Vyjádřím se k těm komunistům ve vládě.
Jak napsala Lalina: "Jedna moje známá pochybného přesvědčení (rozhodně sociálního) mi říkala už před lety- volím komunisty, aby se dostali kmoci a aby všichni konečně viděli, že ani oni nás nespasí. Dokud si komunisti nezadají vládnutím, dokud se v tom pořádně nevymáchají jako ostatní strany, budou k nim lidi upírat plané naděje jako k nějakým svatým spasitelům."
S tím se dá jistě souhlasit. KSČM nesmírně vyhovuje, že je dlouhodobě v opozici. Může kritizovat polistopadový systém a jeho politické představitele, jak je libo, přičemž nemá žádnou konkrétní odpovědnost. To je výhodná pozice, díky níž komunisté získávají stále větší oblibu u levicových voličů (vynecháme-li tvrdé voličské jádro KSČM, k této straně se, jak ukázaly krajské volby, kloní stále výraznější podíl elektorátu ČSSD). Pokudy by se komunisté poprvé dostali do koaliční - zřejmě dvoubarevné - vlády, museli by začít dělat kompromisy, zdaleka by neprosadili vše ze svého programu, naskytlo by se jim nesrovnatelně více korupčních příležitostí, přičemž je jasné, že málokdo ze strany by jim odolal (viz kauza Dolejš). Voliči KSČM by tedy poznali, že ani tahle strana nepřinese ráj na Zemi - a věřte, že řada jejích voličů tomu dnes věří. Vstup komunistů do vlády by znamenal jejich politický pád, podobně jako tomu bylo ve Francii v 80. letech. Věrný elektorát jim vyhyne (hnusné to takhle napsat, ale je to prostě fakt) a noví voliči nepřijdou.
Přesto bych nikdy komunisty nevolil a každému bych radil totéž. Sice bychom se jich definitivně zbavili, na druhou stranu pro náš stát může jejich (spolu)vládnutí znamenat velký krok zpět. Příklon k Rusku, ochlazení vztahů se Západem, bezhlavé utrácení, demagogie, přízemní myšlení, neúcta k demokracii... mohl toho vyjmenovat hodně, co by mohlo naši zemi poškodit. Ostatně i na Francii se jejich vláda citelně podepsala (viz jeden starší článek ekonoma Pavla Kohouta:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-kohout.php?itemid=9314).
Takže děkuji, nechci!