KEJML: tak jasně, o parabolách jsem mluvil u klientů, nahoře potřebuješ sektorový antény, to je logický. taky létají v trochu větší výšce, kde by větru ani nemohli moc vzdorovat, a navíc si vybrali zrovna takovou zeměpisnou šířku jižní polokoule, kde převažující větry vanou trvale kolem dokola zeměkoule (asi proto, že čekají, že konečné množství balónů tam vydrží cyklit trvale, jak píší ... ale zase tam není skoro žádná pevnina, kterou by mohli pokrýtvat...). je to zajímavý projekt a i kdyby solární energií fakt jen regulovali tu výšku letu, tak je to tu teda ontopic.

na konečích křídel nového Boeingu 737 spousta nové plochy pro FV články :-))

(no dobře, dělám si spíš legraci.. ale současně je z toho patrné, že více plochy nemusí vždy znamenat větší čelní odpor...)

GRENDAL: no... především se tu probírá, kdo ce ve světě staví, zkouší a plánuje. já zatím jen plánuju, a moje nápady jsou značně volné a proměnlivé. jádro flejmu bylo, že tvrdím, že solární letadlo poletí rychleji, než solární vzducholoď - a to zejména od určité výšky - zatímco solární vzducholoď naopak víc uveze. případné výhody vzducholodi ovšem budou s rostoucí výškou klesat, zatímco výhody letadla stoupat.

solární vzducholodi existují, a létají zhruba rychlostmi, kterými vzducholodi létaly za 1.světové války - což bylo pořád víc, než jak rychle tehdy pluly lodě - ale méně, než létaly nejrychlejší vzducholodi ve 30.letech a nebo ty dnešní.

jádro sporu je v tom, že já si prostě neumím představit solární (a popravdě - nejen solární - žádnou!) vzducholoď, která by létala rychlostma aspoň kolem 200 km/h. (jedno v jaké výšce - ale vzducholodi pro velké výšky vycházejí neprakticky velké). když budu chtít ze solární energie vymáčknout největší možnou cestovní rychlost, tak řešením je protlačit stratosférou tenkou plouchu solárních panelů. při protlačování velkého objemu vzducholodi prostě takové rychlosti nedosáhneme... můžeme možná vzducholoď použít k nějakém "parkování" příliš velkých stratosférických objektů, se kterými je problém přistávat, ale nemůžeme s ní dostatečně rychle pohybovat.

elektrické letadlo má ale jiná vážná omezení - např. při stoupání na baterie začínají s rostoucí požadovanou výškou baterie představovat větší a větší procento startovní hmotnosti. takže ve větší výšce poletíme rychleji - ale v důsledku stoupání do této výšky zase neuvezeme vůbec žádný náklad... začarovaný kruh: solární panely dávají větší a větší smysl ve větší a větší výšce nad zemí, do které je ovšem nemožné jich dostatečné množství dostat.

nějaké hybridní zkombinování obou principů by tedy nebylo od věci - např. start pomocí balónu, šetřící energii, a použití solárních panelů pro let až určité výšky. bohužel dnes ale rozumně neumíme vrátit k zemi balón, kterým do té výšky cokoliv dostaneme: stratosférické balóny jsou dnes podobně jednorázové, jako rakety. kdybychom např. měli balón, který je ve stratosféře schopen po odhození nákladu stlačit dostatečné množství vzduchu jako zátěž, potřebnou proto, aby opět přistál (bez pasknutí nebo upouštění plynu), byla by to celkem velká výhra. Nic takového ale nemáme - a i kdybychom měli, tak ten balón pak přistane stovky km od místa startu...