A čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi z toho hučí v hlavě. Třeba z toho, že J. by prý poslala k dítěti i příslušnou sadu dárků. Což znamená, že potřebuju dopředu přesně vědět jejich počet, aby blondýna dostala stejně.
By mě celkem zajímalo, jestli je bruneta stejně srovnávací i k té druhé holčičce. Jestli její matka ví, zač je toho loket. Protože třeba dneska jsme byli na výstavě Naše cesta, na jejímž konci si bruneta vybrala tričko (platil otec) a blondýna šátek do vlasů (platila jsem já). Já k šátku přidala ještě magnet na lednici pro sebe. Což ona nepochopila a domáhala se ještě odznaku, protože jinak to není fér. Taťka byl běsnej a křičel na ni, ať už si konečně uloží do paměti, že na celém světě nejsou dva lidi, který by byly tak spravedlivý jako on a já. Že pořád dáváme pozor, aby některá z nich nebyla ošizená, takže nás nemusí furt kontrolovat.