CYBERWOLF: no počkej, to, že se vrtule a lodní šroub zásadně liší úhlem náběhu apod, neznamená, že u nich zamezení turbulencím na koncích lopatek díky těm anulárním/toroidním designům nebude mít obdobně pozitivní důsledky. V obou případech je to tišší, akorát u těch vrtulí se moc nemluví u vyšší účinnosti. Vyšší účinnost (teoreticky) nabízí tzv. duct fan a toroidní vrtule je "ducted" tak nějak samovolně - je tedy možné, že vyšší účinnost se projeví jen tam, kde vrtule nerotuje už sama o sobě uvnitř nějakého toho "ductu" (tohle mám přímo z těch vidí, kde se snaží navrhnout tichý PC větrák, jenže to není vrtule ale ducted fan)

Co bych docela očekával, že u vody vs. u vzduchu bude zásadní rozdíl v potřebném rozestupu propojených listů od sebe (ostatně, ten vyplývá už z hodně odlišných průměrů šroubů vs. vrtulí na jednotku přenášeného výkonu)

Marginálně by se mohla zlepšit i bezpečnost - vnější okraj toroidní vrtule, který se točí nejvyšší rychlostí, je současně nejtupější a má velmi pozvolný nástup, je tedy velká pravpodobnost, že předmět, se kterým bude interagovat, spíše odhodí do strany, než aby ho rozsekla (ale na vlastní ruce bych to fakt zkoušet nechtěl :-) Mohlo by to mít i docela pozitivní vliv na životnost vrtule a taky nějak zmírnit bezpečnostní rizika při provozu nechráněných vrtulí v obydlených oblastech...

Vlastně by se to mohlo uplatnit všude, kde se dosud na malůvkách objevovaly duct-fany - akorát ty se navzdory desetiletím malůvek nikdy neujaly, protože přidaj asi 10% tahu, ale současně něco vážej, takže se ten efekt téměř vždycky vyruší. Tentokrát by to ale mohlo být jinak...

CYBERWOLF: mluvím o tomhle
This Incredible Toroidal Propeller Will Change Transport Forever
https://www.youtube.com/watch?v=k0yzBTTqfzs

chování turbulencí ve vodě a ve vzduchu se zas tak zásadně měnit nebude. Může se to třeba lišit v tom, že v té vodě to bude mít přímo větší efektivitu, zatímco na hluku tolik nezáleží (pokud nejsi vojenská ponorka, že...), zatímco ve vzduchu bude efektivita plus-minus stejná a půjde hlavně o tom ten hluk. Netuším, nechci šířit nějaké bludy jako zaručené pravdy - ale prostě je to přesně jeden z těch průlomů, které se čas od času objeví a všichni se ptají "proč na to nikdo nepřišel už dávno?".

Důvod, proč se běžně nepoužívají anulární křídla, může být podobný - může to být určitý konzervativismus ve schvalování nových designů, můžotou to být nějaké patent-pending, může to být ledacos. Ale nemusí být pevně daný takový ten axiom "kdyby to bylo výhodné, tak se to už dávno používá"... ten sice někdy pravdivý být může, ale existuje třída nápadů, kde to podle mě pravda není.

CYBERWOLF: mno, u těch tajných tvarů šroubů nevíš... proto jsou tajné. A protože se toroidní vrtule začaly objevovat nejprve jako lodní šrouby a protože jednou z vlastností ponorek je, že mají být tiché, tak...

Pochop, když někde vidíš fotku (starší) ponorky z lodním šroubem, který vypadá jako vrtule... tak to neznamená, že produkční šrouby na produkčních ponorkách vypadají fakt takhle. Akorát se o tom právě mluví, že u nejnovějších typů jsou různě zakryté plachtou, nebo tak, protože skutečný tvar je tajný a nesmí se dostat do médií...

Takže je možné, že toroidní vrtule jsou kolem nás už delší dobu, akorát prostě chvíli trvalo, než probublaly (v případě lodních verzí doslova) na veřejnost. (To není konspirační teorie - spíš konstatování, jak svět v tomhle ohledu většinou pravděpodobně funguje... plus ten tvar šroubů u ponorek může zahrnovat ještě něco dalšího a složitějšího, o čem nevím, jen se ví o tom, že skutečné produkční tvary jsou tajné právě z důvodu minimalizace akustického otisku, případně neznalosti přesného akustického otisku - takže to může souviset s jemnějšími nuancemi těch tvarů)

DZODZO: eVTOL je super, a navíc má takový zvláštní postranní efekt plocha vrtulí, potřebná pro eVTOL, současně v případě jejich sklopení o 90° docela dobře odpovídá ploše nutné pro stratosférický let (samozřejmě při daleko menším výkonu, vzhledem k řidšímu vzduchu). Prostě je tam nějaký potenciál pro kolmý start a přistání a současně pro relativně rychlý skok přes stratosféru (ve výšce, kde proudové motory už moc nefungují, nebo ne moc efektivně, protože málo kyslíku)

Klíčem k tomu, aby něco takového bylo možné, je ale vyšší energetická hustota baterií (nejen výikonová hustota, se kterou souvisí i rychlost nabíjení). Co jsem tak naposledy počítal, tak jen prostý gravitační potenciál v 7000m (bez aerodynamických ztrát) odpovídá tomu, že asi třetinu hmotnosti letadla tvoří dnešní lithiové baterie. To je samozřejmě úlet a je to nanic. V případě trojnásobné energetické hustoty (asi jednou ročně vyjde nějaká senzační zpráva o hustotě kolem 1 kWh/kg, akorát to má vždy nějaké "ale") by ale bateriové letadlo mohlo vystoupat do řádově 20 km letové hladiny a tam je hustota vzduchu natolik minimální, že by se (při odpovídající větší ploše vrtulí) mohlo pohybovat dopředu 4-9x rychleji, než u Země (rychlost zvuku s výškou klesá, ale ne tak prudce, aby rychlosti kolem 300-400 km/h ve výšce 20-25 km byly jakkoliv zásadní problém).

Protože v té výšce 20 km už docela dost fouká (jakože daleko větší jetstream, než je běžné v letové hladině dopravních letadel), tak by doprava v téhle hladině s tím asi musela počítat, trochu cimrmanovsky (jako u stíhací vzducholodí Karel:Vzduchoplavci startovali ze Stuttgartu a měli namířeno do Bruselu. Avšak vlivem silného protivětru nechali brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy)

Na druhou stranu, u cestování budoucnosti může hrát větší roli to, že je ekologické, než konkrétní cíl, kam se vlastně letí. Zejména u uprchlických vlin bude důležité dostat se kamkoliv jinam; internetové připojení bude nakonec všude stejné, takže konkrétní směr, kam se cestuje, ztratí tržní hodnotu, kterou má dnes (zkrátka bude nějaké "tady", a pak bude poptávka po všeobecném "jinde")

(vzhledem k nemožnosti měnit úhel náběhu by asi na větší, "neukliditelné" tiché větrné elektrárně na bázi tohohle musela být dvojice protiběžných toroidních vrtulí, jejichž momenty by se při zabržení k ose vzájemně vyrušily... už se těím, až dostanu do ruky 3D tištěný model a budu si s tím hrát...)

Návrat dvouplošníků? (sort of...)
NASA's New Airliner Experiment To Make Flying Less Expensive
https://www.youtube.com/watch?v=Xm5LYkGHkTc

Pět miliard pro vědce v Brně. Honeywell získal světový projekt na vodíková letadla - Forbes
https://forbes.cz/pet-miliard-pro-vedce-v-brne-honeywell-ziskal-svetovy-projekt-na-vodikova-letadla/
Tepelný management totiž bude složitější, až výrobci letadel představí elektrická a hybridně elektrická letadla s komponenty generujícími teplo – palivovými články, bateriemi a výkonnou elektronikou.
...
No, u bateriových letadel jsem vzhledem k vysoké účinnosti motorů počítal s tím, že odpadního tepla bude výrazně méně... ale u vodíkových letadel ty palivové články samozřejmě mají docela dost odpadního tepla. Pro "svoje" stratosférická solární letadla jsem tak trochu počítal s tím, že řešit to tlakování kabin klasickými kompresory může být ve velké výšce problém a možná by bylo jednodušší je vybavit prostě bombama s kyslíkem (i když to taky něco váží). Obecně v té velké výšce je zima, takže odpadní teplo je potřeba využít určitě (dnes od proudových motorů, v budoucnu od palivových článků, pokud to teda bude vodíkově-elektrické a ne vodíkově-spalovací letadlo). Pro letadla bez odpadního tepla jsem uvažoval zabudovat do křídel dokonce solárně termální články (ve skutečnosti by stačila prostě nějaká cirkulace nemrznoucí směsi v prostoru těsně pod FV články, který se bude ohřívat tak jako tak a případně pouze velmi malá plocha vakuových trubic)

Solar Stratos šli cestou navlečení pilota do ruského kosmického skafandru (s tím, že poletí ve stroji, který je v menších výškách dimenzován jako dvoumímstný)- Ale skafandr taky něco váží a úsporná přetlaková kabina ve stylu Perlanu II má určitě taky něco do sebe...