WYNDMYLL_238:
Instituce mi připadají klíčové pro život. Vždy když se dívám v zimě z okna do zmrzlého parku, přemýšlím, jak bych tam obstál sám nahatý na vichru, kdybych neměl dobrodiní civilizace. Asi jsem někde četl, že prakticky hodnoty a znalosti nesou instituce - připadá mi to přesvědčivé.
Pak už je jen krůček k tomu, že podle institucí se dívám i na národy. Nemám to zformulované, ale připadá mi to evidentní v mezinárodním srovnání. Jako jsou různé úrovně identity, tak jsou i různé úrovně institucí. Ty národní jsou celkem důležité. Při srovnání je jasně vidět různé odhodlání a schopnost jednotlivých národů o své instituce pečovat: často se ty národní instituce jmenují stejně, ale je za nimi v různých zemích odlišná věc. Vezmu prostý příklad, podle sebe: fotbalová liga se tak jmenuje u nás i v DE nebo UK nebo ESP anebo TUR atd. Jenže taková Premiere League je něco zcela jiného než Gambrinus liga: sofistikované obchodní metody - hlavně prodej zápasů přes placenou TV, logistika a zabezpečení stadionů, média a více či méně pokleslá kultura atd. Okřídleně řečeno: PL se neudělala do této podoby sama. Podobně lze pokračovat. Třeba denní tisk v podobě FAZ je jiné zvíře než Komsomolská pravda. Vyžaduje to shodu elity, že FAZ je jak se mají psát noviny a ochotu vysolit každý den sedm pětek (nebo kolik vlastně) za noviny. A to je všechno jen špás. Když jsem kupoval barák, spoléhal jsem na katastr a banku, že ví, co dělají. Když mi ležel starší syn na dětské JIPce, tak zase na veřejné zdravotnictví. Mám silný vztah ke všem těmto institucím. A jestli ho nepociťujeme pořád, tak to má to nejjednodušší vysvětlení, co se opakuje ve všech populárních psychologiích: pociťujeme hlavně ztrátu, až by katastr nemovitostí zkolaboval na rok, došlo by celé veřejnosti, jaká je to hodnota.
To je moje myšlení o této věci. Hodnoty na prvním místě - instituce jako hodnoty v praxi.
Nevím, jestli odpivídám, na co jste se ptal. Ale lákalo mě sem přispět.