MADIETTA: nebýt toho, že máme jen jeden exemplář, podlehla bych dojmu, že jsem to psala já...

CHIMERA: možná úplatky ve školce by zabraly..

CHIMERA: Miš měl pleny tak do tří let. Do školky šel naštěstí až pár měsíců poté, takže radu nemám :(

BRUNA: to nebude mít efekt, jemu je to fuk, klidně se bude babrat v hovnech. a navíc, když to dělat nebude chtít, tak to dělat nebude. nedonutím ho.

APRILMOUSE: zkoušela jsem i úplatky. on nemá nic, po čem by tak toužil, že bych ho na to mohla lákat. žvejka ho nezajímá, sladkosti ho nezajímají, hračky ho nezajímají... nedá se ani nalákat, ani donutit, nezabralo ani vydírání (když nebudeš čurat do nočníku, nebudu si s tebou hrát). z něho všecko steče jak po igelitu - prostě když to nebude, tak to nebude... otočí se a vesele dělá něco jiného.

KEYA: tos mě nepotěšila, protože v tom případě mi ho do školky nevezmou a já budu totálně v pr+eli :(

L. se naučil dříve chodit, potom šplhat. Ale já bych řekla, že za to můžou krátké nožičky :)

No ten nas maly taky driv leze do vysek nez chodi. Dneska jsem ho nechala spadnout...hodne,at se treba nauci,pochopi,ze to tak nejde. No a on si pobrecel,za vterinu tam byl zas...asi me klepne a to do toho zacina chodit. A ja se tesila,ze to nebude takove to strestene decko,protoze zacina chodit az v 15ti mesicich....bude mega!

Jinak po zkušenosti s grilováním u kamarádů, kdy si Erik trochu ugriloval ruku, doporučuju mít v lékarně speciální sterilní "mastnou" mřížku na popáleniny :) (jmenuje se tuším Grassolind)

CHIMERA: Prostřední syn začal kakat mimo plenku až ve svých 3,5 a počůrávat se přestal kolem 2 a 3/4 spolehlivě a dcera taky (a to měli látkovky, které by jim třeba mohly být nepříjemné tím, že jsou mokré, ale bylo jim to jedno)

BRUNA: Přepírání nepomáhalo ani u jednoho vůbec. I když jsem pak chtěla, aby s tím pomáhali, když si to vytvořili...

Začíná mi hrabat z nemožnosti naučit kluka na nočník. Je mu skoro 29 měsíců a za 2 měsíce má jít do školky. Pochopitelně ho nevezmou s plínkama.
Už jsem vyzkoušela všechno, co kdo doporučil, ale on nenahlásí a do nočníku nečurá.
když ho nechám pobíhat jen tak se počurá nebo posejří, vesele v tom běhá a na můj vážný dotaz, proč neřekl, že chce čurat/kakat, udělá roztomilý obličej a řekne nevím.
jak ho nezabít?

TANAIS: Po pravdě, doufám, že časem dostanou rozum aniž by se museli nějak brutálně praštit. Už takhle se mi stává, že do Motola jedu dopoledne s úrazem jednoho a odpoledne s druhým :-(
třetí už aspoň trochu rozumu v tomto směru snad pobral.

AERIS: Tohle dělala naše dcera, asi 3 měsíce se doma nebavila skoro ničím jiným. Nezabila se, přešlo ji to, a výsledkem je, že umí fakt parádně padat :-)

SEVERINE: tak pád to nebývá strašněj. Dělá to, co dělal bratr. leze ze sedačky po hlavě. Přičemž se snaží uchopit hračku, co je na zemi. takže buď sjede po obličeji. nebo už 2x udělal kotrmelec. Kokám na něj, když cítím průšvih, mažu k němu dopředu. Ale někdy musím na záchod :D

AERIS: eh .. kluci nepadali .. tak - koupit helmu?

SEVERINE: On padá. a je mu to jedno :D vyleze na sedačku, spadne. Chvíli řve (tak 20 vteřin) a zase šplhá nahoru. Dokud to bylo na decací část, dobrý. Ale on se rozhodl dřepět na opěradle a hrabat se na baru, u kterého ta sedačka stojí. To už tak moc dobrý nění :D

AERIS: mně oba kluci dřív vylezli na židli než chodili, outdoor je to ještě hustší .. nezbejvá než se s nima domlouvat a věřit, že dokážou dobře odhadnout svoje síly (ale teda 2 měsíce po třetím porodu je to pro mě pořád dost těžký - už aby ty hormony odplavaly - a přijde mi, že budou furt padat - a nepadaj :D )