• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ANNAWAPatchworkové rodiny
    HANELA
    HANELA --- ---
    EDERA: nikoliv, proto jsem to dopsala ;-)
    EDERA
    EDERA --- ---
    HANELA: Já bych řekla, že na tom máme podíl všichni čtyři "rodiče". Ale teda nikoliv rovnoměrně.:-)
    HANELA
    HANELA --- ---
    EDERA: ale koho je to hlavní zásluha??? :-DDD Tvoje....
    EDERA
    EDERA --- ---
    Když jsem v úterý přišla domů, tak u nás na gauči seděly obě puberťačky a svorně dojídaly pudink, který si před tím samy uvařily. Brunetě odpadl skaut a neměla, jak se dostat domů, tak zavolala blondýně, dohodly se, že dorazí k nám, a jak má bruneta vždycky chuť na něco sladkýho, tak vymyslely, že pudink je dobrá volba. Skoro mi to až vehnalo slzy do očí, jaký už jsou velký, šikovný a jak dokážou kooperovat.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    EDERA: koukala je ma fotku, Brunetu jsem fakt dlouho neviděla.
    EDERA
    EDERA --- ---
    Dvojnásobná puberta útočí a jak se holkám s přibývajícím věkem odlišují zájmy a názory, nebývá to vždycky úplně triviální. Ale někdy se i zadaří. Třeba včera večer spolu nachystaly večeři a dokonce spaly obě v jednom pokoji, což normálně nedělaj (bruneta je sova, blondýna skřivan, rušej se navzájem). A dneska přišel na oběd "děda", co je k nám přišitý z předchozí generace, a holky nakonec vytáhly prachobyčejný starý Člověče, nezlob se a svedli s dědou dvě vášnivé bitvy. Hezký to bylo.
    FIFI
    FIFI --- ---
    FIFI
    FIFI --- ---
    znate nekdo tento projekt:

    https://www.tretirodic.cz/o-projektu/ ?
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    EDERA: plus je tezke nebo divne chtit domaci prace po diteti, ktere se zrovna po dvou týdnech přesunulo od matky.
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    LORAIN: Asi trochu jo. Ale těžko srovnávat, je tam velký věkový rozdíl. A taky teď musím být přísnější, jinak by mi chlapečkové skákali brzy po hlavě :-) Dřív jsem byla mladší, měla spoustu energie a mužovu dceru jsem měla spíš o víkendech a na prázdniny, takže vlastně dost pohoda. A ona byla větší a pomohla třeba s vařením, protože ji to bavilo. A její máti nikdy moc nevařila, takže takže jí i všechno chutnalo :-)
    EDERA
    EDERA --- ---
    LORAIN: Jak v čem. Je fakt, že někdy mám pocit, že tu inscenujeme "Popelku naruby" - byla jedna matka, a ta měla dvě dcery, vlastní celé dny pomáhala v domácnosti, věšela prádlo nebo vařila, zatímco nevlastní si četla nebo kreslila. Což je nejenom mnou, ale i povahou a přístupem holek (bruneta je schopná s vážnou tváří tvrdit, že po pěti letech neví, kde máme sklenice a nemůže si proto nalít pití sama). Na druhou stranu mě "charakterové vady" vlastních dětí vytáčejí podstatně méně než ty nevlastního. Asi že vím, odkud se berou a některé mám ostatně taky.:-)
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    A máte to taky tak, že jste na svoje děti, byť je máte "raději" přísnější a náročnější a na ty "druhé" hodnější?
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    ANNAWA: Taky by mi přišlo nenormální, kdyby to tak nebylo.
    EDERA: Hehe, jo, to by mě taky zajímalo - ale ono se někdy po dětech chce (jsou nuceny), aby vyjadřovaly náklonnost dospělým, i když ji necítí, myslím. Aspoň dneska už je nikdo nenutí říkat nevlastním rodičům "maminko" nebo "tatínku".

    Jinak já se s představou "Kdybys měla dítě, měl bych ho rád jako vlastní" (takto formulováno) setkala hned u dvou mužů přímo a nepřímo (z doslechu) mám pocit, že tuhle představu sdílí vícero chlapů.
    Rozhodně můj ex (2 děti v péči exmanželky) si to takto představoval a vyjádřil se v tom smyslu, že by chtěl, abych byla svobodná matka. Že o tom sní. Nechtěl totiž žádné další děti. Přitom se ovšem nesnesl s dětmi jiné ženy, která se mu moc líbila. Absurdní. Jeho hypotéza, že když bude mít rád dotyčnou ženu, bude mít automaticky rád i její děti, se nepotvrdila, a přesto na ní trval.

    Tu utkvělou představu, že by mé hypotetické dítě miloval jako své vlastní, měl i můj současný manžel. Nechápal, že jsem trochu v šoku z toho, že s námi chce spát jeho 7letá dcera v posteli. Já děti ještě neměla, tak mě to zaskočilo. Nicméně vlastní matka si ji do postel nebrala, pokud vím, ani jako miminko, protože prý má (matka) lehké spaní. Já měla být v tu chvíli dle jeho očekávání vřelejší než vlastní maminka.
    Nicméně mužova dcera byla vždycky milá, hezká, přítulná, emočně inteligentní... prostě dítě, které snadné mít rád, řekla bych. A měla asi i ty správné feromony, protože mi jako mládě "voněla".
    Jak si ale může být on jistý tím, že by měl rád hypotetické dítě, které by třeba bylo přesnou kopií některého mého ex? Nevím, jestli tohle chlapi řeší míň, ale cizí dítě může být člověku i fyzicky nepříjemné, některé ženy si na tohle stěžovaly. Že jim vadí i dotyk.
    EDERA
    EDERA --- ---
    LISTICKA:
    VALENTINA: Dejte link na ten článek, prosím.

    Jinak teda samozřejmě mám vlastní děti taky raději než to nevlastní a přišlo by mi skoro zrůdné, kdyby to bylo jinak. A nepochybuju o tom, že můj partner má svou dceru taky radši než tu mou, a to navzdory tomu, že s mou dcerou tráví víc času.

    By mě zajímalo, jestli se tohle "musíš mít rád všechny stejně" vztahuje v patchworkových rodinách jen na dospělé, nebo jestli by kritici té paní požadovali i po dětech, aby měly stejně rády vlastní matku jako otcovu novou ženu.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    LISTICKA: ja mam samozrejme vlastní deti radsi. Jinak by to ani nebylo normalni?
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    VALENTINA: No právě. Já si myslím přesně totéž. Člověk tohle řeší i u vlastních a ještě aby se trýznil tím, že nemiluje partnerovy jako vlastní. Vždyť je to pitomost a ty pocity viny musí mít spíš opačný efekt. partner by taky po ženě neměl chtít, aby byla druhou matkou pro jeho děti, ale aby je prostě jen brala a chovala se k nim pěkně. Znám vícero patchworkových rodin a tam, kde to ty ženy mají takhle emočně vyhrocené (že by měl a snaží se a trápí se), to stejně není dobré a vztah k partnerovým dětem tím není lepší. Je to spíš psycho. Myslím, že by ten vztah měl být spíš přátelský, měl by v něm být respekt, ale snažením láska nevzniká :-)
    VALENTINA
    VALENTINA --- ---
    LISTICKA: četla jsem ten článek taky a přijde mi, že většina lidí to má jako ta paní, jen si to nechce přiznat. Ono je těžké i mít ráda stejně svoje děti, natož ty partnerovy.
    LISTICKA
    LISTICKA --- ---
    Teda, četla rozhovor s autorkou filmu Nerodič a překvapila mě jedna věc, o kterou se musím podělit: Jedna z hlavních postav, žena žijící v patchworkové rodině, otevřeně přiznává, že má své vlastní děti raději než ty manželovy (jedno pak mají ještě spolu). Diváci prý ji za to dost odsoudili. Přijde mi to absurdní. Lásku přece nelze nikomu vnutit, buď to tak člověk cítí nebo ne. Nestačí, když má nevlastní matka děti ráda nějak normálně, prostě je bere? Proč tohle vůbec srovnávat? Mnohý divák má zřejmě o sobě představu, že je anděl a že by bezvýhradně miloval cizí dítě - nebo možná mají tu představu o sobě někteří muži (znám takové osobně), ale přitom jsou to v reálu lidé jinak poměrně sobečtí.
    Mám-li mluvit za sebe, mám svou nevlastní dceru hodně ráda, ale nenapadlo by mě srovnávat ten vztah se vztahem k vlastním dvěma dětem, protože je to prostě jiné. Ona má svou matku a já pro ni byla spíš něco jako starší sestra... Jak to máte vy?
    EDERA
    EDERA --- ---
    WERKA: Jasně. Já jsem nakonec ráda - ten hotel v Krkonoších miluju a hrozně se tam těším.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam