NICOLE: Já jsem měla kočky odjakživa, za svůj život jsem vlastně nebyla nikdy bez nich, až poslední tři roky, kdy mi umřel poslední kocour. Můj muž se od té doby snaží mě deptat, abych na tom už netrvala, jenže já jsem prostě kočičí máma a hodně mě to trápí, že teď žádnou nemám.
Na prádlo sral pes, to stejně voní tak den, možná dva, chlupů je po baráku stejně pořád kvantum, tak co.
Jo, plánuju mít obojí současně. Pokud jde o možnost sežrání, momentálně by asi morčata byly v přesile oproti kotěti a do budoucna se určitě sžijí. Měla jsem jako dítě křečky, myši, morčata, papouchy atd. a kočky nikdy nic z toho nezadávily.

NICOLE: Já mám zvířátka ráda, ale musí mít maximálně čtyři nohy. Zjara jsem donutila muže, aby dovolil dětem morčata, teď ho dusím za účelem pořízení kočky, to spíš pro něho je to utrpení :-) Snad se tím ovšem vyhnu substituentům v podobě pavouků atd. :-)

Děsíte mě. Zatím jsem všechny pokusy o zvířátka odbyla klasickým "až budete velcí a budete žít ve svém bytě, tak si dělejte, co chcete". Ale budu-li někdu postavena před nutnost volby, pak volím toho koně, toho lze mít aspoň na jízdárně a ne doma.

MEG: jít proti mě cokoliv z čeledi pavoukovců velikosti dlaně, taky bych zkameněla. Napořád :-)

BLONDYNKA: oommmm, oommmm,..... už neječím. už kamením. :-)

MEG: Nic proti tomu, ale kámošit se s nima nechci. Už představa, že to po mně leze, mě nutí ječet a skákat na stůl :-)

NICOLE: on si ho pořídil sám. je to vášnivý chovatel. skoro všeho. :-)
BLONDYNKA: jsou to nudný poserové :-) bližším seznámením došlo k jisté demytizaci pavouků.

NICOLE: Umí děsně rychle utíkat (pro mě ovšem hodně špatná informace :-)))

MEG: náš syn má na wishlistu již delší dobu na prvním místě helikoptéru, tak přemýšlím, čím by se tohle dalo substituovat :D