• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DOCTOR23Dvojčata a vícerčata
    Rady, nápady, zkušenosti a vše okolo výchovy dvojčat a vícerčat.


    Českomoravská asociace Klubů dvojčat a vícerčat
    dvojčata.cz
    Centrum pomoci rodinám s vícerčaty - Klub dvojčat a vícerčat, o.s.
    Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty

    Důležitá informace: umělé mléko pro nedonošené děti do 5kg (PreBeba Discharge) je možné mít na recept plně hrazený zdravotní pojišťovnou
    rozbalit záhlaví
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TRISSIE: no... to je dobrodružné rozpětí mezi prvním a dvojčaty :-) Ale aspoń si Pavlík zvykne rychleji a nebude tolik žárlit... ale teda... nezávidim :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    TANAIS: jak jsem otěhotněla, když byl Pavlovi rok, a že on byl velkej nespavec, tak já už vlastně ani nevím, co to je spát... celou noc v kuse naposledy snad před dvěma lety touhle dobou, ještě v prvním těhotenství. je zvláštní, jak si na to člověk zvykne a že vůbec je schopnej na tom fungovat. ale docházej mi teď baterky fest.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TANAIS: Tak, kdyby to mělo být to nejhorší, tak jedině dobře ;-) I když dneska mám intenzivní pocit, že jsem už fakt na pokraji sil. Mám tik v oku a nemyslím na nic než na postel...
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TRISSIE: maj :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    LORAIN: prostě jestli mají dostatečnou kapacitu plic a hlasivek na vydávání zvuků :-)
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    LORAIN: na hraní je fakt malá. Ale kluci by nechtěli být ani ve větší. Těm vadí i když zavřu vrátka do obýváku. Stojí za nima, drží se šprušliček a řvou a to i tehdy, když jsem s nima v tom obýváku zavřená já :-)
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    LORAIN: no, já to fakt slášela blbě, protože jsem byla unavená a blbě se mi usínalo. Pro mě to bylo zatím to nejhorší, co mě s klukama potkalo. Taky mám starší dceru, byly jí čtyři, když se kluci narodili.

    LORAIN: já nevím, ale já si to fakt užívám. Je s nima sranda, jsou strašně společenský a tak. Nepřeháním, když říkám, že to prospělo celé rodině - našemu manželství, našim vztahům s tchýní a nevlastní dcerou a i dceři. Jasně, někdy je to na palici, ale ty pozitiva pro mě jednoznačně převažují.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TANAIS: Ohrádku bych brala nějakou větší na hraní :-) Na spaní v přízemí jednu máme.
    Na tu šestihranou jsem se dívala, ale zdála se mi pro dva kousky prťavá. Jako nouzovka OK, ale ráda bych, aby si tam byli schopní hrát delší dobu. Mám ale za to, že se větší nevyrábí.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TRISSIE: No, řvou... mňoukají :-)
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TRISSIE: u nás to proběhlo bez kortikoidů, na ty nebyl čas. A kluci byli taky větší jako tvoje děti. Tak myslím, že už jste se dostali fakt dost daleko ;-) blahopřeju!

    A vlastně, to je fakt! taky měli oba mnohem lepší apgar než starší syn, který se narodil ve 42tt a páčili ho kleštěmi!

    Ale dvojčecí matka jsem ještě dost rozpačitá a rozhodně bych se horlivě nepodepisovala pod post Tanais o tom, jak je to skvělé a jak jsou monomatky ochuzené :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    TANAIS: tak to šlo fakt hodně rychle... to ani nemůžu říct, že tohle mě snad mine, protože jestli se ti to rozjelo fakt úplně náhle "z nuly na sto", tak to se mi taky ještě může povést.
    Ale hlavní je výsledek, a ty AGPARy jsou teda skvělý! To jsem vůbec nevěděla, že takový nedonošenci můžou mít tak krásný čísla! Zrovna včera jsme se s manželem bavili o tom, jestli takový mrňata řvou, když se vyndaj, nebo jestli ještě ne.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TANAIS: Taky jsem rodila 33+2 ;-) v Podolí. A ten tříhodinový režim jsem měla úplně stejný jak popisuješ - včetně převažování, odstříkávání, dokrmování a doodstříkávání. V Podolí i pak, když jsem byla doma a za klukama dojížděla, a pak i na tom roomingu.
    A fakt mi to po tom děsným těhotenství připadalo ještě dobrý. Vlastně jsem pak i dost ocenila, že se kuci naučili na ten tříhodinový režim. Ten jim vydržel do tříměsíční laktační krize, pak se nám to trochu rozhodilo.
    To teď je to horší, protože teď už tři hodiny leckdy nevydrží ani v noci.
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    jo... a šestihranou, polohovatelnou ohrádku i s takovou tou navazovací dekou na kolečkách by někdo nechtěl? My ji měli v přízemí a kluci v ní přes den spali. Teď už v ní máme akorát krámy :-)
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TRISSIE: mezi náma, mít dvojčata je naprosto skvělý a monomámy to nemůžou chápat. I když člověk padá často na hubu, tak je to nádhera, fakt :-)
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TRISSIE: ráno mi píchli kortikoidy, odpoledne jsem šla na císaře. Ale u mě se vědělo, že půjdu na císař buď ten den, nebo ten příští. Šlo to fakt rychle. V pondělí jsem byla na kontrole, večer volal doktor, že mi stouply výrazně hodnoty, že mám v úterý ráno nastoupit na rizikáč, ve středu jsem šla pod kudlu. Byl to strašně nepříjemnej den, protože mi jaksi zapomněli říct, že jdu na císaře, takže tam naběhla sestřička s punčocháčema a sprdla mě, že koukám do počítače... já nevěděla pořádně, co mi je, neměla jsem čas se o tom nějak informovat. Takže jsem se dost bála, zvláště po tom, co mi lékař řekl, že můj stav je vážný.
    V životě jsem neměla větší strach. Ale dobře to dopadlo pro všechny :-)

    Kluci byli v pohodě, takový to měření, co dělají v první, páté a desáté minutě měli 10, 10, 10 a 8, 10, 10.

    Na intermeidálu byli měsíc, ani ne tak kvůli Dannymu, ale Matýsek potřeboval dobrat váhu.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    stejně mi to přijde úplně neuvěřitelný, že už jsem v 34tt - když to v tom 22tt vypadalo na transfuzní syndrom a doktoři krčili rameny a říkali "no tak kdybyste vydržela do 26tt, to už by byla nějaká naděje", tak se to zdálo tak neskutečně daleko a hej, kde jsme dneska :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    TANAIS: to zní povzbudivě! A kortikoidy jsi měla, nebo ne?
    33+2 budu ve čtvrtek, tak je hrozně fajn slyšet, že takový prťata už umí sami dýchat!
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TRISSIE: každej den dobrej :-) Kluci šli ven 33 plus 2. Naštěstí dýchali sami, jen Matýskovi tam snad první den do inkubátoru vháněli kyslík, ale jinak nic.

    Jo, mimochodem, to mi dávali na JIPce, celou noc jsem po abdominoplastice měla spešl dávku kyslíku, spala jsem jak mimino :-)
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    LORAIN: prvních deset dní jsem byla v nemocnici. Vstávala jsem každé tři hodiny, odsávala každé prso cca 15 - 20 minut, pak ještě umýt a sterilizovat odsávačku (tedy jít přes celé oddělení ke sterilizátoru), mléko odnést do ledničky, podepsat. To celé zabralo minimálně hodinu. Pak chvíli zabíráš a za hoďku a půl Ti zvoní budík :-) Ale to ještě nebylo tak hrozný. Pro mě bylo nejhorší být s klukama na roomingu, protože tam mi nepomohl nikdo. Teda kromě toho, že mi sestřičky ohřály mléko. Ale tam to bylo - probudit kluky, přebalit, donutit k sání, pak dokrmit mlékem a pak ještě doodsát. To se protáhlo na hoďku a půl minimálně a tohle jsem musela opakovat co tři hodiny, protože museli nabrat váhu a větší rozestupy mi nepovolili. Teda - jednou v noci jsem mohla interval protáhnout na tři a půl hodiny ze tří, ke konci dokonce an čtyři :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    LORAIN: mám monokojící polštář, ale od dobře dojné dvojčecí matky, tak snad bude fungovat :-) a nebo možná je dvojčecí a ani o tom nevím :-)

    anémii nemám určitě. to kontrolovali dokonce dvakrát během 14 dní, aby si byli absolutně jistí, že tam není nějaký postupný snižující se trend, který by z jednoho odběru nebyl vidět (ne, prý "máte hodnoty lepší než většina monomatek v 8. měsíci"). internistka měla ještě podezření na štítnici, ale to se taky neprokázalo. Takže jsem úplně zdravá, jen nemůžu dýchat :-/
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TRISSIE: A co dvojčecí kojící polštář, taky máš? ;-)
    Tu dušnost jsem měla taky. (Mimo jiné.) Sedávala jsem celé noci u otevřeného okna a lapala po dechu. Vzhledem k tomu, že jsem jedla Maltofer, jsem si byla jistá, že to je zmenšeným objemem plic. Těsně před porodem se ale ukázalo, že jsem měla anémii jak prase. Takže hned po císaři transfúze.
    A já bych rozhodně neměnila! I když teď vstávám k miminům co hodinu a půl, protože ti lumpové nejsou ochotní jíst zároveň, a ještě mě budí i starší syn, který mě vzbudí každou noc minimálně jednou. Vstávání co tři hodiny na odsávání je proti tomuhle brnkačka :-) a i tohle hodnotím jako lepší stav, než byl ten předporodní. I když tam toho krom probděných nocí bylo víc.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam