NYRLEM: Teď nevím kterej konkrétně? Ten ve kterém bydlím? Nebo nějakej co jsem jen projektoval? Zdokumentovaný mám všechno, ale zatím se mi u žádného zákazníka nepovedlo domluvit prezentování stavby, Proto si chci teď postavit tu jednu 25m2 referenční stavbu ve které si lidé budou moci vyzkoušet bydlet. Ten svůj se přiznám taky moc zveřejnovat nechci, přeci jenom je to naše soukromí. Ono by nebylo stejně nic moc vidět. Na pohled se tváří jako normální domek, který pouze nemá komín, radiátory, kotel a kdoví co ještě...
Základ kvalitního a nízkorozpočtového (jak zhotovením tak jeho provozem a vytápěním) domu je projekt. Ne ten pro stavební povolení, ten je k ničemu. Ale ten podle kterého se dá stavět, ten kterej je vymyšlenej do největších detailů včetně přesného rozpočtu materiálů, který vznikl kombinací různých možností a z něj se našla ta nejvíce efektivní. Což se při 99,9% stavbách komerčních domů ani náhodou nestává. Rozměry i materiál jsou přizpůsobeny pouze tomu co projektantům a architektům přijde první pod ruku, protože oni v tom bydlet nebudou a už vůbec to nebudou platit, tak proč si s tím lámat hlavu. Někteří jsou dokonce placeni z procent celkové ceny :-)
Pro projektanty úsporný provoz končí výsledkem, který podle dnešních (podle mě nevhodně postavených) norem vykáže co nejnižší hodnotu, která se bohužel většinou může od reality diametrálně lišit.
Ne každý obyvatel této planety je průměrný euronormočlověk (díky za to). Je potřeba projekt přizpůsobit konkrétním lidem na míru. Ne imaginárnímu průměru...
Když tomu dá člověk čas (hodně času) dá se uspořit opravdu hodně a hlavně ten dům může těmto lidem opravdu dokonale sloužit. Lidé co si vyberou domek z katalogu a pak ho několik dekád splácejí, by raději měli bydlet v pronájmech, protože jim takový domek stejně štěstí nepřinese.