• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    Ztracené heslo?
    PRISCILANárod, národní identita - podstata nebo konstrukt?
    Jaký je český národ? Existuje vůbec český národ? Co ho definuje? Jaký je? Tyto i jiné související otázky můžete řešit v této diskuzi...
    rozbalit záhlaví
    MAXMANUS
    MAXMANUS --- ---
    ZUZKAOU: dalsi vodvar moderniho sebemrskactvi? budu hadat, pojem rekatolizace je vymysl profesora nejedlyho, obraceni na tu spravnou viru probihalo za pomoci knih a prednasek. stejne tihle kaspari narazi az dojde na dejiny, ktery si jeste zijici pamatujou.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Tohel vypadá jako hodně zajímavá kniha, navíc autor je američan, takže nezapojen do tradičních středoevproských schémat.

    Howard Louthan: Obracení Čech na víru aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém | Rybka Publishers
    http://www.rybkapub.cz/...Howard-Louthan-Obraceni-Cech-na-viru-aneb-Rekatolizace-po-dobrem-a-po-zlem
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    A vida - Rakovo Bývali Čechové ve scanu (byť strašlivém)

    http://www.ksa.zcu.cz/podklady/ktse/18%20Rak%20-%20B%C3%BDvali%20%C4%8Cechov%C3%A9.pdf
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Češi proškrtali dějiny, tak mají potíže s vlastenectvím - Aktuálně.cz
    http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=779001
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    PRISCILA: plus ještě vypadá relevantně tohle, ale zatím jsem nečetl:

    Paměť míst, událostí a osobností - Milan Hlavačka, Antoine Mares | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
    http://www.kosmas.cz/knihy/167020/pamet-mist-udalosti-a-osobnosti/
    PRISCILA
    PRISCILA --- ---
    ZUZKAOU: Ještě bych doplnila: TŘEŠTÍK, D.: Češi a dějiny v postmodernism očistci. Praha : NLN, 2005
    HOLÝ, M. Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha : SLON, 2010.
    VAŠÍČEK Z. - MAYER F.: Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno - Praha : CDK, Triáda, 2008.
    RESOLUT
    RESOLUT --- ---
    Václav Matěj Kramerius (1753 – 1803), zakladatel českého novinářství, řekl: „Dopustíme-li nedbalostí svou, aby někdy jazyk náš vyhlazen byl, nebude jináč, než že tím, což jsme, národem českým, býti přestaneme a časem v národ docela jiný a cizí se proměníme“.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    A jeden tematický (ale už jsem stihla vygruntovat půl bytu)
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Ha - teď ještě to někde vyhrabat.
    Jiří Křesťan: Pojetí české otázky v díle Zdeňka Nejedlého. - Praha : Státní ústřední archiv, 1996. - 1996

    BESH
    BESH --- ---
    Zmatky kolem nacionalismu » Antropoweb
    http://antropologie.zcu.cz/zmatky-kolem-nacionalismu

    Pojetí národa ve 2.polovině 20.století
    [...]
    1. Naprostá většina badatelů se více či méně důsledně distancovala od primordialistického názoru, že národ je odvěkou kategorií a také od rasových teorií pospolitostí krve.
    2. Shoda panovala také v tom, že národ nelze definovat pouze etnickými rysy (jazykem a kulturou).
    3. Národ byl nyní v rostoucí míře uznáván za svébytnou politickou, resp. sociální pospolitost teprve tehdy, bylo-li možno doložit, že si jeho příslušníci jsou více či méně vědomi své sounáležitosti a považují ji za hodnotu.
    4. Odtud pak vyplýval rostoucí důraz na studium "nacionalismu", jako subjektivního předpokladu, projevu či dokonce podmínky pro existenci národa.

    ...bod jedna se specialnim zduraznenim pro JEDI.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    A v rámci prokrastinace - tohle taky není úplně hloupá diplomka
    http://is.muni.cz/th/144060/fss_b/bakalarka.pdf

    (nacionalismus a KSČ - nalezeno při marném hledání nějaké soubornější reflexe Z. Nejedlého)

    A teď už vážně jdu dělat něco užitečnějšího.
    THORGRIM
    THORGRIM --- ---
    ZUZKAOU: teď jsem viděl na FF UK nějaký seminář věnovaný české marxistické historiografii, jen jsem zapomněl ta jména
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    A něco textů a zdrojů


    Masaryk: Česká otázka
    (on-line třeba tady http://archive.org/stream/tgmasaryk00flie#page/46/mode/2up

    Pekař: O smyslu českých dějin
    Pekař - O smyslu českých dějin.rar | Ulož.to
    http://uloz.to/xQ38vYs/pekar-o-smyslu-ceskych-dejin-rar

    Patočka: Kacířské eseje o filosofii dějin a Češi I a II (neumím najít v elektronické verzi)

    Evropa a doba poevropská
    http://uloz.to/xu9gWF9/patocka-evropa-a-doba-poevropska-pdf

    Komárková a její esej "Česká otázka" v průběhu staletí
    http://www.reflexe.cz/File/komarkova.pdf


    Do diplomky přepracované ony principy historiografie u hlavních představitelů na přelomu století zde

    Diplomka o Patočkově pojetí dějin zde

    Miloš Havelka. Spor o smysl českých dějin 1895–1938. (sborník + ukázky z primárních esejů)
    http://uloz.to/xfmvpcL/havelka-m-ed-spor-o-smysl-ceskych-dejin-1895-1938-zip (jen v jpg - zajděte do knihovny ;-) )


    Mimochodem - víte o někom, kdo se věnoval reflexi toho co v tom celém znamenal Zdeněk Nejedlý?
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    ELLTY: pokusil bych se tedy i na základě tebou zmíněných aspektů udělat takový mezisoučet. myslím, že můžeme prozatím vymezit dva základní okruhy nebo dimenze konstitutivních prvků "národní identity":
    (1) místa paměti - v širokém pojetí (Pierre Nora, česky viz http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1998_mezi_pameti_historii.pdf ) sem spadají nejen místa "v pravém slova smyslu" (Bílá Hora, Říp, Lidice...), ale i místa abstraktní, jako již zmíněné symboly, rituály, svátky, ikonické postavy dějin, beletristické a historické texty, umělecká díla.
    (2) narativ - který lze chápat i jako způsob zachycení "umělé"/konstruované smysluplnosti minulých událostí s ohledem na představu časové linearity a kauzality (počátek - střed - konec), ale také relevanci určitých epizod a postav (a irelevanci jiných) v rámci zápletky a struktury daného "národního příběhu". mimochodem, jako užitečná alternativa k 'biografické iluzi' P. Bourdieu může posloužit např. pojetí 'narativní identity' P. Ricoeura, píše o tom mj. sociolog G. Truc zde: http://ricoeur.pitt.edu/ojs/index.php/ricoeur/article/view/51

    připadá mi tedy, že ve vazbě k národní identitě je podstatná jednak "kolektivní paměť" (resp. jistá forma "historického vědomí", což není úplně totéž) a narativně vyjádřený "smysl". to jsou prvky, které jsou zásadní v rámci (1) i (2). a samozřejmě je od sebe můžeme důsledně oddělit jenom analyticky, protože v praxi jsou to dvě strany jedné mince.
    ELLTY
    ELLTY --- ---
    GHOSTDOGG: samozrejme to predpoklada jiste predporozumeni jedincu, kolektivni vedomi, nejakou strukturu.. jednoduse je treba mit socializovane jedince, kteri chapou logiku daneho usporadani a pokladaji tuto logiku za legitimni a jedinou moznou.. a pozor, ted tu nemluvim o tom, ze logicky vsichni chapou demokracii jako nejlepsi mozne reseni, ale pohybujeme se jeste nize, v latentnich strukturach, v moralce napriklad.

    Nadherna stat na tohle tema je od Sehulstera "Richard Wagner’s creative vision at La Spezia." Sehulster zrekonstruoval udalost, Wagnerovu vizi v La Spezia, kde mel Wagner, podle sve autobiografie, vizi predehry k “Das Rheingold” (jeho vyznamna opera). Nebudu se tady o tom plne rozepisovat. Co je dulezite je to, ze zpetne videl Wagner v tehle konkretni udalosti svuj "turning point." Od tehle udalosti odvozoval svou identitu velkeho mistra, citil se jim diky ni skutecne byt. Tahle udalost, tak jak ji zacal interpretovat cca dva roky pote, se ale nikdy nestala. Mohla se totiz stat az pote, co si Wagner mohl precist spisy Schopenhauera, nasledne poznal nekoho dalsiho, kdo je taktez cetl a spolecne pak mohli chapat, ze Wagner je velky mistr proto, ze jeho vize byla ve skutecnosti objektivovany akt Vule. Takze ano, kazda konzistentni logika vyzaduje chapajiciho posluchace. A tato logika je pak schopna rekonstruovat minulost, vytvaret nove vzpominky.
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    ELLTY: Ok, ale jestli něco např. zapadá do narativu, tak ten fakt zapadání musí být lze nadefinovatelný, nebo pro udržení konzistentnosti/vnitřní logiky si musíš přece být vědoma toho, kde ta konzistentnost/logika končí, a to musí být nějak signifikatní=značit? (slovo znak jsem použil nespecifikovaně a obecně, aby nebyl problém v tom; a o tomhle tématu nemám prakticky žádné ponětí, jen mě dlouhodobě zajímá) A když jsi vypsala ty další věci, napadá mě ještě, je nějaké kvantitativní vymezení národa, nebo je v národ v nějaké hierarchické skupině (něco ala rodina - rod- kmen - národ whatever)?
    ELLTY
    ELLTY --- ---
    GHOSTDOGG: Ta skupina se muze vymezovat na zaklade docela dosti veci. Symboly, narativa, ritualy, mista pameti a spousta dalsich jiz recenych. Dulezitou roli zde taky bude hrat pamet a predstava linearity a kauzality.. Nicmene proces identifikace se skupinou nemusi mit zadny realny zaklad, zadny 'znak'.. respektive cokoliv lze zinterpretovat tak, aby to zapadalo do narativa, vse lze pouzit k vytvoreni umeleho smyslu, k biograficke iluzi(Bourdieu).. staci udrzet konzistenci, vnitrni logiku
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    GAISAKA: Ok. Jenom nekryje se vymezení politické (odvozené od ideje) s vymezením dle historie (pokud by se dala historie chápat i jako 'téměř' současná/synchronní)? Nebo jde o to, že politické je užší než historické?

    HUGO: Ale to že se nějaká skupina považuje za národ musí už stejně být na základě nějakého společného 'znaku'? Nebo jak by se jinak ta skupina vymezila?
    ELLTY
    ELLTY --- ---
    ACHERON: Gasset je vyborne cteni
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    HUGO: tak třeba 1492 :)
    HUGO
    HUGO --- ---
    WYNDMYLL_238: k tomu vyjasňování pojmů, kterým rokem pro tebe začíná novověk? :) neber tu otázku moc vážně, já jen že ty "velké" přelomové datumy jsou asi čtyři