• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSSolární letadla a vzducholodi (pilotovaná/bezpilotní+stratosférické/elektrické létání+"létající auta"/VTOL)
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    XCHAOS: to je pěknej dyzajn. pro 4 lidi bych to viděl celkem reálně ještě v týhle dekádě.

    XCHAOS: cargokola bychom mohli zkusit ještě někde protlačit. potenciál to má.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    JAZZZ: já to vidím podobně, s těmi inovacemi. jenže post-korporáti jako já zase na to nemají prachy. Ale usilovně se pracuje aspoň na novém solárním lehokole Lenochod-1 :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    REDGUY: stíní tady ta křídla nad sebou nějak výrazně? :-)

    rozměry tentokrát neuvádím (je to "not-to-scale"), ale předpokládám, že by to bylo pro 40 lidí a plocha křídla by byla kolem 400 m2 (je to v podstatě škálovaný Solar-Stratos...). Rozpětí tak nějak normální - kolem 60 metrů. Plošné zatížení křídla do 20 kg/m2, takže celé by se to mělo vejít tak do 8 tun vzletové hmotnosti (SI *2 = 4 tuny, užitečné zatížení 50%). jsou to teď opravdu jen hrubé odhady!

    navíc je to věc, kterou skládám v hlavě už pár let - aerodynamický closed-wing v kombinaci s tilt-rotor VTOL uspořádáním, ovšem v drony prověřeném čyřvrtulovém provedení (které je možné právě jen díky použití elektrických motorů a zajišťuje během startu a přistání nejlepší stabilitu). Samozřejmě, když bude cestovní rychlost tak nízká, tak by to blokovalo konvenční přistávací dráhu celou věčnost - plochu letiště bude pro více menších letadel nutné využít efektivněji...

    chybí mi na schématu pohled ze strany - zato je z toho zřejmé, jak by vrtule byly uspořádané během kolmého startu a přistání. všimni si, že na rozdíl od Ospreyho se rotory ve vertikální poloze nepřekrývají ani částečně s nosnými plochami! Velká plocha rotorů při překlopení do cestovní polohy navíc zaručuje dosažení význameného tahu i ve stratoféře kolem těch 20 km výšky...

    směj se tomu jak chceš (já se taky neberu smrtelně vážně) - ale fakt věřím, že se oba dožijeme toho, že něco podobného (i když třeba ne hned pro 40 lidí) fakt poletí a bude zajímavé počkat si, jak se budeš tvářit...

    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    XCHAOS: siemens ma jen divizi elektomotoru (protoze tim tu firmu Werner von Siemens kdysi postavil a dodnes nic inovativnejsiho nevymysleli). V cechach jsou jen montovny, sales a vyvojovy oddeleni tu dela monkeywork, ktery se nemcum delat nechce. v nemecky firme budou cesi vzdycky untermensch i kdyz to PR nalakuje na ruzovo. v breznu tam koncim protoze bych casem z tech korporatnich hovadin uplne zdegeneroval :)

    korporace o inovacich hodne mluvi, ale ve skutecnosti se jich boji a neumi s nimi pracovat.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    REDGUY: zavazadla jsou v éře sdílené eko-komiky přežitek. si s sebou turisté budou balit jen svoje účty na sociálních sítích :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: 8))) Jo, jasne. Argument buzzwordem 8)))
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    JAZZZ: hele, když jseš ten korporát, tak bys mě mohl nějak naverbovat do Siemensu do divize solárních letadel :-))
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    REDGUY: no nejde je zvětšovat lineárně.. budou se muset zvětšovat fraktálně :-) nebo prostě být 3D tištěné. Tady někde byl vývoj před 2 lety:

    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: Je proste fascinujici, jak neuveritelny mnzostvi nesmyslu dokazes nacpat do jedny zpravy. Ignorovani vetsiho aerodynamickeho odporu a hmotnosti konstrukce u solarnich panelu versus u "odpovidajici" baterky, neschopnost pochopit, ze proste nejde linearne zvetsovat konstrukce na desetinasobek a doufat, ze pomery jejich hmotnosti budou porad stejne, zhulena predstava, ze letadlo pro ctyricet lidi s kridlem velikosti B777 by bylo ekonomicky a provozne smysluplny, ignorovani "drobnych" detailu, jako ze kridla nad sebou by se vzajemne stinila, obvyklej pseudoargument, ze tvoje neexistujici, vymyslena vec k tery ani nevis jak presne by vypadala, protoze "design" se meni podle toho na kterej z protiargumentu ses rozhodl zrovna reagovat je udajne "mene extremni" nez normalni, beznej kluzak... to je proste fascinujici.

    Ale co je na tom uplne nejlepsi? Tohle: 1 člověk váží kolem 80 kg. To je nadherna ukazka toho, ze tvuj hlavni problem neni ani v nevzdelanosti, ani v v absenci zkusenosti. Ty ses proste hloupej a omezenej. Jo, prumernej clovek mozna vazi 80kg. Ale vis co delaj lidi, co jedou na dovolenou? Vezou s sebou zavazadla. A staci se podivat na to, jak vypada fronta u check-inu na letisti, aby bylo naprosto jasny, ze i kdyz prumernej, na ulici odchycenej a do naha svlecenej clovek mozna vazi osmdesat kilo, tak prumernej turista, mirici na dovolenou, vazi zatracene vic. Ty tady behas a vykrikujes, jak dokazes navrhnout uzasny letadlo spickovejch parametru... a pritom ani netusis, kolik vazi pasazer. Ta epicka kombinace hlouposti a nafoukanosti... Fantasticky 8)))
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    REDGUY: "extra plocha" přeloženo do jazyka aerodynamiky znamená prostě nižší plošné zatížení křídla. tomu odpovídá nižší cestovní rychlost (při nějakém "optimálním" úhlu náběhu, pro který je to stavěné)

    REDGUY: rozpětí 200m je jedna možnost, nepříliš pravděpodobná.. spíš rozpětí podobná těm dnešním maximálním, tzn. 60-80m, ale nějaká forma dvouplošníku (asi spíše closed wing, než nějaké retro). spíš než o rozpětí je potřeba mluvit o ploše křídla

    1 člověk váží kolem 80 kg, pokud bychom v ideálním případě dosáhli poměru užitečného zatížení a konstrukce + pohonu 1:1, pak 160 kg při plošném zatížení 16 kg/m2 předpokládá 10 m2 křídla (pokrytého fotovoltaikou). pokud něco takového bude škálovatelného (asi spíš bude), tak pro 40 lidí budeš potřebovat 400 m2 křídla a to není nic nereálného. Nevyžaduje to 200 m rozpětí, např. při použití uspořádání "closed wing" to budou 4 plochy po 100 m2, tedy celkové rozpětí např. cca 50 metrů při štíhlosti obou ploch (dolní/přední i horní/zadní) cca 13:1, což není nic extra dramatického.

    stroj, který popisuju, by nejspíš na pohled vypadal méně extrémně a bizarně, než dnešní špičkové větroně.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    JAZZZ: Svata pravda.
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    REDGUY: no pristavat s takovym monstrem by asi nebylo jdnoduchy :) ale zas solarni drony na rozsirovani internetu a fizlovani obyvatel v rozvojovem svete si vyuziti najdou.
    chce to jenom spravej use-case
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    JAZZZ: Ale jo, jasne, "solarni cessna" jako sportovni/turisticky letadlo, proc ne, s tim fakt nemam problem, obzvlast pokud ten solar je tam jen jako doplnek baterek/palivovejch clanku. Jenomze xblaboly o solarnich sobnich letadlel s rozpetim dveste metru pro desitky lidi, fungujici jako komercni, hromadna doprava... bah. To jsou proste nesmysly, ktery nefungujou ani na fyzikalni, ani ekonomicky urovni.
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    REDGUY: no takze byste se s trochou snahy i shodly. ja uz tu v tech litanich nemam silu hledat kdo co hlasa :)
    proste si predstavte krizence vetrone a cessny co umi trochu plachtit a zaroven ma na baterky dobrej odpich. umi rekuperovat vrtuli a na kridlech ma fv panely aby byl zelenejsi, prodlouzil si dolet a trochu uklindil pasazery.
    airbus z toho nebude nikdy, ale svoje zakazniky si to najde. pokud bude na palube internet, tak treba prekousnou hodku letu navic, pokud to bude umet pristat napriklad na malym letsistatku a oni tu hodinu usetri na preprave z velkyho letiste skrz mesto.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    JAZZZ: Pokud se bavime o "primarne" solarnim letadlu, tedy o letadlu ktery je schopny dlouhodobe letet vyhradne na solarni energii (coz je to co xchaos hlasa), tak zjistis, ze potrebuje vyrazne vetsi plochu kridla, nez ma odpovidajici nesolarni letadlo, protoze proste solarni energie je velmi ridka. To znamena, ze musis mit extra plochu ciste kvuli tem panelum a v tu chvili uz je pro ucely srovnani baterii jedno, kolik vazi samotnej panel, ale musis pocitat celou tu konstrukci navic - a ne jen jeji hmotnost, ale i odpor, kterej vytvari a kterej vlastne pozira cast energie, kterou generuje, coz zase snizuje vyhodnost panelu vuci baterim.

    Jako samozrejme, pokud mas bateriovy letadlo a panely das jako ciste dodatecnej zdroj na "uz existujici" kridlo, aniz bys pridaval extra konstrukci, tak to smysl dava. I kdyz samozrejme pravdepodobne zjistis, ze zvyseni doletu je relativne maly. Podivej se treba na ten Airbus e-fan (https://en.wikipedia.org/wiki/Airbus_E-Fan): plocha kridla bude nekde kolem deseti metru, ale vykon motoru ma 60kW. Kdybys cely kridlo pokryl fv panelama, dostanes s trchou stesti nejaky nizky jednotky kilowattu, cili bajvoko 10% prikonu motoru a odpovidajici prodlouzeni doletu. Jo, hodi se to, ale zadna vasen. A jestli chces vetsi pomoc od panelu, musis zvetsovat kridlo a v tu chvili uz prestava fungovat to xchaosovo trivialni pocitani s ciste hmotnosti panelu, protoze musis pocitat jak hmotnost cely dodatecny konstrukce (ktera je tam jenom kvuli panelum), tak s aerodynamickou cenou, kterou za tu konstrukci zaplatis.
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    REDGUY: no jo, ale co je to ta "dostatecna plocha"?
    pokud ty nove solarni panely budou dostatecne lehke, tak zni rozumne je na kridla dat. jednak jako dodatecny zdroj energie, pro pripadne snizeni hmotnosti nutnych baterii pro stejny dolet a taky je to cool promo, coz preci jen je u elektrickych letadel dost vyznamna vec :)
    Airbus, Siemens to Cooperate on Electric Plane Project - WSJ
    http://www.wsj.com/articles/airbus-siemens-to-cooperate-on-electric-plane-project-1460024827
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: Kecy, kecy, kecy. Porad nechapes, ze vetsi plocha, zabrana panelama a jinak nepotrebna, znamena vetsi aerodynamickej odpor. Vetsi odpor znamena vetsi spotrebu energie a tim padem realnej prinos tech panelu je mensi. Plus samozrejme ignorujes celou konstrukci kridla, ktera je tam jenom pro panely, kterou nesolarni letadlo nepotrebuje, takze proste uz ani nemuzes rict ze ten panel vazi jen 0.5kg/m^2. Musis pro nej pocitat _celou_ hmotnost toho kridla, ne jen ten panel.

    Znovu, znovu, znovu: porovnavat panel a baterii ciste na zaklade pomeru "Wh/kg" je _idiotske_, protoze konstrukcni cena instalace panelu je _mnohem_ vetsi, nez cena instalace baterii. Kdyz uz chces takhle srovnavat baterie a panely, musis brat do uvahy celou "cenu konstrukce", nejen hmotnost - a to je pochopitelne neco, ceho nejsi schopnej.

    předpovědět přesně počasí na 12 hodin dopředu dnes prostě možné je - aha. A ted zacnes vysvetlovat, ze existuje spousta lidi, kteri planujou svoje cesty jen dvanact hodin dopredu 8))))))) Proboha zivyho, premejslis vubec, nez pises takovyhle sracky?

    srovnej to s historií, kdy během několikatýdenní plavby plachetnicí mohla přijít zničující bouře - Jestli ono to nahodou nebude tim, ze v dobe plachetnic jaksi nemeli k dispozici nic lepsiho, nemyslis? Zatimco dnes lepsi/spolehlivejsi prostredky mame. Dalsi ukazka toho, jak idiotsky argumenty jsi schopnej predvest a dalsi zahada, jestli jsi opravdu tak tupej a veris tomu, nebo proste jen vedomne mlzis...

    (což je velmi zhruba vzor, který bych chtěl škálovat na těch 20+ cestujících - a tohle je dalsi pitomost - tvoje predstava, ze veci se proste daji bez omezeni linearne zvetsovat. Nikoliv, mily idiote, 3D konstrukce se takhle nafukovat nemuzou.

    takže v okamžiku startu by si měl z hlediska počasí lepší jistotu bezpečného dosažení cíle, než u tryskáče před 50 lety. - coze? Pred 50 lety? 1967? Cili v dobe, kdy nastupoval B-737? Prosim, vysvetli nam, at se pobavime, jake predstavy mas o bezpecnosti letani tryskovymy letadly v roce 1967. To bude myslim dost zabava 8))))
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    REDGUY: plochu křídel má smysl brát v úvahu z hlediska plošného zatížení křídla: spíše-bateriová letadla dosáhnou vyššího plošného zatížení křídla, než spíše-solární letadla. vyšší plošné zatížení křídla ti zlepší rozpětí povětrnostních podmínek, kdy můžeš létat a zlepší šanci, že opravdu doletí kam směřuješ (místo toho, aby se to blížilo tomu balónu).

    otázka ale je, k čemu ti je vyšší plošné zařízení bude, když se ti třeba zhorší poměr užitečného zatížení k vzletové hmotnosti. představ si, že třeba u bateriového letadla bude podíl užitečného zatížení jen 20%, zatímco u solárního letadla 50% (tohle velmi zhruba odpovídá číslům Sunseeker Duo a Solar Stratos - SI2 není v tomhle ohledu relevantní, resp. ty baterie pro celonoční výdrž/maximální dostup můžeš označit za "užitečné zatížní", pokud s tím budeš létat jen v dne a relativně nízko). představ si teď, že tenhle podíl promítneš do plošného zatížení křídla.

    V tomhle modelovém případě máš třeba solární letadlo, kde při wing loading 20 kg/m2 bude z toho 10 kg/m2 užitečné zatížení. Naproti tomu: rychlejší bateriové letadlo při 40 kg/m2 (s tím by už mohlo létat za většiny typů počasí, jako běžná malá motorová letadla) bude mít v případu viz výše jen 8 kg/m2 křídla. Tady ti prostě nepomůže mlátit po oponentech donekonečna idiotama: i kdyby cena energie z baterií byla nulová a i kdyby lithium nebylo dlouhodobě vzácnějším zdrojem, než křemík, tak pořád v rámci konstrukce letadla hraje roli to, na jaký podíl užitečného zatížení vůči vzletové hmotnosti se dostaneš - a samozřejmě, baterie musíš umístit do trupu nebo nějakých vyhřívaných gondol na křídle a zvyšují ti tedy nároky na to, aby konstrukce obsahovala příslušné hardpointy, které nesou ve vzduchu i na zemi nějakou podstatnou část celkové vzletové hmotnosti, zatímco rozmístění fotovoltaiky na křídle i na trupu rovnoměrně ti žádné další bodové zatížení nevytváří.

    "kolik toho unesou" - opět, viz výše, SI2 bez požadavku na dostup 9000m a nonstop celonoční výdrž by si vystačil se zlomkem baterií, co nese, tudíž můžeš dobrých 80% jeho baterií označit za užitečné zatížení (a to, že by je nemusel nést v gondolách ve křídlech, by možná dále odlehčilo konstrukci křídel, i když to už teda nevím).

    viz výše - opakuji, že SunSeeker Duo i Solar Stratos (což je velmi zhruba vzor, který bych chtěl škálovat na těch 20+ cestujících - spíš než SI2) udávají, že užitečné zatížení (2 osoby) se velmi zhruba blíží 50% vzletové hmotnosti (dejme tomu dnes 40%).

    Jinak ano, to jestli se jednotlivý let uskuteční, by si věděl najisto stěží tak den dopředu, to je pravda (otázka je, kolik volného času budou v post-industriální společnosti sdílené ekonomiky lidé mít a jestli to pro ně bude takový problém). ale opět: srovnej to s historií, kdy během několikatýdenní plavby plachetnicí mohla přijít zničující bouře, kterou prostě nebylo možné předpovědět naprosto nijak (ani ty dva dny dopředu, jako dnes).

    bavíme se o 1 denních přeletech, ne skoro týden (beze spánku pilota, navíc!) jako u SI2. předpovědět přesně počasí na 12 hodin dopředu dnes prostě možné je - takže v okamžiku startu by si měl z hlediska počasí lepší jistotu bezpečného dosažení cíle, než u tryskáče před 50 lety.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam