ABDULAH: no tohle je i pro tebe. u toho vrtulníku samozřejmě dík za srovnání.. kdybych měl celodenní dolet přes 2000 km a cestovní rychlost ve stratosféře přes 300 km/h, tak je pěkné vědět, že nejspíš pošlu do šrotu hned několik Ruských i NATO typů.... (a jestli přenosnými raketami trefuješ do vrtulníku nebo trochu většího "solárníku", to už nehraje roli, stejně můžeš přistát jen když protileteckou obranu neutralizuješ :-)
výkon těch motorů při startu by musel být značný, ale zase start by trval nejdéle jednu minutu, takže by se třeba nemuselo v tomhle režimu tolik řešit hlazení motoru (jinými slovy: mělo by to schopnost VTOL v prvních a posledních desítkách sekund letu, v podstatě tak trochu místo rozjíždění se na start, náklopný mechanismus by umožnil zbavit se koleček a pneumatik a zatahovacího podvozku a brzd a tak.. ale nemělo by to schopnost hover, kvůli nedostatku energie v bateriích i nedostatku chlazení motorů... ale místo hover by to mohlo velmi pomalu kloužit ve velmi malém kruhu nad cílem... díky nízké rychlosti by snad i poměrně malý náklon měl vést k velké změně směru letu, když jsem letěl v tandemu na paraglidu, tak jsme před přistáním dělali takovou akrobaci s kroužením o poloměru max. desítek metrů... ale to už si trochu vymýšlím..)
BTW, Jediové by volili chaosoplány - to dá rozum :-)
REDGUY: no ok, když jináš nedáš pokoj... pylony vrtulí jsem teda zrušil, vzpomněl jsem si, že se mi tam prve nelíbily a pak jsem to promyslel trochu jinak (BTW s vrtulí otáčenou vzadu pod sebe měl startovat i nějaký náckovský tiltrotor za 2.světové války, který nakonec nevyvíjeli... jde ale o to, že dvě vrtule jsou málo, stabilitu dodají čtyři.)
z hlediska posunutí těžiště níž by samozřejmě vzpětí křídel mohlo být trochu vyšší (zlepšení stability při startu - i když u elektromotorů není velký problém diferencování tahu...). oproti vrtulníkům budou rotory daleko jednodušší (v podstatě základní vrtule, dot možná jen dvoulistá, asi se stavitelnými listy?). na schématu není vidět, že naklápěcí motory přední i zadní vrtule jsou spjaté táhlem, které je ovládané jediným servomotorem v gondole- takže nemůže dojít k de-synchronizaci jejich naklopení.
přibyl bokorys, který lépe osvětluje změnu konceptu naklápění a přidal jsem přistávací lyžiny (nezatahovací, s minimálním čelním odporem vzduchu - vysoká jednoduchost, stačí velmi lehké, lyžin je 6 na trupu a 2 gondolách, každá nese max. 1.2 tuny, takže žádné ocelové monstrum...)
v případě nouzového přistání bez elektřiny by měla fungovat autorotace, jinak je též možnost dvoulisté vrtule zablokovat souběžně s křídlem a přistát prostě plachtěním (velmi nízkou rychlostí). chaosoplán Mk 2017 má tedy hodně failure-modů - měkké nouzové přistání je možné prakticky kdekoliv na poli... a též nouzové přistání na (klidné) vodní hladině by mělo dopadnout daleko líp, než při nějakých 300 km/h....
