RENFRI: on ten dvacetiletý kluk, který jede třeba z tréninku, může být unavenější než já. Co se týče výroku o slabším pohlaví: ano, v některých ohledech to tak je, třeba já rozhodně nevynesu kočár do schodů a nákup, který váží čtvrtinu mé hmotnosti, taky sotva vleču.
Jak jsem v oné diskusi taky psala, přístup "chci se nechat hýčkat, ale zároveň chci všechno, co považuju za výdobytky emancipace", mi připadá nefér vůči mužům a jako snaha sedět na dvou židlích. Představ si, že by tomu bylo naopak: muži by byli ve všem rovnoprávní, ale zároveň bys je měla pouštět sednout, otevírat jim dveře, pomáhat jim do kabátu... což by bylo zdůvodněno třeba tím, že oni jsou silnější, ale své síly rychle vyčerpají a potřebují je doplnit.
Co se týče mužských a ženských rolí, nemám ráda rigiditu - čím jsou tyto role uvolněnější, tím větší je šance, že člověk prožije život dle svých preferencí a vedle vhodného partnera, se kterým se doplňuje z důvodu své nátury, nikoli proto, že je to někde predepsáno.