Jsem to asi zakřikla. Já asi fakt některým věcem neporozumím. Poprosila jsem manželovu (28letou) dceru, aby třeba napsala, když sem jede nebo tak. Odkejvala mi to. Řekla jsem to i manželovi. Byl roztrpčen, že jsem jí to řekla a že jsem to řekla i jemu a že jsem to teda měla říct jenom jemu a on by jí to řekl nebo co...
No a dneska den po tom, co jsme jí tu měla 24 hodin (v pohodě, sama jsem jí řekla, ať přespí a tak, aby si ona i tchýně užily kluky, když jsme s mou dcerkou přijely dřív kvůli angíně z tábora) přijela neohlášeně ještě se svou maminkou, tedy manželovo první ženou. Nedala vědět ani mně a ani manželovi. Prostě najednou tu byly. A že prý veze maminku do Úval (to je od nás z Prahy na druhou stranu) a že koupila třešně a chtěla je tatínkovi přivézt. A taky přivezla ještě další ovoce pro děti. Jako že jsem přece nepřijely jen tak. A ne, samozřejmě, že tu jen to ovoce nenechaly, ale sedí s manželem na verandě a povídají si. Já fakt nechápu, že si nezapamatuje základní princip napsat zprávu. Zvláště když jsem jí o to žádala a když řekla, že jo, že v pohodě. Fakt existujou takoví lidi, kterým tohle prostě nedochází nebo mi to dělá naschvál?...