FIFI: měla jsem dneska pohovor s tchýní, já myslím, že v základním principu věci chápe, ale ono je to houby platný. Přeje si, abych si s dcerou promluvila, což o to, to udělám, ale nejsem si jistá, jestli to k něčemu bude. Rozhodně k tomu ale chci přistoupit pozitivně a chci se pokusit najít způsob komunikace, který nám bude oběma vyhovovat.

FIFI: ne, že nesmí, ale že na to má právo. Od posledně jsme se k tomu nevrátili, nicméně když u nás byla, tak opět zasahovala. Já myslím, že se prostě rozhodla, že si to bude dělat po svém a nebude akceptovat to, co chci nebo ne. Ale jinak obecně převládá názor (tchýně, ona, manžel), že má právo zasahovat do výchovy, že má právo jim říkat, co kdy mají dělat atd., protože je jejich sestra. Problém je v tom, že já jí nemůžu říct nic, protože se samozřejmě hned urazí.

TANAIS: no to je peklo. Kdo vsechno konkretne Ti rika, ze nesmi vychovavat Vase deti? Ona a manzel? Jako minule?

EDERA: nebo tak. A některé povahové rysy se holt nemění.

U nás se dneska bruneta pokoušela zkazit blondýninu narozeninovou oslavu. Že ignorovala hry, by nevadilo, ale ona ostatním pěti holčičkám systematicky škodila (např. jim brala část rachtacího pexesa, takže nemohly hrát, házela po nich peřinu etc.). Dvě a půl hodiny v kuse! Když nakonec začala vykřikovat, že pitomá oslava, že jsme ji neměli zvát a že neměla chodit, tak jsem se neudržela, pleskla ji přes zadek a zavřela do koupelny.
Přitom sotva hosti odešli, zalezly si spolu holky na palandu a četly si knížku.:-O

TANAIS: tak či tak jsi za špatnou, využila bych toho alespoň k nějakému užitku...
a chválila ji a chválila...
ale poctivě vytěžovala

ILLUZE: problém je, že mám pak na talíři to, že ji zneužívám, když potřebuju, ale že jí pak nedovoluju kupřákladu vychovávat moje děti apod... takže já po ní práci pokud možno nechci, aby pak neměla pocit, že má nárok na něco...

FIFI: jo. A jestli pusobi stejne na potencialni zamestnavatele behem pohovoru stejne, jako na me pratele, asi hned tak misto nesezene. Je abnormalne pracovita a spolehliva, ale to bohuzel nejde poznat hned.

TANAIS: stale je bez prace?

Tyjo, já už fakt nevím. Jak 26ti leté holce vysvětlit, že ne všechna její aktivita - jakkoli dobře míněná - je žádoucí? Měli jsme v domě manželovu dceru z prvního manželství na tři dny, byla tu s kamarádama, což je v pohodě. Ale opět mi přeskládala šuplíky v kuchyni (uklidila je) a zase mi vyprala prádlo. Já se nemůžu zbavit dojmu, že ví, kde co mám. Na počítač se snad nikdy nezeptala, jestli do něj může. Samozřejmě bych jí to nezakázala, ale přijde mi, že člověk by měl v místě, které není jeho, nedělat rozhodnutí za druhý, neorganizovat věci a tak dál. I kdybych byla špindíra a měla tu všechno na hromadě, je to přeci má věc.

Napsala jsem jí včera velmi slušnou a velmi asertivní smsku. Bez odpovědi. No, že neodpověděla, nevadí, hlavně aby jí to konečně došlo. Proboha, ať už si konečně najde práci a začne žít svůj soukromý život. Nějakýho chlapa, kéž by si našla. Paradox je, ž ese celkem dohodnu s tchýní, ale ne s ní. A cokoli řeknu na její adresu, je hned oheň na střeše. Ne, že by se dělo něco hroznýho, jenomže znáte to, stokrát nic...

FIFI: Část z toho je dlužné výživné za dobu kdy byl bez práce a bohužel jaksi neřešil snížení i formálně.

EDERA: takze on plati 17 tisic alimenty na jedno dite?

EDERA: my měli zase spory o to, že E, jediná holka mezi klukama a mladší z přítelových dvou dětí, nijak netrpí - je to pěkná potvora, která dokázala trpět okázale, být superroztomilá a přitom dělat i nepěkné věci, ale on to prostě neviděl a ještě se jí ptal, zda netrpí a litoval ji. Ha ha! Ale naštěstí se to podařilo odbourat.

ANNAWA: Právě se taky bojím, že jakmile je to zaseklé v rovině "tenkrát mě naštvala", tak naděje na zlepšení moc není. Ale když to vím, tak se z toho dá vyjít a minimalizovat třecí plochy.

Víš velmi dobře, že vztek jsem na něj tehdy měla pořádný. A nijak jsem se tím netajila, byla kolem toho naše první hádka. Ale co už.

HANELA: takovéhle iluzi bych bohužel moc nevěřila, tyhle věci se časem moc nelepší a je lepší pracovat s tím takhle, než si budovat vzdušné zámky. Můj přítel svým dětem nikdy nic víc nekoupil, prostě to nedělá, nejspíše je to šťastná náhoda, za kterou bych mohla bát víc vděčná. A to, že jim oproti dohodám víc dopřává jejich matka (která na to tahá peníze ze svého otce), to je pro moje děti pochopitelně věc mnohem více skousnutelná, i když to v důsledku taky vedlo třeba k pořízení jiného mobilu, než bych byla koupila já.


EDERA: Annawa si pamatuje, taková scénka se zapomenout nedá. A ačkoli je mi tehdejší motivace Filomenina otce jasná, stejně jsem na něj měla trochu vztek.

EDERA: tak třeba se ten vztah mezi nimi ještě časem zlepší, taky až F. povyroste.