítě se asi neudusí jen tak nepozorovaně proto, že si poskládalo kolem hlavy plíny. Počítám, že bych ho slyšela se dusit a hekat nebo tak něco.

TERRYNKA: Jo, jo, přesně!!! Luciš, když je unavenej nebo zpruzenej nebo ho prostě sereme, začne kňourat "chci pvínku a čaj", ulehne na gauč, pije si čaj z lahvičky a plínama si šmrdlá obličej :-))))

SWATKA: Luciánovi je 3,5 a tahá ty plíny s sebou do školky :-)

BLONDYNKA: tak přesně takhle se Janek obaluje "mazlidečkama". Taky ho utěšují, když se na nás zlobí.
Příklad - odmítnu mu vydat druhé lízátko za odpoledne. S usedavým pláčem odchází nahoru. "Kampak jdeš?"
"Puoooo mazuidečkuuuu !!!!"
:-))

Výhodu v příchylnosti k hadrům spatřuju v tom, že není opruz mít jich x, aby se o ně dalo pečovat. Jankovi bych klidně koupila nové, jenže Ikea už tyghle nedělá, holt ho musím přeučit na jiný druh. Krom jiného mu velmi usnadnily nástup do školky. Dostal jednu s sebou, první dny jí měl pořád při sobě pro pocit jistoty, pak jen na spaní a teď už jí nepotřebuje. Učitelky z toho byly vedle, ale říkaly, že oproti plyšákům a panenkám to má tu výhodu, že si jí nechtějí půjčovat ostatní děti :-) Přechodový předmět jak vyšitý !
Občas mu říkám, že je malý Charlie Brown, akorát si, schovaný za dekou, necumlá palec :-)

TERRYNKA: Jsem ráda, že nejsem sama, kdo má dítě úchylně závislé na muchlacích hadrech. Náš Lucián má plíny (látkové). Kdysi dávno mi radila kámoška, že mám miminu dát na hlavu plínu, že pak líp spí. Rozárka na to kašlala a plíny ze sebe servala a zahodila, jakmile to fyzicky dokázala. Lucián si to ovšem velmi oblíbil a dodnes je na svých plínách závislý. Taky si je křečkuje, takže jich má aktuálně v postýlce a různě okolo asi osm, odmítá mi je dávat na vyprání, musím je krást a nahrazovat tajně čistými, a běda, když mu zrovna vyperu jeho "obvázkovou" obrovskou tetraplenu s pajdulákama, to je smutnej jak šafářův dvoreček.
Kolikrát nechápu, jak může spát, když má celou hlavu zamotanou do hromady plen jak mumie, ale jemu se to děsně líbí.

TERRYNKA: fakt si nemyslím, že Honza bude v dospělosti navštěvovat psychiatra proto, že si jeho matka dovolila jednoho listopadového odpoledne nejít z práce rovnou za ním, ale odjela si nechat vyškubat obočí do Sephory :-P

ILLUZE: Já nejsem v podstatě vůbec hodná. Chci mít stejná práva, jako můj muž a tvrdě si za nimi jdu. Samozřejmě v mezích toho, že chápu, že malé dítě Jankova věku potřebuje a chce víc mámu, než tátu - když v noci volá mě, jdu já. Pokud ale neurčitě kňourá a já jsem u něj byla už třikrát, nevidím důvod, proč by k němu počtvrté nemohl jít muž. Taky nevím, protč výsadu chodit domů kdy chce by měl mít jen muž (samozřejmě po vyřešení otázky "kdo vyzvedne Honzu ze školky"). Nešlo to po dobrém (vysvětlování, že potřebuju nějaký svůj prostor, na co, proč...), tak to holt jde po zlém. Tedy zlém z pohledu mého muže - nejsem na něj zlá, hnusná, jen si prostě občas dělám taky to, co chci já a vzhledem k tomu, že rodina tím nijak netrpí, nenechám se vmanévrovat do jakýchkoliv výčitek svědomí. Momentálně máme kapku dusno, protože jsem oznámila, že jednou týdně budu někam chodit, pravděpodobně plavat. Naprostý šok. Pravidelně nebudu jeden podvečer v týdnu doma !!!! Navíc to bude stát peníze !!!

Ať se milujete jak se milujete, ať jste si toho vědomi či nejste, teritoriální válka ve vztahu nikdy nekončí. Území, které si nebráníte nebo ho opustíte, bude zabráno, hranice posunuty... ;-)) A bude vás to stát úsilí získat ho zpět.