• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ANNAWAPatchworkové rodiny
    Moje děti, tvoje děti, naše děti. Jaké je to v rodinách, kde se sešli partneři s dětmi z minulých vztahů? Jedno, zda spolu všichni žijete neustále nebo se vídáte jen občas. Problémy, možnosti, zkušenosti.
    rozbalit záhlaví
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    EDERA: plus je tezke nebo divne chtit domaci prace po diteti, ktere se zrovna po dvou týdnech přesunulo od matky.
    EDERA
    EDERA --- ---
    LORAIN: Jak v čem. Je fakt, že někdy mám pocit, že tu inscenujeme "Popelku naruby" - byla jedna matka, a ta měla dvě dcery, vlastní celé dny pomáhala v domácnosti, věšela prádlo nebo vařila, zatímco nevlastní si četla nebo kreslila. Což je nejenom mnou, ale i povahou a přístupem holek (bruneta je schopná s vážnou tváří tvrdit, že po pěti letech neví, kde máme sklenice a nemůže si proto nalít pití sama). Na druhou stranu mě "charakterové vady" vlastních dětí vytáčejí podstatně méně než ty nevlastního. Asi že vím, odkud se berou a některé mám ostatně taky.:-)
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    A máte to taky tak, že jste na svoje děti, byť je máte "raději" přísnější a náročnější a na ty "druhé" hodnější?
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    ANNAWA: Taky by mi přišlo nenormální, kdyby to tak nebylo.
    EDERA: Hehe, jo, to by mě taky zajímalo - ale ono se někdy po dětech chce (jsou nuceny), aby vyjadřovaly náklonnost dospělým, i když ji necítí, myslím. Aspoň dneska už je nikdo nenutí říkat nevlastním rodičům "maminko" nebo "tatínku".

    Jinak já se s představou "Kdybys měla dítě, měl bych ho rád jako vlastní" (takto formulováno) setkala hned u dvou mužů přímo a nepřímo (z doslechu) mám pocit, že tuhle představu sdílí vícero chlapů.
    Rozhodně můj ex (2 děti v péči exmanželky) si to takto představoval a vyjádřil se v tom smyslu, že by chtěl, abych byla svobodná matka. Že o tom sní. Nechtěl totiž žádné další děti. Přitom se ovšem nesnesl s dětmi jiné ženy, která se mu moc líbila. Absurdní. Jeho hypotéza, že když bude mít rád dotyčnou ženu, bude mít automaticky rád i její děti, se nepotvrdila, a přesto na ní trval.

    Tu utkvělou představu, že by mé hypotetické dítě miloval jako své vlastní, měl i můj současný manžel. Nechápal, že jsem trochu v šoku z toho, že s námi chce spát jeho 7letá dcera v posteli. Já děti ještě neměla, tak mě to zaskočilo. Nicméně vlastní matka si ji do postel nebrala, pokud vím, ani jako miminko, protože prý má (matka) lehké spaní. Já měla být v tu chvíli dle jeho očekávání vřelejší než vlastní maminka.
    Nicméně mužova dcera byla vždycky milá, hezká, přítulná, emočně inteligentní... prostě dítě, které snadné mít rád, řekla bych. A měla asi i ty správné feromony, protože mi jako mládě "voněla".
    Jak si ale může být on jistý tím, že by měl rád hypotetické dítě, které by třeba bylo přesnou kopií některého mého ex? Nevím, jestli tohle chlapi řeší míň, ale cizí dítě může být člověku i fyzicky nepříjemné, některé ženy si na tohle stěžovaly. Že jim vadí i dotyk.
    EDERA
    EDERA --- ---
    LISTICKA:
    VALENTINA: Dejte link na ten článek, prosím.

    Jinak teda samozřejmě mám vlastní děti taky raději než to nevlastní a přišlo by mi skoro zrůdné, kdyby to bylo jinak. A nepochybuju o tom, že můj partner má svou dceru taky radši než tu mou, a to navzdory tomu, že s mou dcerou tráví víc času.

    By mě zajímalo, jestli se tohle "musíš mít rád všechny stejně" vztahuje v patchworkových rodinách jen na dospělé, nebo jestli by kritici té paní požadovali i po dětech, aby měly stejně rády vlastní matku jako otcovu novou ženu.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    LISTICKA: ja mam samozrejme vlastní deti radsi. Jinak by to ani nebylo normalni?
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    VALENTINA: No právě. Já si myslím přesně totéž. Člověk tohle řeší i u vlastních a ještě aby se trýznil tím, že nemiluje partnerovy jako vlastní. Vždyť je to pitomost a ty pocity viny musí mít spíš opačný efekt. partner by taky po ženě neměl chtít, aby byla druhou matkou pro jeho děti, ale aby je prostě jen brala a chovala se k nim pěkně. Znám vícero patchworkových rodin a tam, kde to ty ženy mají takhle emočně vyhrocené (že by měl a snaží se a trápí se), to stejně není dobré a vztah k partnerovým dětem tím není lepší. Je to spíš psycho. Myslím, že by ten vztah měl být spíš přátelský, měl by v něm být respekt, ale snažením láska nevzniká :-)
    VALENTINA
    VALENTINA --- ---
    LISTICKA: četla jsem ten článek taky a přijde mi, že většina lidí to má jako ta paní, jen si to nechce přiznat. Ono je těžké i mít ráda stejně svoje děti, natož ty partnerovy.
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    Teda, četla rozhovor s autorkou filmu Nerodič a překvapila mě jedna věc, o kterou se musím podělit: Jedna z hlavních postav, žena žijící v patchworkové rodině, otevřeně přiznává, že má své vlastní děti raději než ty manželovy (jedno pak mají ještě spolu). Diváci prý ji za to dost odsoudili. Přijde mi to absurdní. Lásku přece nelze nikomu vnutit, buď to tak člověk cítí nebo ne. Nestačí, když má nevlastní matka děti ráda nějak normálně, prostě je bere? Proč tohle vůbec srovnávat? Mnohý divák má zřejmě o sobě představu, že je anděl a že by bezvýhradně miloval cizí dítě - nebo možná mají tu představu o sobě někteří muži (znám takové osobně), ale přitom jsou to v reálu lidé jinak poměrně sobečtí.
    Mám-li mluvit za sebe, mám svou nevlastní dceru hodně ráda, ale nenapadlo by mě srovnávat ten vztah se vztahem k vlastním dvěma dětem, protože je to prostě jiné. Ona má svou matku a já pro ni byla spíš něco jako starší sestra... Jak to máte vy?
    EDERA
    EDERA --- ---
    WERKA: Jasně. Já jsem nakonec ráda - ten hotel v Krkonoších miluju a hrozně se tam těším.
    WERKA
    WERKA --- ---
    EDERA: Aneb všechno zlé pro něco dobré ;-)
    EDERA
    EDERA --- ---
    No, a občas se taky nezadaří. Včera vyšlo najevo, že bruneta nemá platný pas. Takže z dovolené u moře sešlo.:-( Obratem jsem teda objednala Krkonoše a ušetřené peníze hodlám rozfofrovat.
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    EDERA: Výživná je i situace, kdy si pak nový partner manželovy ex přijde stěžovat k mé tchyni (mužově matce), že je mu mužova ex nevěrná a co on má dělat. Co by mu jako poradila... :-D Muhehehehehe, to je absurdní divadlo!
    EDERA
    EDERA --- ---
    LISTICKA: No, mně ten popis vaší vánoční sešlosti přišel velmi podobný.:-)
    Je teda pravda, že oslavy v tomhle složení nepostrádají některé prvky absurdního divadla. Např. když nový muž nabízí ex-manželovi panáka a vyjmenovává, co všechno mu může nalít, a jejich "společná" žena jim do debaty vstoupí větou "Tohle von nepije - vytáhni z mrazáku vodku.":-)
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    EDERA: Tak to je přísný! Na vás nemáme :-D
    FIFI
    FIFI --- ---
    EDERA: no zorientovala jsem se, ale dalo to chvili praci :) Pravda, pejsci a kocour - tam mi to bylo jasne ihned :):)
    EDERA
    EDERA --- ---
    LISTICKA: U nás dnes taky scénka ve stylu "Hujerovi slaví narozeniny". Přítomni byli:
    - oslavenkyně,
    - její matka s novým mužem,
    - její otec s novou ženou,
    - babička (matka matky),
    - matčina sestra se dvěma dětmi,
    - rodiče matčina partnera,
    - dcera matčina partnera,
    - dcera otcovy partnerky,
    - a (to nejtěžší nakonec) dcera bratra matčina partnera.
    Plus dva psi a jeden kocour, ale ten celou dobu spal schovaný v polici knihovny, takže nevím, jestli se počítá.:-)

    K dovršení všech zmatků se některá křestní jména vyskytovala dvakrát až třikrát. Ale bylo to překvapivě fajn odpoledne.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    EDERA: s tou já uz si normálně pisu. Ještě nějaký podnět ;-)
    EDERA
    EDERA --- ---
    ANNAWA: Ale zajímavý to začne být, teprve až k vám přijde na večeři Múza.:-)
    HANELA
    HANELA --- ---
    ANNAWA: ale tu přece znám :-) tu nemusíš :-D
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam