LINKOS: kolo nepodávalo až tak náhodný výsledky, spotřeba 7-10 Wh/km byla dokonce lepší než u těch, kdo jeli rychleji. Prostě jsem měl málo panelů. Na nikoho jsem nic nesváděl.

Že bych solární letadlo musel postavit s někým, to je pravda. Ale čísla kolem toho nejsou úplně náhodná. A i třeba jen dvouhodinový elektrický let by by byl signifikantní úspěch.

REDGUY: hele to je marny, on nyx pouziva misto bloku na poznámky a mysli si,ze si z nahodnych veticek sednou ostatni na zadek, pridaj se k nemu a pomuzou mu to postavit, aby pak mel na koho svalit co se nepovedlo a vytahovat se s tim co mu nahodne vyslo,podobne jako u kola

tak jednolisté vrtule jsou prý efektivní při konstatních otáčkách (elektromotor!). list vrtule z uhlíkových vláken by navíc stačilo relativně lehké protizávaží (ta baterka byl vtip...). a naklápěcí mechanismus by byl značně jednodušší, než pro dvoulistou vrtuli... hmm, hmm...

Aha, vlastně jsem zapomněl, že účinnost vrtule je docela slušná... pokud má elektromotor v optimálních otáčkách účinnost 90% a vrtule taky 90%, tak moje letadlo unese víc, než jen spoře oděnou pilotku!

Propeller (aeronautics) - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Propeller_(aeronautics)
Their original propeller blades had an efficiency of about 82%,[18] compared to 90% for a modern (2010) small general aviation propeller, the 3-blade McCauley used on a Bonanza aircraft.[19] Roper[20] quotes 90% for a propeller for a human-powered aircraft.

aha, teď koukám, že to hlavně má nějaký extrémně jednoduchý mechanismus naklápění toho listu (na konci videa)

(a takhle to vypadá v praxi... no, zatím ještě nevím, jestli chci stavět solární letadlo a navíc ještě s jednolistou vrtulí, ale za přemýšlení ta vyšší efektivita stojí :-)
Flying a Taylor J-2 with an Everal one bladed propeller
https://www.youtube.com/watch?v=fqiBb98o1D8

LadiesLoveTaildraggers | No Way!?? A One Bladed Propeller | LadiesLoveTaildraggers
https://www.ladieslovetaildraggers.com/blog/no-way-a-one-bladed-propeller/

superzajímavá debata:
Single blade prop effeciency myth
https://forums.offshoreelectrics.com/showthread.php?14906-Single-blade-prop-effeciency-myth

vícelisté vrtule se evidetně používají, aby předaly co největší výkon. nicméně, když je výkon malý a místo toho jdeme po co největší účinnosti, tak jednolistá vrtule zřejmě nějaké teoretické maximum nabízí (ale hmotnost protizávaží tu výhodu obvykle znehodnocuje - ale co kdyby protizávažím byla lithiová baterie? :-)

REDGUY: tebe člověk nepřesvědčí ani představou spoře oděné pilotky ultralightu...

60% účinnost elektromotoru + vrtule je odhad. ve skutečnosti, kdybych chtěl aby mi to vyšlo jak potřebuju (tedy i s vahou motoru a oblečení a nějaké té kabinky - asi o 30 kg víc), napíšu asi 70%... bohužel si myslím, že to je prostě míň. (ale nedaří se mi to vygooglit!)

mimochodem, musíš uznat, že fascinující je tohle:
Single-blade propeller - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Single-blade_propeller

XCHAOS: existuje určitý kompromisní stav mezi "vyhrát" a "ani to nezkusit" - Akorat ze co se letectvi tyce, ty se nachazis v tretim stavu "plna huba kecu o tom, jakej machr ses a nulovy vysledky". Ostatne, obdobne je to i ostatnich oborech, kde mas plnou hubu kecu a v nejlepsim pripade sice neco udelas, ale hur, nez francouzska dychodkyne 8))

XCHAOS: "my calculations" 8)))


XCHAOS: jde o výpočet vycházející z klouzavosti - to je porad ten tvuj davno vyvracenej blabol o 'vertikalnim vykonu", kterej proste nedava zadnej smysl pro letadlo, letici _vodorovne_? ze sink rate 0.55 m/s lze odvodit, jaká maximální vzletová hmotnost a účinná motoru odpovídá schopnosti kompenzovat ztrátu gravitačního potenciálu. - aha, je to ono. Takze jsi to porad nepochopil. Ooook.

velmi zhruba 3 kg/m^2 - nahodne cislo vytazene z prdele, o tom, kolik vazi instalaci panelu na kridlo, navic takhle superlehkeho letadla, vis kulovy.

účinnost soustavy motor + vrtule 60% - dalsi nahodne cislo vytazene z prdele, nebo spis vylhane tak aby to zhruba vypadalo, ze to vychazi jak potrebujes.

A zbytek jsou proste jen blaboly. vychazejici z naprosto nepodloznejch cisel. A nejlegracnejsi na tom je, ze presto vsechno, jak ses hrozne snazil, vychazi, ze by to nakonec neuneslo ani tebe 8)))

zdroj čísel - lzes, viz vyse, spoustu "cisel" sis proste vytahl z prdele. Tak nepredstirej, ze na ne mas "zdroj".

LINKOS: existuje určitý kompromisní stav mezi "vyhrát" a "ani to nezkusit" :-) Kdybych místo ultralehkého letadla, které unese spoře oděnou pilotku po dobu 5h (asi aby jí náhodou nenapadlo přejídat se a přibrat...) to podobně "aspoň zkusil" a získal stroj, který se po celodenním dobíjení udrží ve vzduchu třeba 30 minut, tak bych si vůbec nestěžoval...

REDGUY: slovo "metodika" me tedy taky pobavilo. Ono slyset od cloveka co se tu vytahoval jak vyhraje zavod solarnich kol a pak dopad jak dopad je to fakt zabavne kdyz tu sermuje smyslenymi cisly a dokazuje jak sestavy/predela neco na solarni letadlo. A vsude okolo jsou vlatne veci co dokazu, ze ma pravdu, jen on musi najit nekoho kdo rozumi letectvi a rekne mu jak to ma udelat a pak bude zase po Babisove davat vsechny chyby na hrb tomu kdo to delal, kdezto uspechy budou jeho diky skvelim napadum...

Pro potřeby twítu jsem pilotku obékl alespoň do plavek:
https://twitter.com/ArachneLabs/status/1084145378436567040

REDGUY: ne, jde o dvě metodiky.

Jedna se týká odhadu: "kolik kW výkonu potřebuje tento stroj pro vodorovný let"? a jde o výpočet vycházející z klouzavosti (resp. sink rate) větroně. Čísla jsou dostatečně přesná pro dostatečně vysoké hodnoty klouzavosti (dejme tomu nad 15:1).

Druhá se týká srovnání toho, jaký dolet bude mít čistě bateriový vs. solárně elektrický stroj. Jde o výpočet, který vychází z toho, kolik wattů můžeš reálně dostat z 1 kg solárních panelů (zhruba tak 50W, v obvyklých situacích) vs. z 1 kg Li baterií (velmi zhruba asi 250W z Li-Ion - z Li-Polymer můžeš dostat výrazně víc, ale snesou menší počet cyklů a pochopitelně maximální proud dodávají relativně krátkou dobu). Ze solárních panelů můžeš daný max. výkon dostat tak typicky po dobu 4-6h za den (s tím, že okolo slunovratu je současně četnější výskyt oblačnosti, aspoň v evropských podmínkách), zatímco z Li-Ion baterie tento výkon dostaneš poměrně velmi přesně po dobu nejvýše 1h (a to jsem ještě optimista).

Křídlo Atos je zajímavé tím, že maximální vzletová hmotnost strojů, které jsou tím křídlem vybavovány, je více než konzistentní s tím, že celou plochu křídla (asi 14 m^2, největší modely křídla Atos ovšem až 26 m^2) pokryješ ohebnými solárními panely (velmi zhruba 3 kg/m^2, s tím, že využitelnou plochu křídla - bez náběžné hrany, apod. - odhaduju na 10 m^2, u největšího křídla 12). To dělá 30 kg panelů, ze kterých tedy dostaneš rozumný výkon kolem 1.5 kW (u největšího křídla 36 kg, tedy 1.8 kW)

Ze sink rate 0.55 m/s lze odvodit, jaká maximální vzletová hmotnost a účinná motoru odpovídá schopnosti kompenzovat ztrátu gravitačního potenciálu. Pro účinnost soustavy motor + vrtule 60% máme k dispozici asi 1.08 kW mechanické práce. To odpovídá asi 1832N, tedy 186 kg. To je poměrně konzistentní s nejvyšší udávanou vzletovou hmotností 231 kg (ta je prostě pro klouzavý let vyšší rychlostí, s větší sink rate, a nebo pro větší výkon motoru pro vodorovný let)

Pokud budeme mít na palubě stejnou hmotnosti Li-Ion baterií, jako solárních panelů (tedy asi 36 kg), máme k dispozici pro vzlet (i "potmě") až 5x větší výkon (tedy 8-9 kW elektricky, mechanická práce asi 5 kW). Z toho nám vyplývá pěkná až cca 4x větší stoupavost, než je sink rate (tedy cca 2 m/s). Stoupat by přitom mělo jít čistého času až cca hodinu, tedy až do výšky 7200 m (!!! pořád počítáno "potmě", tedy bez elektrie doplňované solárními panely na křídlech). (Rozdíl hmotnosti 72 kg jinak velmi zhruba odpovídá tomu, že největší křídlo je certifikované pro dvoumístný provoz)

186 kg hmotnost minus 36 kg solární panely minus 36 kg Li baterie minus 48 kg hmotnost křídla, to dělá hezkých 66 kg na hmotnost pilota a stroje :-) u závěsného křídla je to marginálně myslitelné (ovšem pilotka by musela být nahá, jako v románu Periferal of Williama Gibsona). Každopádně se někam blížíme - tento požadavek se týkal udržitelného letu ve stylu min. Solar Impulse 1 (tedy např. půl hodina stoupání a potom až 6 hodin letu a pak půl hodina klesání: dolet včetně délky stoupání a plachtění k cíli asi 350 km). Pokud reálná vzletová hmotnost bude blíž k těm 231 kg (např. 70 kg pilot, zbytek trupu a motor 30 kg), tak se samozřejmě za letu ocitáme v mírném deficitu, pořád by se ale výdrž stroje měřila v hodinách...

Zajímavá je informace při jaké dopředné rychlosti stroj dosahuje klouzavosti 1:28.... (podle wiki jen 20:1). Sink rate 0.55 m/s při téhle klouzavosti odpovídá 15.4 m/s, což je asi 55 km/h (to je lepší číslo, než typická cestovní rychlost Solar Impulse 1!)

zdroj čísel: https://en.wikipedia.org/wiki/A-I-R_Atos

XCHAOS: "Metodice"? Xchaosi, tvoje "metodika" je "ukazu prstickem nejakej peknej ultralight a zacnu vykrikovat "to bych zesolarnil"". Presne stejna "metodika", podle ktery bys "zesolarnil" ty nafukovaci kridla, az do chvile, kdy ti nekdo, kdo tomu rozumi, potvrdil to, co jsme ti rikali od zacatku: je to pitomost. A dost podobna "metodika", jako kdyz jsi "pocital" hmotnost ramu svyho kola. A vime, jak trapne to dopadlo. "Metodika", lol 8))

REDGUY: eh, elektrická verze. já tohle křídlo sleduju delší dobu. ale většinou se dělá závěsné. při té klouzavosti a ploše a vzletové hmotnosti ale kritéria zesolárnění splňuje (i když ty té mojí metodice moc nevěříš...)

XCHAOS: Ja ti nevim, ja v tom clanku nejak nevidim ani slovo o solarnosti 8)))

Although ethereal in appearance, ATOS wings can carry significant loads compared to their minimal weight. The 50 kilogram (110 pound) VRS 280, for instance, can carry an all-up weight of 330 kilograms (726 pounds), an impressive structural weight to gross weight ratio. Coupled with the Wing’s 28:1 claimed glide ratio and 0.55 meters per second (108.3 feet per minute) rate of sink, the Wing will allow long, lazy glides from altitude and even permit modest cross-country flights.