VYHULENY_UFO: Jsme prostě každej jinej.
Umím si představit, že pro tebe by taková příležitost zahrnující pořádnou čáru pika a dlouhou noc byla docela vhodná :), a že by sis to užil. A podle toho, co tu o tom píšeš, by ti to asi nějak zvlášť neublížilo, určitě ne tak jako mně, protože to bys o tom tak nepsal .)
Což asi taky souvisí s tím, že jsi člověk, kterej má tady na tom světě jinou cestu, jde mu o jiný věci, a proto jsou pro něj i jiný věci použitelný a přijatelný. To je v poho, kdybysme všichni byli stejní a dělali a používali to samý, byl by svět nuda ;)
Ale s tím poslední odstavcem nemůžu souhlasit. Teda, na jednu stranu, chápu. Samozřejmě, aby se člověk mohl věnovat čemukoliv, potřebuje mít zajištěný základní životní potřeby.
Na druhou stranu, na to, abys byl schopen vytvořit si materiální stabilitu, musíš mít nějakej základní stupeň duševní rovnováhy. Například být natolik v pohodě, abys byl schopen chodit do práce, zařídit si bydlení, slušně vypadat, být poctivej a spolehlivej, atd. Což není úplná samozřejmost, tisíce bezdpomovců, feťáků, atd jsou lidi, kteří jsou psychicky tak rozsypaní, že toho schopni nejsou.
A pokud chceš dosáhnout nějakýho výraznějšího úspěchu, potřebuješ zase nějakej vyšší stupeň osobní integrity, například dokázat si dobře organizovat čas, dokázat překonat strach z kritiky, dokázat vystoupit ze svojí zóny pohodlí a dělat něco novýho, dokázat riskovat, dokázat efektivně jednat a spolupracovat s ostatníma....
No a tyhlety věci, to je do duchovno :) Možná ty tomu tak neříkáš, ale abys dokázal tyhle praktický věci, potřebuješ nějakou míru toho míru a klidu, nějakej stupeň funkčnosti energetickýho systému (po tom nemusíš pátrat, máš ho, i když na něj nevěříš:). Pokud máš v sobě chaos a svůj systém produdění energie poškozenej, narušuje to právě tu schopnost dělat naprosto praktický věci. Ty zřejmě máš nějakou rozumnou úroveň stability, a to natolik velkou, že ani to piko tě nerozhodí tak, aby ti to vadilo, to je docela požehnání :)
Co se mně týče, musela jsem na to jít obráceně. Například musím meditovat, abych byla natolik v pohodě, aby mi fungoval praktickej život. Bez toho to nejde. Bez toho jsem byla schopná tak akorát přežívat, ale ne nikam se rozvíjet. Z téhož důvodu nemůžu užívat toxický drogy. S těma už to nejde vůbec, to nebylo ani přežívání ale živoření. Prostě potřebuju se o svůj systém poměrně hodně starat a dávat si na něj pozor, aby fungoval tak, aby se mi dařilo dobře. Naopak to prostě nejde. A ujišťuju tě, že přijít na tohle mi trvalo sakra dlouho, a léta jsem to pořád znova jsem to zkoušela, jestli to naopak přece jen nepůjde......pořád znova jsem si myslela, jak "napřed vydělám peníze" nebo "napřed dosáhnu/vytvořím to a to", a pak teprv budu řešit tělo a ducha...a pořád znova si rozbíjela čumák, až mi to teda došlo.
Co se jiných lidí týče, na to, jestli to mají spíš jako ty (vydržej kdeco, včetně extrémních věcí jako je piko) nebo spíš jako já (musej si dávat hodně bacha na všechno), nebo jsou někde mezi (to nejspíš:), si každej potřebuje přijít sám :o)