LOPIK: Fakt, že nikdy neděláš, co bys opravdu chtěl, není věc režimu, ale tím, že absolutní svoboda prostě neexistuje. Veřejný život je možná pro značnou část společnosti nedůležitý, nicméně ona veřejná sféra vytváří systém, v němž žijeme. Nastavení schémat vystupování na veřejnosti přece definuje povahu mezilidských vztahů, soužití lidí ve společnosti. To jsou záležitosti, jež mají svůj dlouhodobý vývoj a já tvrdím, že minulý režim se na tomto vývoji podepsal značně negativním způsobem.
Nehodlám hodnotit opodstatněnost vlastního hodnotového uspořádání ve srovnání s tím, jak si hodnoty uspořádali ostatní. Ať bych se vyjádřil jakkoli, vypadalo by to neupřímně - vždyť sebechvála smrdí (navíc bych se tím jen povyšoval) a masochista, abych na sebe kydal hnůj, vážně nejsem :-)
Svině samozřejmě najdeš všude na světě, ve všemožných zemích s různými režimy. Problém je v tom, že za komunistů si tady lidé zvykli, že prospěchářství, nestoudnost a egoismus jsou normou, za níž se nemusí stydět, spíše takové postoje ještě vystavují na odiv. Spousta obyvatel socialistického Československa šmelila, jak to jenom šlo. Lidé věděli, že se jim lže, upřímnost a čestnost se nenosí a dle toho se zařídili. Mnozí v tom pokračují i dnes, a třeba jedou ve větších sviňárnách (kvantifikujeme-li tohle chování např. na ukradené miliardy), protože to jednoduše považují za standard. Hláška "silnější pes mrdá" se stala nejen všeobecně oblíbeným bonmotem, ale také společensky zažitým a přijatým heslem, které si v postatě v ničem nezadá s dřívějším "kdo nekrade, šidí rodinu". Tyhle vzorce myšlení, jimž vládnou cynismus, podvádění a zlomyslnost, si neseme sebou jako kouli na řetězu a bude asi trvat ještě dlouhý čas než se jich definitivně zbavíme. Optimismus mi dodávají ti, kteří na morálku nerezignovali. Nemálo jich najdeme v onom veřejném prostoru a samozřejmě bych takové našel i ve svém okolí.