Report z Army Runu:
The good
- Výborné prostředí. Jednak zajímavé jako vojenský újezd, jednak hezká příroda. Velká část trati vedla lesem, takže nebyl problém se sluníčkem.
- Dobré značení trati, nebylo se kde ztratit (vyjma jednoho místa, kde byla cesta zahrazená velmi podobnou protipěchotní překážkou, jaké byly jinde k obejití/překonání. Ale tou dobou už jsem jel lehce na volnoběh, takže po rozhlédnutí jsem uviděl značení správného směru.)
- Velmi dobré překážky, alespoň většina. Vyzdvihnul bych Killhouse, který tu už postoval Nagasawa, kladku přes vodu a taky použití batohů se zátěží na části trati. Batohů bylo dost a nevím, že by na ně někdo čekal. Zajímavé byly taky vodní překážky - plovoucí most, plavání a vylézání z vody na laně. Občas jsem měl pocit, že organizátoři si nějak změřili, kde zhruba přestanou člověku čvachtat boty a na to místo dali další vodu. Navíc v panujícím teplu byla voda příjemná. Zastoupena byla střelba (luk a vzduchovka), naopak házení věcmi (oštěp, granát) nebylo. Střílelo se i po závodnících (vyfasovat paintballovou masku, proběhnout křížovou palbou dvou střelců). Jedna z překážek bylo také sníst červa... vyžádal jsem si jich víc, měl jsem hrozný hlad. Líbilo se mi, že hodně překážek bylo výškových, přelézacích (síť, žebříky, A-konstrukce), mám je rád. Hrazdu na 6 shybů postavit dvacet metrů před cíl bylo zákeřné! Celkem - překážky byly různorodé a obtížností tak akorát, užil jsem si je.
- Penalizace za nesplnění překážek byly různé - 20 angličáků, 30 angličáků, běh s batohem... přišlo mi to lepší, než standardních X anglánů.
- Atmosféra byla opravdu celkem armádní - hodně dobrovolníků v maskáčích s megafony, dost překážek bylo očividně používaných při výcviku, kolem se povalovaly vystřílené zrezlé nábojnice z osmapadesátek. Pěkné.
- Bag check, registrace i ohlašování startů fungovaly naprosto hladce, co jsem viděl. Čas dobíhajících byl vidět na malé LED tabuli hned vedle cílové brány, takže se člověk nemusel ptát, za kolik doběhl.
The bad
- Udělat na cestě pruh sprejem a říct "odsuď až támhle děláte kačátka/žabáky" mi přijde trochu laciné. Kačátka byla druhá překážka (první bylo podlézání klád v mělké vodě) a přiznávám, že mě napadlo "tak na tohle si potřebovali půjčit vojenský újezd?" Kdyby byla už na začátku nějaká náročnější překážka, asi bych měl lepší úvodní dojem.
- Výstava vojenské techniky byla zastoupená jedním Pandurem a jedním tankem. Nevadilo mi to ale, jel jsem tam jen kvůli běhu.
- Batohy se zátěží byly v některých případech špatně nastavené a nedaly se na záda nasadit rovně (rozdíl mezi délkou popruhů jsem měl tak 15 cm), ale spony byly přelepené páskou a nedaly se přenastavit. To nakonec vyústilo nejen v odřené rameno, ale taky ve stržení náramku s čipem při několikátém nasazování batohu.
The ugly
- Překážka, která měla z mého pohledu velký potenciál (vlézt do zatemněného domu, pak svislou šachtou na dno, pak tunelem ven; do toho se v tunelu z nějaké nahrávky ještě ozýval dětský pláč a dělal parádní ozvěnu), byla zabitá dvěma věcmi. Jednak tím, že tunel ze svislé šachty byl velice nízký, ale vyčnívající vrchní hrana nebyla ve tmě vidět a nebyla nijak označená (přitom v tunelu byly na zemi hozené lightsticky, stačilo by jeden červený přilepit páskou na hranu nebo říct běžcům "dole pozor na hlavu"), takže jsem si rozseknul čelo a podle toho, co jsem pak na trati viděl, jsem nebyl sám. Druhá a horší potíž byla v tom, že průchod překážkou byl pomalý a když jsem k ní doběhl, venku čekaly zhruba tři desítky lidí. To, že překážka dělá svou prostupností problémy, se snažili dobrovolníci u překážky zamaskovat tím, že čekající běžce nutili k výdrži ve vzporu, dělaní jumping jacků atd. Navíc sem tam někoho prudili a dávali náhodně vybraným jednotlivcům trestné kliky nevím za co. Na překážku nepouštěli podle pořadí, ve kterém běžci dorazili, ale taky náhodně, a když dovnitř poslali mě, určitě patnáct lidí, kteří přiběhli přede mnou, ještě čekalo venku. Tohle hodnotím jako největší botu závodu pro kombinaci čekání, nespravedlivého pořadí pouštění na překážku a náhodně rozdělované další fyzické námahy.
- Když se mi zdálo, že běh je nějaký podezřele dlouhý, zeptal jsem se dobrovolníka u překážky, jak jsem daleko. Odpověď byla zhruba "Asi ve třech čtvrtinách, ale ona ta trasa má deset kiláků a ne pět". Vzhledem k času běhu bych tomu věřil, a pokud to tak opravdu bylo, tak desekilometrový běh inzerovaný jako "5+"... no, pro příští ročníky se asi poučit, že slibovaná délka trati je velmi volné vodítko.
Suma sumárum - nebýt té chyby se zatemněným bunkrem a dvojnásobné délky, býval by to byl perfektní závod. Takhle bych tomu dal "dobrou". Uvidíme, co si na nás organizátoři připraví příště, ale rozhodně nelituju, že jsem jel, a klidně bych opakoval.