TEAPACK: ok, takhle po bodech se to dá řešit snadno:
1) jako programátor vcelku souhlasím, že přistání je speciální případ pádu :-) to s těmi řídícími plochami vím, nicméně ještě jsem se ani nerozhodl, jestli to bude nějaké řídící plochy mít, nebo to bude dvouplošný závěsný kluzák, řízený přenášením hmotnosti (zvětšený Easy Riser)
2) doufám, že elektromotor 20 kW (který ale nebude muset 20 kW snášet trvale, tzn. max. 2 kW odpadního tepla a ještě nepořád) může být lehčí, než 15 kg. Ale nevím, musím zjistit, kolik váží ten elektrický backpack na paraglide a kolik z toho jsou baterie. (vrtule souhlas)
3) no vyhlásil jsem, že je to cíl: tedy, musím tvar a velikost křídla navrhnout, abych téhle klouzavosti dosáhl (odpor kabiny to zhorší, dost pravděpodobné je, že to bude "kapotovaný závěsný kluzák", jako Archeopteryx...). věřím, že existuje nějaký aerodynamický simulační software: jednoduše třeba časem zaujmu někoho, kdo s tím umí a má k tomu přístup.
4) váhu jsem opět stanovil jako horní hranici: na vstupu mám kolik můžu reálně odhadovat příkon pro vodorovný let rychlostí 10 m/s a vyšla mi z toho požadovaná min. klouzavost a požadovaná max. hmotnost. je to tedy číslo, které je zadáním při návrhu konstrukce: pokud mi vyjde moc těžká, začnu hledat, jak jí odlehčit při zachování mechanických vlastností (tzn. uhlíkové trubky v konstrukci místo duralu - třeba. určitě to nebude laminátový monokok, a na uhlíkový monokok zase nebudu mít prachy)
5) že z 20 m^2 dostanu max. 4 kW ve špičce (dokonalé chlazení + slunce přímo nad hlavou, nereálná kombinace) a tedy 2 kW v reálných podmínkách, aspoň tak 4h denně během letního dne - to je známý fakt o FV panelech, které chci použít (resp. moje zkušenosti s provozem FV systémů). Že toho bude 20m^2, to je opět můj odhad horního stropu plochy křídla, kterou si můžu dovolit: vyšel jsem, že pokud nejlehčím mě známým a reálně použitelným letadlům stačil pro vodorovný let cca 2 kW motor (toto podložené mám - Sunseeker I), tak potřebuju s dnešními dostupnými panely pro tento let aspoň 20 m^2. (Ani nevím, jestli to bude křídlo + horní plocha trupu + VOP, nebo závěsný kluzák)
6) no ano, letící kluzák získává energie pro dopředný let ("příkon") skrze "snižování své potenciální energie v gravitačním poli". protože tahle fráze je zbytečně dlouhá, začal jsem disipaci potenciální energie při klouzavém letu zkracovat jako "gravitační výkon" - nic jiného za tím není. (je to celé jen o mechanice tělesa na nakloněné rovině, to má také nějakou potenciální energii, atd.). Jestliže máš potenciální energii, tak pokud tuto energii čerpáš v průběhu nějakého času, teče tam nějaký výkon. Jestliže potenciální energii v gravitačním poli čerpáš v průběhu nějakého času, tak máš k dispozici "gravitační výkon", obrazně řečeno.
spíš je háček, že ani nevím, jestli při tak nízké rychlosti jako 10 m/s můžu počítat s klouzavostí 16:1 - je to trochu nad parametry rogal a paraglidů, ty při podobné rychlosti mají klouzavost 8:1 až 12:1. takže ano, potřebuju se posunout nad rámec toho, co je dnes běžné - ale ne extrémně.
bratři Wrightové byli rychlejší než já - já o solárních letadlech přemýšlím už 5 let a teprve 2 roky stavím solární kola. a nebyli to vědci, ale byl to "technologický startup". o tom tunelu vím, to je samozřejmě cool - na druhou stranu, já budu mít místo toho k dispozici postupy jako vlečení kluzáku za autem, čímž se dnes aerodynamické tunely běžně nahrazují (viz video Erica Raymonda, jak testoval Sunseeker Duo...).
dnes určitě není výzva to vůbec dokázat - to vidíš všude kolem - ale je výzva danou technologii zvládnout levně a zpřístupnit jí všem (dokud si s něčím hrají jen elity, zatímco "plebs" pořád pálí ropu za použítí desítky let zastaralých postupů, je ekologický dopad nové technologie minimální)